Prezidentské volby jsou za námi, i když emoce ještě pracují. Linie je nyní nastavena jasně, posílil mocenský tandem Zemana a Babiše. Zatím se vždy dokázali pragmaticky dohodnout, což poněkud hatí spekulace, že se teď budou vůči sobě vymezovat. Ostatně z přetahování zájmů oligarchy a pochybné hradní skupiny nic dobrého nekouká.

[ctete postid=“179966″ title=“Migrace, Mynář, presumpce neviny a další Zemanovy paradoxy a rozpory“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/01/Zeman-ČT-385×230.jpeg“ excerpt=“„Jen blbec nemění své názory,“ říká prezident Miloš Zeman na adresu svých častých “ permalink=“http://forum24.cz/migrace-mynar-presumpce-neviny-a-dalsi-zemanovy-paradoxy-a-rozpory/“]179966[/ctete]

Oblíbeným sportem je nyní okopávání Jiřího Drahoše, jak byl neúspěšný, slabý a zaslouženě prohrál. I přes řadu výhrad a chyb „slabý“ kandidát dostal důvěru 2,7 milionu hlasů, tedy jen o 2,7 procenta méně než protřelý matador, který v závěru obhájil jen o prsa. Hovořit proto o špatném výsledku objektivně nelze, a Drahošovi kritici svůj soud přepínají.

Polarizovaná společnost

Společnost je prezidentskými volbami polarizována ještě ostřeji než při premiéře před pěti lety. Dochází k neshodám i mezi těmi, kdo by si jinak rozumět měli, což je smutný průvodní jev současné doby. Zeman rozhodně není konsenzuální osobnost, která by spíše slušela prezidentskému úřadu v našem pojetí, a nesplnil svůj slib, že bude společnost spojovat. Neexistuje žádný důvod domnívat se, že se mu to podaří nyní. Mnohokrát dal ostatně najevo, že o to ani nestojí.

Pokud hradní kancléř Vratislav Mynář v euforii vykřikuje, že „Česká republika porazila Prahu“, nejenže pokračuje v primitivní kampani radikálních Zemanových stoupenců, považujících Pražany za „nemakačenky“, ale navíc lže, protože to při tak těsném výsledku ani není možné. Zeman prohrál nejen v Praze, ale celkově v Čechách, dalších třech krajích, deseti velkých městech (Brno, Plzeň, České Budějovice, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Olomouc, Zlín, Mladá Boleslav, Jablonec nad Nisou), ale i v mnoha menších obcích.

Silný tábor Zemanových odpůrců

Záběry ze Zemanova volebního štábu, kde na podiu dominovala rozveselená vysoká postava šedé eminence a agenta Lukoilu Martina Nejedlého, vedou potom k zamyšlení, kdo vlastně prezidentské volby ve skutečnosti vyhrál.

Můžeme jen spekulovat, nakolik při Drahošově volbě zafungovaly pozitivní motivace či negativní volba těch, které hradní sestava iritovala, ale v konečném důsledku to vyjde nastejno. Hlavní roli sehrály jiné faktory. Je zjevné, že pokud by Drahoše ve druhém kole podpořilo osmdesát procent voličů Zemanových protikandidátů z prvního kola, s přehledem by vyhrál.

Především tak rozhodla schopnost mobilizovat příznivce, především ty vlažné, v závěru kampaně, a tam byl Zeman o něco úspěšnější. Žádné kdyby však v politice neplatí a sofistikované rozbory, proč se tak stalo, jsou sice potřebné, ale nyní vedlejší. Přesto je nutné brát v úvahu, že tábor, který si přál na Hradě změnu, je velmi silný, což je dobré znamení.

Filipova stabilizace

Až usedne prach rozvířených emocí, kterým se nelze příliš divit, nastane všední realita.

„Občané se rozhodli pro stabilitu, prosperitu a pokračování úspěšného rozvoje ve všech oblastech našeho života,“ uvítal výsledek volby předseda KSČM Vojtěch Filip stejně jako Tomio Okamura a Andrej Babiš. Tedy předsedové těch stran, které předem vyhlášenou podporou dodali Zemanovi nejvíce hlasů.

Pokud komunista hovoří o stabilitě a prosperitě, je třeba se mít na pozoru. Komunisté stabilizovali zemi čtyřicet let a jejich výsledky jsou známé. Nejraději by stabilizovali znovu a Zeman volá po jejich legitimizaci na celostátní úrovni dlouhodobě. Jejich spokojenost se dá pochopit.

