Premiér Babiš se nepotýká se střetem zájmů jen na úrovni evropských dotací, ale i ve zdravotnictví. Čítankovou ukázkou současného klientelismu ANO je počínání náměstka ředitele VZP Davida Šmehlíka z okruhu ministra Adama Vojtěcha. Nestandardně zvyšoval úhrady klinice Iscare ze skupiny SynBiol.
Zdravotnictví je jednou z oblastí, kde se impérium Andreje Babiše ocitá v konfliktu zájmů, i když nepatří ke klíčovým odvětvím jeho podnikání. Do křesla rezortu zdravotnictví dosadil svého loajálního poradce Adama Vojtěcha. Hnutí ANO loni ovládlo správní radu Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Letos přes tuto největší zdravotní pojišťovnu proteče více než 186 miliard korun, tedy více než polovina příjmů z veřejného zdravotního pojištění. Správní rada VZP je přitom klíčový orgán, který mimo jiné rozhoduje o tom, kam půjdou vybrané peníze.
ANO kontroluje penězovody
V této konstelaci má dnes ANO kontrolu nad veškerými finančními toky ve zdravotnictví. Podle poslance Jana Farského (STAN) si může „odhlasovat prakticky vše, co bude chtít“. Výsledky se již dostavují. V jaké sféře zájmů šéfa hnutí?
Andrej Babiš založil v roce 2013 s bývalým investičním manažerem skupiny Penta Jozefem Janovem investiční fond Hartenberg. Fond spadá do skupiny SynBiol, toho času formálně vložené do svěřenského fondu, která do něj přelévá peníze z Agrofertu. Investoval mimo jiné do zdravotnického byznysu, hlavně do reprodukčních klinik sdružených ve společnosti FuturLife, kterých dnes vlastní v České republice sedmnáct.
Třikrát navýšený finanční limit
Do FuturLife patří i společnost Iscare, jejíž kliniky kromě asistované reprodukce poskytují i léčbu obezity a střevních onemocnění. Portál Seznam zjistil, že VZP této společnosti během loňského roku třikrát zvýšila finanční limit na léčbu. O 47 procent nad původně nasmlouvané platby, mnohem více než je běžný standard.
Průběh těchto transakcí byl velmi neobvyklý. V únoru 2018 podepsala Iscare smlouvu s VZP na úhrady ve výši 136 milionů korun. Smlouvy s jednotlivými zdravotnickými zařízeními se uzavírají podle realistického odhadu, kolik pacientů a jakým způsobem budou léčit. Není ale tak docela výjimečné, že se časem mění a zálohy se navyšují.
U Iscare však došlo ke změně už po dvou měsících, kdy VZP navýšila platby na 160 milionů korun a o několik měsíců později stouply na 185 milionů. Ani to však nestačilo. Ještě 18. prosince krátce před vánočními svátky poslala VZP na svoji pražskou pobočku žádost o další mimořádné navýšení ročního limitu.
„Z pověření náměstka ředitele pro zdravotní péči Ing. Davida Šmehlíka Vám sděluji, že na základě jednání se zástupci poskytovatele bylo schváleno navýšení ročního limitu 2018 na 200 milionů,“ psala v e-mailu podřízená náměstka ředitele VZP Šmehlíka.
Nejsou transparentní pravidla
Takový nárůst plateb pro jedno zařízení není obvyklý. Potvrzují se tak slova kritiků současného systému, že při stanovení úhrad na léčbu dochází k velkým nerovnostem mezi jednotlivými poskytovateli zdravotnických služeb.
„Neexistují žádná transparentní pravidla, jak systém stovky miliard vynakládá. Záleží na individuálních dohodách mezi poskytovateli zdravotní péče na jedné straně a úředníky pojišťoven na druhé,“ říká právník Ondřej Dostál, který se dlouhodobě specializuje na zdravotnictví.
