Andrej Babiš se znovu stal předsedou hnutí ANO, které založil, které v podstatě vlastní a které naprosto pevnou rukou řídí. Samozřejmě nejde o žádnou závažnou politickou záležitost, protože všichni víme, že hnutí, které žádným hnutím není, takhle funguje. I tak jde ale o symbol všeho, co Babiš jako politik, oligarcha nebo třeba vlastník mediálního domu představuje.

Už jen to slovo hnutí je prvním marketingovým trikem, možná by ale stejně bylo lepší říci podvodem. Opravdový význam takového výrazu spočívá v jakémsi přirozeném vývoji, v následku pnutí či názoru více lidí. ANO je ale následkem čistě technokratického přemýšlení o tom, jak co nejefektivněji dostat ze státu co nejvíc.

Dále čtěte

Aktuální Týdeník FORUM přináší velký rozhovor s generálem Pavlem či Jiřím Havelkou

Dva opravdu zajímavé rozhovory tentokrát najdete v aktuálním čísle Týdeníku FORUM. Jedná se o interview s generálem Petrem Pavlem,…

Kdyby si Babiš tehdy před lety myslel, že mu více peněz a moci přinese založení nějaké sekty, tak by dnes Karel Havlíček a Alena Schillerová pravděpodobně tančili nazí kolem ohně a vzývali svého velkého vůdce, nejduchovnějšího ze všech duchovních. Jenže stát se samozřejmě lépe ždímá z pozic v exekutivě, a tak tu máme hnutí ANO.

To, co můžeme považovat za jakousi případovou studii, je sledování ostatních viditelných členů tohoto hnutí. Nejde totiž vůbec o nějaké společné názory, ANO existuje pouze za účelem udržení Andreje Babiše u moci, případně na svobodě, ale tam je zvažována ještě alternativa Pražského hradu. Kandidatura ale v souvislosti se šancemi ve druhém kole zatím nevypadá dobře, proto je tu tolik váhání.

Parodií je hnutí ANO i v mnoha dalších věcech. Tak za prvé je tu parodie na boj proti korupci – ten, kdo jej založil a vede, je symbolem toho nejhoršího zejména z 90. let. Pak je tu parodie na běžné zvyklosti, například takové, že když nějaký lídr nedokáže po volbách dovést své uskupení do vlády a místo toho pozice ztratí, obvykle končí, případně má alespoň nějaké protikandidáty. Taky nic.

Dále je tu parodie na pluralitu, která vychází z toho, že někteří členové čas od času někde projeví jiný názor, ve skutečnosti ale hlasují a fungují jako jeden muž, jsou zaměnitelní a všichni naprosto loajální. A nakonec je tu parodie na demokracii. Ať už jde o fungování hnutí ANO, nebo o řízení státu, je to stále totéž – Andreje Babiše žádná demokracie nezajímá. Chce jen ovládat, řídit a vlastnit. A to se nezmění, ať bude kýmkoli.