O tom, že komunistům narostl hřeben, svědčí bojovné Filipovo vyhlášení v Otázkách Václava Moravce, že přes opakovaný neúspěch trvají na nominaci kontroverzního Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. I tato sebevědomá zatvrzelost bude jedním z lakmusových papírků, zda se politická scéna po volbách „stabilizuje“ či půjde o jeden z dalších projevů pokračujícího povolebního chaosu.

Spory a pragmatické dohody

Dostáváme se tak k roli Miloše Zemana, který nepochybně neodolá chuti intenzivně vstupovat do politických dějů. Je nutné férově přiznat, že své politické cíle a představy sděloval opakovaně už před volbami. Zpochybňoval kauzu Čapí hnízdo, slíbil Babišovi, že ho bude jmenovat premiérem, i kdyby byl ve vyšetřovací vazbě, a dal mu dvakrát bianko šek na sestavení vlády, i když je trestně stíhaný. To nadále platí.

Je také pravda, že se jejich vztahy v poslední době poněkud přiostřily a znejistělý Babiš Zemana vyzval, ať se zbaví svých spolupracovníků Mynáře a Nejedlého, kterým nemůže přijít na jméno. Krátce před druhým kolem však hnutí ANO jednoznačně vyslovilo Zemanovi podporu a ten naopak slevil z požadavku na předložení 101 hlasů při jmenování Babiše premiérem. I to byl nakonec jeden z faktorů, který převážil hlasy na Zemanovu stranu a přetáhl mu voliče ANO z původní podpory Drahošovi.

Z toho sice vyplývá, že vztahy Hradu a Babiše nejsou idylické, ale zatím nakonec vždycky spory uhladili. Naděje optimistů, že Zeman bude dělat předsedovi hnutí ANO skutečně vážné potíže, lze brát jen v rovině spekulací, přičemž zatím existují spíše důvody ke skepsi. Také není jasné, proč by mělo vyplývat cokoli pozitivního z rostoucího vlivu problematického hradního klanu, který je zvyklý, stejně jako Babiš, svůj vliv vyobchodovat.

Vyjde plán vlády Babiše s ČSSD a KSČM?

Miloš Zeman prosazuje vládu hnutí ANO podporovanou ČSSD a komunisty, jištěnou pro všechny případy radikálním spolkem Tomia Okamury. Vše k tomuto půdorysu směřuje, jen se čeká na únorový sjezd ČSSD, zda tomuto plánu nevystaví stopku. Babiš s tímto scénářem jistě problém nemá. Potřebuje vládnout a je mu v konečné fázi v podstatě jedno, s kým.

[ctete postid=“178915″ title=“Zeman nadbíhá Okamurovi a KSČM. Chce přímou demokracii a vysoké daně“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/01/Zeman-volby-385×230.jpeg“ excerpt=“Prezident Miloš Zeman prokázal v debatě na TV NOVA značnou dávku farizejství a “ permalink=“http://forum24.cz/zeman-nadbiha-okamurovi-a-kscm-chce-primou-demokracii-a-vysoke-dane/“]178915[/ctete]

Otázkou zůstává, zda v ČSSD padnou pod stůl podmínky, které podporu vládě s trestně stíhaným premiérem vylučovaly. Prezentoval je statutární místopředseda Milan Chovanec, který čerstvě ohlásil kandidaturu na předsedu. To je jeden z momentů, který vyvolává otazníky. Chovanec má úzké vazby na Zemana i Nejedlého, ale zároveň se do této doby výrazně vymezoval proti Babišovi. Přihlásil se však i Jiří Zimola, který by jistě žádné nepříjemné podmínky nekladl.

Ať už sjezd dopadne jakkoli, je skutečností, že poslanecký klub ČSSD je štípnutý a nikde není garantováno, že všemi hlasy Babišovu vládu podpoří. Filipova prognóza, že bude pokračovat stabilita, tak může časem snadno přejít do ústavní krize.

Nejbližší čas ukáže, co symbióza Zemana s Babišem skutečně přinese. Také platí, že řada plánů nevychází podle předem nalinkovaných předpokladů, a prezidentské volby dopadly jen o fous. Odpovědí na tento vývoj budou letošní velmi důležité komunální volby.