Dostál upozorňuje na závažný fakt, že o rozdělování peněz v českém zdravotnictví často rozhodují osobní kontakty a konexe, nikoli srovnatelná kvalita zdravotní péče. K takovému navyšování plateb z veřejného pojištění podle něj dochází selektivně a některá zdravotnická zařízení zůstávají hluboce podfinancovaná.
Tykám si s ministrem i šéfem Iscare
Případ společnosti Iscare je o to křiklavější, že David Šmehlík nastoupil na místo náměstka ředitele VZP loni v září přímo z pozice poradce ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.
Šmehlík je nejen blízkým spolupracovníkem ministra z okruhu ANO, ale i dobrým známým ředitele kliniky Iscare Františka Lamberta. „Je to pravda, že si s ním tykám,“ přiznal otevřeně.
Žádost o předvánoční navýšení limitu o dalších 15 milionů korun vzbudila pochybnosti i v pražské pobočce VZP. Její ředitel sice peníze promptně proplatil, ale vyžádal si zaslání zápisu o jednání, který se při takových žádostech standardně pořizuje.
Jenže Šmehlík žádný zápis neposlal. Dokonce vyšlo najevo, že společnost Iscare o už třetí navýšení limitu oficiálně nepožádala. Náměstkovi Šmehlíkovi stačila zmínka jednoho z jejích zaměstnanců při společném jednání.
Tak to funguje v Palermu
Ve VZP nyní probíhá vnitřní kontrola, za jakých okolností probíhalo navýšení plateb pro Iscare. Její výsledky si chce vyžádat i místopředseda sněmovního zdravotního výboru Bohuslav Svoboda (ODS). Podle něj se na tomto případě ukazuje, jakou roli v současném systému mohou hrát přátelské vazby a politický vliv.
„Náměstek VZP David Šmehlík, který za peníze pro firmu Iscare bojoval, přiznává, že se dobře zná s ministrem Adamem Vojtěchem i ředitelem firmy Iscare Františkem Lambertem. Konečným uživatelem výhod je pak předseda vlády Andrej Babiš. Člověku by se chtělo říct, že jde o ukázku toho, jak to funguje v Palermu, o kterém premiér tak rád mluví,“ prohlašuje Svoboda.
S Janovem mě spojil Babiš
Vojtěch přiznal už v červenci 2017, že ho tehdejší ministr financí Andrej Babiš osobně spojil s manažery Hartenbergu. Tehdy působil jako jeho tajemník a kandidoval za hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny.
„Dal na mě kontakt panu Janovovi a pak jsme se několikrát potkali ohledně nějakých systémových věcí,“ prozradil Vojtěch, tehdy už adept na ministra. „Šlo o financování zdravotnictví. Říkali mi nějaké jejich pohledy, co by bylo dobré zlepšit.“
Zároveň odmítl, že by se jako tajemník ministra a současně majitele Hartenbergu ocitl ve střetu zájmů. „Je to jeden z hráčů v českém zdravotnictví podobně jako nemocnice. Diskutuju takto se všemi,“ tvrdil tehdy. „Ani nevím, co bych pro ně mohl reálně ze své pozice na Ministerstvu financí udělat,“ dodal.
Teď už to ví. Pro dokreslení situace loni došlo ke změně a kliniky asistované reprodukce dostávají od zdravotních pojišťoven zaplaceno o třicet procent víc za jeden pokus o umělé oplodnění. Z veřejného zdravotního pojištění bude navíc nově hrazeno darování vajíček a spermií.
Vojtěch jde ještě dál a v průběhu příštího roku chystá ještě jednu změnu. V současné době platí pojišťovny tři až čtyři pokusy o umělé oplodnění u žen ve věku do 39 let. Ministr chce novelou zákona tuto věkovou hranici prodloužit až do 40 let, i když kritici upozorňují na zvýšená zdravotní rizika pro rodičky i děti.
Tak to funguje v současném Palermu, když politický podnikatel stojí přímo v čele vlády.