Tomáš Řepa FOTO: Archiv Tomáše Řepy (se souhlasem)
FOTO: Archiv Tomáše Řepy (se souhlasem)
Ve středu se zřítilo ruské vojenské dopravní letadlo Iljušin Il-76. Rusové uvedli, že na palubě byli ukrajinští váleční zajatci, ale těla se dosud nenašla. Ukrajinci tvrdí, že letadlo převáželo rakety z Blízkého východu. V márnici se ocitlo zatím pět členů posádky. Důležitým tématem nicméně zůstává, zda si Ukrajinci omylem nezabili své vlastní lidi. Otázka válečných zajatců je totiž v napadené zemi extrémně citlivá. A Rusko to ví.
Podle Moskvy došlo k obrovské tragédii. Ukrajinci sestřelili vojenské dopravní letadlo převážející jejich vlastní zajatce do ruského města Belgorod, nedaleko hranic. Udělali to západními zbraněmi a nad územím Ruské federace. Šéf branného výboru dolní komory ruského parlamentu Andrej Kartapolov prohlásil, že ruská strana s ohledem na převoz zajatců uvědomila ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR 15 minut před tím, než letadlo vletělo do oblasti, kde bylo sestřeleno. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Kreml by souhlasil s mezinárodním vyšetřováním, pokud by byl případ posuzován jako „zločin ukrajinských úřadů“.
Ukrajinci, zejména jejich tajná služba SBU, reagovali na zprávy o údajné smrti jejich zajatých vojáků zdrženlivě. V první řadě konstatovali, že k výměně mělo skutečně dojít, nicméně nic nenasvědčuje tomu, že by zajaté vojáky vezl do cíle právě zmíněný ruský letoun, který navíc v době svého zničení z letiště v Belgorodu odlétal. Uvedli rovněž, že na rozdíl od ostatních výměn neobdrželi žádný signál ohledně toho, že by na palubě letadla byli jejich vojáci.
Zpráva o smrti desítek válečných zajatců však evidentně otřásla jejich informačním prostorem. Během čtvrtka totiž odtamtud zaznělo mnoho hlasů, které ruskou verzi vylučují. Mezi argumenty stálo, že na palubě bylo příliš málo personálu pro kontrolu 65 zajatců. Letadlo navíc odlétalo a k místu přistání se neblížilo. V neposlední řadě neexistuje žádný důkaz o tom, že by se v okolí místa tragédie nacházelo více než zmíněných několik těl z řad palubního personálu.
Ukrajinci naopak zdůraznili, že okamžitá reakce ruských bezpečnostních a politických složek svědčí spíše o provokaci, která má rozvrátit podporu v dodávkách protileteckých zbraní ze strany Západu a také zviklat jejich veřejné mínění. Otázka válečných zajatců, například obránců oceláren Azovstal v Mariupolu, je totiž na Ukrajině velmi citlivá.
Deník FORUM 24 se proto obrátil na českého obranného experta Tomáše Řepu z Univerzity obrany, zda by se k této ožehavé otázce mohl vyjádřit. „Já si rozhodně myslím, že ať už se stalo cokoliv, Rusové se z toho pokusí vytřískat propagandistické body. Ta varianta, se kterou přišli, že to byli ukrajinští váleční zajatci určení k výměně, nezní moc přesvědčivě už jen proto, že cca 60 lidí by těžko hlídala trojice ruských bachařů. To je jejich původní vysvětlení. Myslím si, že se to ruské úřady okamžitě pokusily otočit, aby zamaskovaly, že došlo k jedné z mnoha tragédií ruského letectva,“ myslí si Řepa.
Dále uvedl, že na lidech Rusku nikdy příliš nezáleželo, jsou pro něj jen statistika, ale všichni z těch, kdo zahynuli, měli patrně nějaké příbuzné. „Bude to dál vyvolávat otázky. Proto Rusové přišli s tou verzí. Pro domácí publikum to pak může vypadat jako zabití dvou much jednou ranou, protože na Ukrajině přeci Rusové bojují s nacisty, a to vlastně, nejsou ani lidé. S těmito myšlenkovými konstrukcemi se v Rusku setkáváte během války na Ukrajině bohužel až příliš často,“ myslí si Řepa.
Ať už má tedy zničení vojenského letadla na svědomí kdokoli, a ať už byly na jeho palubě jen rakety, anebo skutečně ukrajinští váleční zajatci, čemuž nic nenasvědčuje, je zřejmé, že v obou případech bude znít odpověď na otázku „cui bono“, neboli komu zničení letounu prospěje, podobně. I pravděpodobné zničení raket na palubě válečného letounu zřejmě způsobí ukrajinské politické reprezentaci v budoucnu ještě mnoho vrásek na tváři.
