NÁZOR / Lidé mívají různé přátele. Podle toho se dost pozná, co jsou zač. Jiří Paroubek měl třeba „přítele“ Gerharda Schrödera, jehož něžným vztahem k Vladimiru Putinovi neotřáslo ani ruské řádění na Ukrajině. Teď dopisem oslovil „milého přítele“ Roberta Fica. Ficova schránka se plní, už mu dojemná slova napsal sám Václav Klaus.
Paroubek expremiérovi píše, že „s velkou pozorností sledují všichni čeští ‚staří‘ socialisté, celá skutečná demokratická levice, obrovské úsilí strany SMER a Vaše osobně ve volební kampani“ a vyjadřuje naději, že „ve volbách 30. září strana SMER rozhodným způsobem zvítězí“.
„Věříme, že toto Vaše volební vítězství ozáří nejen celé Slovensko, ale svými paprsky prozáří celou Evropu včetně České republiky. Ve volební kampani vyjadřujete myšlenky, s nimiž se ztotožňují nejen členové našeho spolku, ale, jak jsme přesvědčeni, také velká většina českých občanů,“ doufá bývalý politik.
Těmi myšlenkami jsou prý „zastavení války na Ukrajině, efektivní boj proti inflaci, oživení hospodářského růstu“ a tak dále.
Ano, pro zastavení války na Ukrajině má Fico skutečně skvělé recepty. Je proti tomu, aby Ukrajina dostávala zbraně na svou obranu před ruskou agresí. Kdyby Putin Ukrajinu porazil, obsadil a takzvaně denacifikoval a demilitarizoval, válka by se možná zastavila. Někomu by takový „mír“ vyhovoval, jen by se musely ty masakry, mučení, deportace a krádeže ruských vojsk na ukrajinském území přejít mlčením. Jen by lidé jako Paroubek, Fico, Klaus a další míroví holubi měli vysvětlit, jak si Evropa pak poradí s přívalem milionů uprchlíků. Pokud má dnes někdo hysterické záchvaty z toho počtu utečenců, co tu máme, co by asi s jeho duševním zdravím udělalo, až jejich počet bude mnohonásobný? A to by byl. Pak by také nejspíš nastala partyzánská válka a odboj, protože kdo by tam zůstal, neměl by co ztratit.
Pro domácí scénu už Paroubek tak vřelá slova nemá. Už předem uvažoval, co asi v OSN řekne „politický benjamínek“ prezident Pavel (který je v titulku článku označen jako „slon v porcelánu“). Politickému důchodci se nelíbilo, že „hlavním tématem by podle prezidenta Pavla a vlády ČR na tomto zasedání měl být válečný konflikt na Ukrajině“ a „tedy ne řešení konfliktu na Ukrajině, ale konflikt na Ukrajině“.
Bývalá veličina soc. dem. zatím nepředložila nic, co by mohlo fungovat, tak by to chtělo trochu skromnosti.
Pak ještě Jiří Paroubek potěšeně konstatuje, že (podle něj) většinu světa válka na Ukrajině nezajímá.
„Zejména státy NATO a EU budou se svými nemnoha spojenci ve světě usilovat o odsouzení ruské politiky a ruského válečného postupu na Ukrajině,“ předvídá autor. Podle něj „většina světa cítí jako největší problém současnosti nikoliv otázku Ukrajiny, ale něco jiného“, totiž udržení hospodářského růstu svých zemí, boj proti globálnímu oteplování, zajištění dostatku potravin pro vlastní občany a že „třetí svět má jiné problémy a zájmy nežli kolektivní Západ“. (Výraz kolektivní Západ milují v Rusku.)
Pak též vyjadřuje obavy, že ČR bude „zařazena mezi blízké spojence USA“. To pro něj musí být skutečně hrozná představa.
Exšéf ČSSD si zakládá na tom, jak je geniální diplomat, ale nějak vytěsnil, že země Třetího světa válka na Ukrajině zajímá přinejmenším kvůli obilí, které Ukrajina vyvážela do afrických států a tento obchod se Rusko snažilo ze všech sil zničit. Když se v červenci konal v Petrohradě summit Rusko-Afrika, byl to dost debakl.
„Vše se zvrhlo v pokusy o banální veřejné uplácení Afričanů. ‚Velkorysost‘ bílého kanibala byla ale přijata ironicky. Vůdci rychle vyhodnotili skutečný rozsah ‚darů‘ a uvědomili si, že ‚ohromujících‘ 25 000 tun obilí představuje polovinu jedné slušné nákladní lodi. Celkově se kremelský rozparovač opět veřejně pos*al. Samozřejmě se mu podařilo posílit svou image směšného člověka, ale i tak s výhradami. Putin je rekordně netalentovaný politik. Vždy dosáhne přesného opaku svých ‚snů a plánů‘,“ napsal tehdy ruský novinář v exilu Alexandr Něvzorov.
Pokud by měl dnes Paroubek nějakou funkci, působil by v Evropě buď jako exot, nebo jako trapná figura typu kolaboranta Viktora Orbána. Západ pocítil, jak velkým omylem bylo spoléhat se na Rusko jako na ekonomického partnera. Osoby jako Schröder pěstovaly kšeftíčky bez ohledu na cokoli a umožnily Rusku stát se globálním vyděračem.
Tak jsme zvědaví, jak to bude vypadat, pokud všechno ozáří paprsky Ficova vítězství. Vedle toho bude blednout i Černobyl.