Proslulá katolická misionářka Matka Tereza, která pečovala o chudé, se 19 let po smrti stala svatou. Ve Vatikánu ji dnes za účasti desítek tisíc poutníků svatořečil papež František. Na ceremonii na Svatopetrské náměstí dorazilo i několik stovek sester řádu Misionářek milosrdenství (Misionářky lásky), který Matka Tereza založila, či 13 hlav států, uvedla agentura AP.

„Po zralém uvážení a vzývání božské pomoci i po poradě s našimi četnými bratry, potvrzujeme a prohlašujeme blahoslavenou Matku Terezu z Kalkaty svatou a zapisujeme ji do seznamu svatých,“ oznámil papež, čímž formálně dokončil proces svatořečení.

Ještě než papež čtení textu o prohlášení svatosti dokončil, poutníci na sluncem zalitém náměstí propukli v jásot. Svatořečení Matky Terezy, k níž patřil věčný úsměv stejně neodmyslitelně jako modrobílé sárí, bylo jedním z nejrychlejších v historii katolické církve.

„Své srdce dala světu,“ prohlásila poutnice Charlotte Sambaová, která na ceremonii přijela z Gabonu. Připomněla také její soucit, odpuštění a práci pro chudé. Mezi návštěvníky bylo i 1500 bezdomovců.

Česká církev cestu českých poutníků neorganizovala, podle neoficiálních zdrojů se ale po vlastní ose či prostřednictvím cestovních agentur do Vatikánu chystalo několik stovek Čechů.

Vatikán svatořečení organizoval ve stínu obav z možného teroristického útoku, neboť v posledních měsících teroristé hlásící se k radikálnímu hnutí Islámský stát udeřili ve Francii, v Belgii či v Německu. Na bezpečnost očekávaných zhruba 100.000 poutníků dnes dohlíželo asi 3000 policistů, nad Vatikánem úřady uzavřely vzdušný prostor.

Svatořečení sledovali i lidé, kteří se do Vatikánu nevydali. Několik stovek se shromáždilo například v sídle řádu Misionářek milosrdenství v Kalkatě. Lidé zde svatořečení Matky Terezy přivítali potleskem. Místní hrob nové světice zdobila jedna svíčka, květiny a drobná fotografie.

Několik členů laické organizace přičleněné k řádu oslavilo svatořečení zopakováním cesty vlakem po Dárdžilingu. Právě během takové jízdy Matku Terezu napadla myšlenka založit řád, který by pečoval o ty nejpotřebnější. „Přáli jsme si prožít, co Matka Tereze tehdy musela cítit,“ řekl Peter Lingdam, který stojí v čele laické organizace řádu v Dárdžilingu.

Matka Tereza se již šest let po smrti stala blahoslavenou. Tehdejší papež Jan Pavel II. ji za ni prohlásil v říjnu 2003 ve Vatikánu. Zázrak nutný k blahořečení se podle církve stal 5. září 1998, přesně rok po smrti řeholnice, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Vatikán uznal, že nádor zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze. Druhý zázrak, který cestu ke svatořečení otevřel, Vatikán oznámil loni 18. prosince. Zázrak spočíval v nevysvětlitelném uzdravení muže v Brazílii, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Podle katolické církve pomohla modlitba jeho manželky k Matce Tereze.

Vizitka katolické misionářky Matky Terezy:

– Matka Tereza, přezdívaná také jako „Anděl z Kalkaty“, byla činorodá, praktická a plně oddaná své věci, kterou bylo služba Ježíši Kristovi. I když neměla osobní majetek ani politickou funkci, patřila k nejmocnějším ženám minulého století a stala se legendou již za života.

– Přes četná setkání s vysoce postavenými lidmi byla pro Matku Terezu prioritou starost o bezmocné. Jim věnovala své dny, zatímco po nocích vyřizovala písemnou agendu ve své kalkatské kanceláři. Prožívala však i kritická období, kdy bojovala s pocity prázdnoty a odmítnutí Bohem, jak dokládají její dopisy adresované nejbližším duchovním rádcům, zveřejněné před několika lety. Přesto snad nikdy neztratila svůj úsměv, který k ní neodmyslitelně patřil, stejně jako modrobílé sárí.

