Europoslanec Alexandr Vondra (ODS). FOTO: ČTK/Deml Ondřej
FOTO: ČTK/Deml Ondřej
NÁZOR / Část naší politické scény, která se považuje za konzervativní, se teď musí vyrovnat s porážkou britských konzervativců. Jistě, ten velký rozdíl v mandátech je dílem volebního systému a spíše konzervativci ztratili, než labouristé získali, ale prohra to je a je výsledkem pochybného vládnutí. Někteří lidé u nás ale zřejmě nevidí, v čem byla ta zásadní chyba.
Na síti X se vyslovil europoslanec za ODS Alexandr Vondra, jedna z konzervativních tváří. „Konzervativci v UK si za debakl mohou sami. Kvůli skandálům, nekompetenci, Borisovu zelenému populismu a šedivosti Sunaka jim pravicoví voliči přestali věřit. Zbytek dokonal Farage. Obrázek to názorně ukazuje. Labouristé nikoho nepřitáhli, ale konzervativci strašně ztratili,“ píše Vondra.
Výsledky okomentoval také poslanec ODS Jan Skopeček. „Za historický debakl si britští konzervativci mohou sami. Roky se zbavovali konzervativního programu a naskakovali na tzv. moderní, levicovou, progresivní a zelenou agendu. Přestali dělat pravicovou politiku, přestali hájit zájmy svého tradičního voliče. Pravicové voliče tím ztratili, moderní levičáky nezískali, protože ty obhospodařuje dlouhodobě někdo jiný. K tomu skandály, personální pochybení apod. … To je opakující se model mizení tradičních pravicových stran a vytváření prostoru pro nejrůznější Farage a antiestablishmentové strany s pravicovou rétorikou. Labouristé nemuseli nic moc dělat, jen se s úsměvem dívali, jak konzervativní volič zůstává doma, nebo volí Farage. Budiž to poučením, že pravicový volič si fakt nenechá líbit všechno,“ soudí Skopeček.
U obou poslanců se z toho výčtu, na kterém je samozřejmě dost pravdy, vytratilo slovo brexit. Dost šílený podnik spuštěný referendem vyhlášeným za Davida Camerona, u nějž nikdo zřejmě nebral úplně vážně, že k němu dojde. Po kampani, která rozdělila zemi i jednotlivé rodiny, byl výsledek velmi těsný a podle dalších průzkumů by dnes Britové hlasovali opačně, ale stalo se. Jak se ukázalo, občané ani politici dost dobře nevěděli, co to vlastně obnáší.
Proces vrcholící odchodem země z EU byl umožněn tím, že se politické elity nechtěly jaksi ztrapňovat, aby zmiňovaly, že má členství v unii pro Británii také nějaký přínos. V kampani, kde byla využita ukradená data Facebooku a lhalo se nad obvyklou míru, už bylo pozdě. Na dobře pohnojené půdě (na hnojení se významně podílela Moskva) všechen politický plevel jen bujel. K tomu všemu přispěly psychologické zvláštnosti Borise Johnsona.
Pokud dneska čeští „konzervativci“ ty britské poučují, že byli moc zelení a málo konzervativní, je to směšné. Byli především neschopní, chaotičtí a nezodpovědní. Prolhaného Nigela Farage a jeho Reform UK si stvořili sami. Farage už těsně po referendu připustil, že s těmi 350 miliony liber týdně, co půjdou do britského zdravotnictví místo do EU (jedno z hlavních hesel kampaně), to byla chyba, ale že on osobně to netvrdil. Na lhaní brexiťáků se upozorňovalo včas, ale nějaká racionalita už nikoho nezajímala.
U nás různí konzervativci a stoupenci „autentické pravice“ zadělávají na ten samý průšvih. Ohledně EU se tváří štítivě ve stylu „my za to nemůžeme“ a „budeme napravovat chyby“. Proces hnojení je tu taky hezky rozjetý. Když na to někdo poukáže, je označen za eurosvazáka, neomarxistu, komouše, zeleného fanatika, strůjce zániku průmyslu a vítače znásilňujících migrantů. Slovo dotace se těm „autentickým“ povedlo zkompromitovat, takže nikoho nedojme, že z EU víc dostáváme, než tam odvádíme. „Autentičtí“ ovšem zatím nepředvedli velký výkon třeba ohledně deagrofertizace, takže u nás nehrozí, že bychom dokázali dotace proměnit v něco hmatatelného, jako to dovedou Poláci.
Někdy by politici měli nazřít, že prohrávají ne proto, že jim někdo „ukradl téma“, ale že třeba vládnou blbě. A že pokud možná nevládnou úplně blbě ve všem, nechají se překřičet politickou lůzou, která by dokázala za peklo prohlásit i ráj. Lidé často chtějí slyšet, že je všechno špatně a může za to vrchnost, přičemž je možná špatně jen trochu a zbytek do černé dobarví demagogie. Boj za benzinová autíčka a proti hordám migrantů a zlému Bruselu povedou extremisté vždycky účinněji. Není potřeba dělat to samé stylem „my taky trochu bojujeme, ale seriozně“. Britští konzervativci vypustili běsy z krabičky a pak už se jen divili a nestíhali vývoj.
