Server Parlamentní listy za poslední měsíc zveřejnil několik textů o údajném plýtvání v Českém rozhlase. Vesměs měly chytlavé titulky typu: „Papáme, bumbáme“, „Veřejnoprávní utrácení pokračuje“ nebo „Za cenu (rozhlasového) výzkumu koupíte na Moravě byt“. Místo novinářské práce jde ale jen o emotivně okomentované veřejně dostupné smlouvy. Rozhlas, který autoři textů vůbec neoslovili, kvůli článkům zvažuje právní kroky.
„Utrácení za pohoštění a další zbytečnosti pokračuje,“ píší Parlamentní listy v článku z 26. září, který popisuje náklady na slavnostní catering při otevření kavárny v budově rozhlasu na Vinohradské.
„Zaměřili jsme se na hospodaření veřejnoprávního Českého rozhlasu. Ten totiž, obrazně řečeno, pouští žilou pravidelně a všemi směry,“ stojí dále v úvodu textu.
Zbytek článku už tvoří jen citace ze smlouvy, kterou rozhlas uzavřel s dodavatelem cateringu na zmíněnou akci. Podobné je to i u dalších textů, kde Parlamentní listy rozebírají třeba nákup nábytku v ČRo, zakázku na sociologický průzkum spokojenosti posluchačů či plány rozhlasu revidovat vlastní online analytiku.
ČRo: Nikdo se nás neptal
Vesměs jde o zakázky za statisíce korun. V textech ale není žádné cenové srovnání s dalšími dodavateli podobných služeb na trhu tak, aby se ukázalo, zda kritizované výdaje jsou, nebo nejsou přemrštěné.
Jedním ze společných znaků všech textů je věta, že příslušnou smlouvu „mají Parlamentní listy k dispozici“. Je to ale jen zdání exkluzivity. Jde o veřejně snadno dostupné dokumenty.
„Uvedené články vycházejí z údajů v registru smluv, kde ČRo dle zákona zveřejňuje všechny své smlouvy,“ potvrzuje mluvčí rozhlasu Jiří Hošna; smlouvy si tedy může najít na internetu každý (například ZDE, ZDE či ZDE).
Vyjádření rozhlasu jako kritizované strany však ve všech zmíněných textech naprosto chybí. „Redakce Parlamentních listů nás s žádnou žádostí o stanovisko nekontaktovala,“ dodává Hošna.
Hostina pro vyvolené?
Kromě toho, že texty Parlamentních listů o ČRo až na citace ze smluv nepřinášejí žádná nová fakta, také obsah smluv a výdaje rozhlasu „rámují“ jako něco obecně negativního.
„To, co v mnoha privátních firmách zvládnou raz dva, v případě ČT a ČRo neplatí. Tamní ředitelé obvykle schvalují řadu věcí, které jsou pro jiná média nereálné a zcela zbytečné,“ stojí třeba v perexu článku o smlouvě na úpravu webu ČRo.
„Rozhlas opět zaplatil hostinu pro vyvolené,“ láká další titulek v textu o smlouvě na catering při společenském setkání po zahajovacím koncertu Symfonického orchestru ČRo. Obšírný popis jednotlivých položek slavnostního menu pak uvozuje sugestivní otázka: „A na jaké občerstvení placené z kapes koncesionářů se mohli účastníci těšit?“
Dojem, který to má ve čtenářích vyvolat, je zřejmý: v rozhlase se plýtvá jejich penězi. To ale vedení rozhlasu odmítá.
„Jde o standardní výdaje na činnost ČRo jako instituce. Parlamentní listy ve svých článcích tyto náklady záměrně staví do negativního kontextu s cílem diskreditovat ČRo jako médium veřejné služby,“ komentuje zmiňované texty mluvčí Jiří Hošna. Rozhlas také podle něj zvažuje obranu právní cestou.
„Je to ale bohužel problém daleko složitější než v případě ČT a Jaromíra Soukupa a jeho vystoupení v TV Barrandov, kde lze aplikovat Zákon o rozhlasovém a televizním vysílání. On-line prostor je naproti tomu prakticky neregulovaný a platí zde jen obecné předpisy, jako je trestní zákoník nebo občanský zákoník, apod.,“ dodává Hošna v narážce na spor ohledně Soukupových nepravdivých a manipulativních výroků na adresu České televize.
Nikdo neinformuje líp
Samotné Parlamentní listy mají ve svém etickém kodexu napsáno, že „pokud je v článku o někom informováno negativně, dotčená osoba/společnost musí vždy dostat prostor ke svému vyjádření. Takovéto vyjádření musí být vždy uvedeno v článku“. Rozhlas, o kterém server v posledních týdnech opakovaně informoval negativně, ale prostor nedostal.
HlídacíPes.org požádal o vyjádření i server Parlamentní listy. Ředitel redakce Jaroslav Polanský dotazy postoupil podřízeným.
„Všechny Vámi zmíněné články, které se týkaly hospodaření veřejnoprávního Českého rozhlasu, jsou založené na informacích z otevřených zdrojů. Podobný monitoring, který se týká nakládání s veřejnými zdroji, praktikujeme i v případě jiných státních či městských institucí nebo orgánů samosprávy,“ odpověděla za server nakonec redaktorka Barbora Richterová.
Otázku, zda nepovažuje za novinářské selhání, že rozhlas nedostal v textech prostor, ponechala bez odpovědi.
Zdůraznila, že Parlamentní listy se věnují rozhlasu i v jiných formátech, například zveřejňováním jeho tiskových zpráv. Redakce je se svým přístupem spokojená: „Tolik informací všeho směru o ČRo, myslíme, nepřináší jiné médium v zemi.“
Vyšlo na webu Hlídacípes.org
