Boris Šťastný ještě v dobách působení v ODS. FOTO: Občanská demokratická strana/ se souhlasem.
FOTO: Občanská demokratická strana/ se souhlasem.
NÁZOR / Lékař a bývalý poslanec ODS a bývalý poradce Václava Klause se rozhodl vrátit do politiky. Jde na to skutečně rázně. Teď se přidal ke straně Motoristé sobě, takže vlastně zůstal ryzím ideálům klausovství věrný. Padají z něj ovšem pozoruhodná moudra.
V rozhovoru s moderátorem Martinem Veselovským na DVTV vykládá, jaká je tady nesvoboda a možná hrozí i zatýkání a procesy jako za dob takzvaného socialismu v dobách vlády KSČ.
Moderátoru Veselovskému se tvrzení o nové nesvobodě nějak nezdálo, ale exposlanec a nyní motorista vedl dál svou.
Ocitujme:
Já jsem si to nevymyslel, každý si to může ověřit.
A kde?
V médiích, je to naprosto běžné.
A proč vy nejste před soudem? Vy říkáte, že říkáte všechno, jak to cítíte. Proč nejste před soudem?
To nevím, třeba budu. Třeba mě tam Foltýn nechá zatknout, až teďka vylezu ven tady před vaším studiem. To je jenom otázka času, on přece říká, co smíme říkat, co nesmíme říkat. Možná jsem známou osobou, tak se bojí mě sebrat za nějaké názory.
Vy žijete úplně jako v paralelním světě, kde se vás někdo snaží sebrat za názory.
Já neříkám, že mě (před několika vteřinami tvrdil, že mu to může hrozit – pozn. red.), já říkám že lidé se bojí nahlas říkat některý věci, bojí se říkat třeba ohledně války na Ukrajině.
Moderátor namítá, že tady byly demonstrace „ne na podporu Ukrajiny, ale na podporu spíš Ruska nebo pro stopnutí zbrojních dodávek“ a „že ti lidé na tom Václaváku v Praze nebo kdekoliv jinde prostě říkají to, co si myslí, mají to napsané na transparentech“.
Boris Šťastný se nenechá vyvést z míry.
„Nějaké demonstrace asi probíhají (aha, asi) ale možná ty lidi někdo sleduje, asi je někdo obviňuje a tak dále… myslíte si, že je normální, aby vláda instalovala nějakého plukovníka, který bude říkat lidem, že jsou dobytci, protože si něco myslí a že mají nějaký názor? (Nic takového Otakar Foltýn neříkal.) To tady bylo snad za komunismu… Třeba budou procesy, nebo nebudou, já nevím, třeba vyhrajeme, třeba se nám podaří vrátit zpátky tu zemi tam, kde byla,“ těší se Šťastný.
Lidově by se řeklo, že je to jako v Bohnicích, čímž se myslí slavná psychiatrická léčebna. Nebylo by to ale správné, protože v Bohnicích se většinou nacházejí lidé, kteří mají nějaké problémy, za něž nemohou, a které nemají být stigmatem, a snaží se s tím něco dělat. U pana Šťastného si ale nemůžeme být jistí, nakolik se jedná o dost hloupou komedii, nebo jestli to do nějaké míry myslí vážně.
Je fakt, že jeho reakce na položené otázky jsou značně zmatené. Nechce se mu souhlasit s předloženou realitou, že se tady svobodně konaly demonstrace vyznívající proti Ukrajině a zjevně navštěvované fanoušky ruského fašistického režimu a že z pódia zaznívaly brutální protivládní výroky. To je podle něj jenom cosi, co možná tak bylo, a pokud někoho nezavřeli, tak ho možná ještě zavřou a podobně. Prostě bahno.
Člověk by přece jenom čekal, že když už někdo chce hájit různé absurdity, tak se na to aspoň trochu připraví, aby to znělo částečně věrohodně. Ani tuto námahu si s tím Boris Šťastný nedal. Přesto se nepochybně najde řada lidí, která bude vydávat hýkavé zvuky nadšení doprovázené výkřiky, jak je pán odvážný a nebojí se říkat pravdu, i kdyby za to měl trpět jako Jan Hus a Václav Havel dohromady.
Novodobých mučedníků a disidentů, kteří se pokoušejí naznačit, že jsou velkými bojovníky za svobodu slova proti jakési utlačovatelské moci, nám přibývá jako hub, když v lese u Černobylu zaprší. Neděje se jim samozřejmě vůbec nic. Stát dost blahosklonně toleruje popírání, schvalování i omlouvání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů páchaných ruskou armádou, ale někdo si chce prostě připadat odvážný, vnutit takový obraz druhým, a ještě na tom získat politické body. Nakolik tomu ti lidé sami věří, nejsme schopni jednoznačně odhalit. V každém případě jsou takové osoby buď mimořádně hloupé, nebo vědomě lžou, nebo v nejlepším případě mají momentální výpadek poznávacích schopností. Nic z toho ale není dobrým doporučením pro zastávání jakékoli veřejné funkce.