– Matka Tereza, původním jménem Agnes Gonxha Bojaxhiuová, se narodila v nynějším hlavním městě Makedonie Skopje 27. srpna 1910 v rodině albánského obchodníka. Po studiích na Londýnské škole hospodářských a politických věd vstoupila roku 1928 do irského řádu loretánských sester v Dublinu. Jméno Tereza (po svaté Tereze z Lisieux) přijala v roce 1929 při řeholním slibu na noviciátu v indickém Dárdžilingu. Dalších 17 let vyučovala na střední škole St. Mary’s High School v Kalkatě.

– Myšlenku založit řád, který by pečoval o ty nejpotřebnější, označovala Matka Tereza za boží vnuknutí, které se dostavilo ve vlaku do Dárdžilingu. Když v roce 1948 se svolením Vatikánu opouštěla loretánský řeholní dům a vydala se za chudinou do slumů, jejím jediným majetkem byla tři bílá sárí s modrými pruhy a několik rupií.

– Matku Terezu následovaly další sestry a papež Pius XII. řád Misionářek milosrdenství (Misionářky lásky) oficiálně povolil v říjnu 1950. Prvním domem, který řádové sestry v Kalkatě otevřely, byl Nirmal Hrdaj (neboli Čisté srdce), který dodnes slouží jako hospic.

– První dům mimo Indii otevřela Matka Tereza v roce 1965 ve Venezuele. Následovaly domy v Římě, na Srí Lance, v Tanzanii, v Austrálii a v dalších zemích. V květnu 1990 vznikl první dům Misionářek lásky v tehdejším Československu – ve slovenské Čadci. V témže roce byla otevřena pobočka řádu v Praze. Dnes se zde starají o bezdomovce, zatímco sestry v Ostravě se zaměřují na práci s romskou mládeží. Československo navštívila Matka Tereza poprvé v listopadu 1984 na pozvání kardinála Františka Tomáška a do země se vrátila v květnu 1990 a znovu v prosinci 1992.

– Řád, jehož byla Matka Tereza představenou 47 let (s malou přestávkou kvůli zdravotním potížím), má v současnosti přes 4500 členů ve více než stovce zemí. Od roku 1984 existuje i jeho mužská větev Misionáři lásky.

– Matka Tereza za svou práci získala několik významných ocenění, v roce 1973 se stala vůbec první nositelkou Templetonovy ceny a v roce 1979 získala Nobelovu cenu za mír. Přesto měla řadu odpůrců, kteří jí vyčítali, že je katolickou fundamentalistkou, protože umírajícím odmítala podávat léky tišící bolest a brojila proti rozvodům a potratům. Ty označovala za největší hrozbu pro pokoj ve světě. Kritici jí vyčítali také ochotu přijímat peněžité dary od diktátorů, jako například od haitského diktátora Jeana-Clauda Duvaliera. Když 5. září 1997 Matka Tereza zemřela, vypravila jí Indie státní pohřeb.

– Papež František se s Matkou Terezou osobně setkal v roce 1994 ve Vatikánu, jako tehdejší arcibiskup z Buenos Aires Jorge Maria Bergoglio, a prohlásil, že „tuto ženu by rozhodně za nadřízenou mít nechtěl“. Při pozdější návštěvě Albánie zopakoval, že na něj „tvrdost Matky Terezy dělala silný dojem, ale současně mu naháněla strach“.

– Podmínkou svatořečení, které papež František letos v březnu podepsal, jsou zázraky. První se podle církve stal 5. září 1998, přesně rok po smrti Matky Terezy, v klášteře u bangladéšských hranic, kam s velkým nádorem v břiše přišla Indka Monika Besraová. Nádor údajně zmizel poté, co se jeptišky modlily k Matce Tereze. Díky uznání prvního zázraku se Matka Tereza stala již šest let po smrti jednou z nejrychleji blahořečených v historii. Učinil tak papež Jan Pavel II. v říjnu 2003 ve Vatikánu za účasti více než 150.000 lidí, katolíků i muslimů. Druhý zázrak misionářky potvrdila komise církevních expertů loni v prosinci. Šlo o nevysvětlitelné uzdravení muže v Brazíli, který byl v kómatu kvůli několika abscesům na mozku. Vatikán uznal, že nemocnému v roce 2008 pomohla modlitba jeho manželky k Matce Tereze.