Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Energetická chudoba se již nyní týká lidí s omezenými domácími rozpočty, jako jsou důchodci nebo samoživitelé. Podle Ondřeje Paška, experta Hnutí Duha na dotace v energetice, jsou proto nyní nejvíce ohrožené domácnosti seniorů, a to až z 60 procent. Experti doporučují masivní osvětovou kampaň přímo u lidí doma o šetření energiemi, státní pomoci i dotacích. V Německu byla na energetické poradce přeškolena část nezaměstnaných.
Energie v Evropě jsou stále rekordně drahé – a podle předpovědí i dál budou. Hlavní příčinou byl výrazný nárůst cen zemního plynu v říjnu minulého roku. Stejný trend pak sledovala elektřina, jejíž cena se od ceny plynu odvíjí. Na druhé straně emisní povolenka tvořila zhruba 10 procent ceny.
V Česku před čtvrt rokem odstartoval debatu o cenách energií a jejich vývoji krach firmy Bohemia Energy. Ta za sebou zanechala zhruba milion klientů, kteří skončili v režimu dodavatele poslední instance (DPI), a nezafixované ceny energií tak vystoupaly k několikanásobným hodnotám. Později ukončili své služby i další alternativní dodavatelé.
„Dopad byl razantní a týkal se především seniorů, kteří dlouhodobě disponují nízkými příjmy,“ konstatoval Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni na nedávném webináři Klimatické koalice. Právě dlouhodobě omezené finanční možnosti jsou hlavním důvodem, proč senioři i další dotčení odběratelé na alternativní dodavatele energií vůbec spoléhali.
„V současné době zůstává v režimu DPI několik desítek tisíc domácností,“ uvedl Hůle. Přestože tento problém stále přetrvává, ještě daleko složitější bude připravit se na masivní nárůst cen pro koncové uživatele. „Ti to začnou cítit na jaře tohoto roku. Několik záloh dají, ale pak se budou jejich úspory ztenčovat.“
Částky za energie porostou až v řádech desítek procent v naprosté většině domácností, což může vést k zadlužování a pak i k exekucím, upozornil Hůle. „To pak bude znamenat nárůst chudoby, která je označovaná jako energetická chudoba.“
Státní pomoc čerpá jen třetina domácností
Vláda chce situaci řešit příspěvkem na bydlení. Nyní by proto na státní podporu měl dosáhnout až dvojnásobek domácností včetně těch, jejichž náklady na bydlení včetně energií přesahují 30 procent (v Praze 35 procent) čistého příjmu domácnosti. Rozpočet příspěvku se nyní pohybuje ve výši 25 miliard, počítá se však s jeho navýšením o další 2,5 až tři miliardy.
Zatím příspěvek pobírá přibližně 150 tisíc domácností, což je ale jen zhruba třetina všech domácností, které na něj mají nárok. Hlavní příčinou může podle Hůleho být určité stigma a předsudky spojené se žádáním o podporu, ale i nedostatečná informovanost.
Přestože se nyní příspěvek rozšířil na podstatně větší okruh lidí, podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vláda jedná především adresně. Pomoc tedy směřuje hlavně k lidem, kteří to skutečně potřebují. S ohledem na napjatý státní rozpočet však podpora potrvá podle Jurečky jen „po dobu nezbytně nutnou“.
Dlouhodobě je podle ministra nejsmysluplnější dělat taková opatření, která přispějí k odolnosti a soběstačnosti domácností a firem. Ať už lepší energetickou úsporností, nebo schopností vytvářet vlastní energii.
40 procent seniorů v energetické chudobě
Aktuálně energetickou chudobou trpí až 40 procent seniorů v Česku. K tomu přispívá kromě rostoucích cen energií i špatný stav budov, ve kterých žijí – špatná izolace domu, ale třeba i neefektivní spotřebiče. Na cestě k soběstačnosti malých subjektů, jako jsou domácnosti a drobné firmy, však stojí řada bariér.
Je to například „paradox nájemce“: lidé v nájmu platí vysoké ceny na energie kvůli nízké energetické úspornosti budovy. Pro majitele je ale investice do rekonstrukce domu neperspektivní. S podobnými obtížemi se potýkají i členové ze společenství vlastníků jednotek. Ti musejí hledat shodu na investici napříč společenstvím, ale mohou podle Paška snadno ztroskotat třeba na finančních možnostech jednotlivých vlastníků.
Velkou překážkou je také vyplácení dotací třeba v případě programu Nová zelená úsporám, kdy proplacení 50 procent investic proběhne až po uhrazení celé částky. Do ceny zateplení a dalších opatření, která vedou k šetření energie, je však třeba započítat další nutné úpravy, jako jsou statické nedostatky nebo potřebné odstranění vlhkosti v budově apod. Ty však už dotace nepokrývá.
Kampaň v televizi nestačí
Právě komplikovanost celého procesu může mnohé od rekonstrukcí budov odrazovat. „Lidé neznají, jaké možnosti mají nebo jak mohou dotační programy využívat,“ upozornil Pašek.
Jednotlivé programy Nová zelená úsporám, Národní plán obnovy nebo Modernizační fond se navíc mnohdy překrývají, což způsobuje další nepřehlednost v dotačním prostředí, říká Tomáš Jungwirth z Asociace pro mezinárodní otázky a Centra pro dopravu a energetiku.
S lepším povědomím o státní podpoře by měla pomoct informační kampaň, zaměřená především na ty nejohroženější skupiny. „Klíčová je cílená práce na prahu mezi sociální prací a energetickou osvětou,“ uvedl Pašek. Inspirovat by se Češi mohli třeba projektem, který se osvědčil v německém Frankfurtu nad Mohanem.
Tam byli na energetické poradce vyškoleni nezaměstnaní, kteří poskytovali poradenství v jednoduchých opatřeních, jako je výměna žárovek nebo oken. Uměli ale i nasměrovat potřebné domácnosti, jak si mohou samy zjistit další informace, včetně dotačních programů.
„Je zapotřebí osvěta, ale dobře cílená,“ zdůrazňuje Ondřej Pašek. „Nejen televizní kampaně, sociální sítě nebo poradenská střediska. Je potřeba chodit za těmi lidmi do jejich domácností, na místa, kam oni chodí, a spojovat to se sociální prací.“
Do budoucna by například mohly být jedním z možných plošných řešení například klimatické dividendy, které vrací část výnosu z emisních povolenek přímo domácnostem. Jde však o relativně mladý koncept a záleželo by na každém členském státu EU, jak by systém dividend nastavil.
Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.
