Zavedení pandemického zákona se komplikuje. Zákon, který má nahradit rámec nouzového stavu, bude muset posoudit senát podle nálezu Ústavního soudu, a tak hrozí, že nevstoupí v platnost včas. Objevují se také debaty o celkové vhodnosti pandemického zákona, který podle názoru některých oslovených právníků může poskytnout až příliš velké pravomoci vládě.

Poslední týdny ve sněmovně byly klíčové pro další vývoj a právní legitimitu protiepidemických opatření v zemi. Před dvěma týdny se totiž opoziční strany rozhodly již nadále neprodlužovat nouzový stav. Vyvolaly tím debatu o nutnosti revize některých opatření, která vláda nedokázala dostatečně obhájit před politiky ani veřejností. Tlak ve společnosti totiž sílí a počty nakažených i přes přísná nařízení stále stoupají.

Premiér Andrej Babiš nechtěl na žádný kompromis nejprve přistoupit, k dohodě s opozičními stranami však nakonec došlo. Výsledkem jednání bylo přijetí tzv. pandemického zákona doplněného o některé požadavky opozice, které poněkud vylepšovaly prvotní hojně kritizovaný vládní návrh.

Podle ústavního právníka Jana Wintra je zavedení pandemického zákona rozumným krokem. „Jde o velmi rozumný krok, byť míří především na dobu mimo nouzový stav. Mimo nouzový stav mělo ministerstvo zdravotnictví jen velmi nedokonalé nástroje a muselo se trvale pohybovat na hraně nebo za hranou zákona o ochraně veřejného zdraví,“ uvedl pro deník FORUM 24.

Zákon podle něj ve své podstatě skutečně omezuje základní občanská práva, především svobodu podnikání a právo na vzdělání. To je však jeho účelem, protože právě vládní omezení některých činností zvládá snižovat rizikové kontakty lidí, kterým pak nehrozí v takové míře nákaza koronavirem.

„Připadá mi, že jako mimořádný a časově ohraničený prostředek pro zvládání pandemie je přípustný, protože zároveň obsahuje důležité kontrolní pojistky v podobě práva poslanecké sněmovny kdykoli stav pandemické pohotovosti zrušit, povinnosti ministerstva opatření odůvodňovat a zrychlené soudní kontroly opatření Nejvyšším správním soudem. Klíčovými novými pravomocemi ministerstva jsou omezení činnosti obchodní nebo výrobní provozovny a zákaz nebo omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob,“ poukazuje Wintr.

Advokát Tomáš Sokol však pro deník FORUM 24 uvedl, že vláda ztratila důvěru sněmovny. Aby tedy našla jiný nástroj k omezení běžných aktivit, navrhla jako náhradu za nouzový stav pandemický zákon, který pak sněmovna akceptovala. „Nebýt ale té ztráty důvěry, tak se s krizovým zákonem dalo pohodlně vystačit,“ myslí si Sokol.

Pandemický zákon podle něj umožňuje vládě až příliš velkou šíři nejrůznějších omezení. „Když na to přijde, a pokud by se sněmovna nerozhodla zákon zrušit dříve, může tu být lockdown podle představ ministerstva zdravotnictví a vlády až do zmíněného konce února příštího roku,“ upozorňuje Sokol v rozhovoru pro deník FORUM 24, který si můžete přečíst zde.

Podle Wintra ale v pandemickém zákoně přece jenom chybí část, s níž by mohla mít vláda pri zavádění protiepidemických opatření právní problémy. „Není tam pravomoc omezit volný pohyb osob. Proto minimálně na začátku bude stejně nezbytné vyhlásit ještě na nějakou dobu nouzový stav. Zároveň ale omezení volného pohybu podle mého názoru v pandemickém zákoně ani být nemůže, protože zmocnění k omezení tak důležitého základního práva by už vyžadovalo základ v ústavním zákoně, ne jen v běžném zákoně,“ podotýká ústavní právník.

Senát se chce zákonem zabývat, vláda je nepříjemně překvapena

Celou situaci se zavedením pandemického zákona v pondělí zkomplikoval verdikt Ústavního soudu, který podle senátora Lukáše Wagenknechta (SEN 21) poukázal na to, že vláda protiústavně diskriminuje podnikatele. Na základě tohoto nálezu chtějí senátoři schválenou podobu zákona vrátit zpět sněmovně. To může značně ztížit přijetí zákona včas.

Na úterní schůzce s opozicí proto vláda bude chtít slyšet, zda skutečně platí dohoda, že senát pandemický zákon nevrátí. Pokud by došlo k opaku, znamenalo by to podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) postavení vlády do složité situace. „Velmi nepříjemně nás to překvapuje. Budeme chtít slyšet, zda platí dohoda, kterou jsme učinili, a proč jsou tam nějaké změny,“ řekl v pondělí večer po jednání vlády novinářům.

Wagenknecht sdělil, že se senát bude pandemickému zákonu věnovat ve středu. K jeho podobě má však výhrady. Nelíbí se mu, že umožňuje zakázat jakoukoli oblast podnikání pouze s obecným poukazem na aktuální epidemickou situaci. „Jde o kompenzace podnikatelům, které budou známé u každého nového opatření. Pokud vyjde nové opatření, bude u něj v tu chvíli jasná kompenzace, bude vyhlášena a zároveň bude možné nárokovat úhradu újmy. Tedy nejen skutečnou škodu, která probíhá a která je de facto v reálu nulová,“ shrnul senátor Wagenknecht své požadavky na zákon.

Ústavní právník Jan Wintr si však nemyslí, že by to situaci nějak zásadně ovlivnilo. „Myslím si, že nález Ústavního soudu potřebu měnit text pandemického zákona nevyvolává. Nebezpečí z prodlení tu ale úplně není, protože, jak už jsem řekl, v březnu bude patrně stejně nezbytné ještě nějakou dobu postupovat v režimu nouzového stavu,“ uzavřel.