Jiří Paroubek FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Jiří Paroubek nepolevuje ve svém úsilí šířit ruskou propagandu. Tváří se u toho jako obezřetný státník, ale v podstatě jen papouškuje kdejaký nesmysl, který v Moskvě předhazují prosťáčkům.
Teď se bývalý činovník Restaurací a jídelen, někdejší a zneuznaný šéf ČSSD, náhodou také krátkodobý premiér a také „přítel“ kolaboranta s Ruskem Gerharda Schrödera zaměřil na stránkách Vaše věc – Parlamentní listy na situaci v ukrajinské jaderné elektrárně, kterou okupovali a ukradli Rusové.
Paroubek nejdřív konstatuje, že elektrárnu, která zásobuje elektřinou miliony domácností na jihu Ukrajiny, obsadila ruská armáda. Pak rozvíjí své úvahy: „V posledních dnech dochází ovšem k zvláštnímu jevu. Dlužno říci, že velmi nebezpečnému jevu, a to nejen pro východní Evropu, tedy pro Ukrajinu a přilehlé části Ruska a Bělorusko, ale vlastně pro celou Evropu a celý svět. Při vojenských útocích na elektrárnu může v krajním případě dojít k havárii jaderného reaktoru či reaktorů (v jaderné elektrárně je jich šest)… Poslední vystoupení prezidenta Ukrajiny Zelenského bylo opravdu zajímavé. Prezident prohlásil, že Ukrajina vyzývá svět (rozuměj své spojence na Západě), aby donutil Rusko vydat elektrárnu do správy Ukrajiny. To by znamenalo de facto obsazení elektrárny ukrajinskými vojáky hluboko v týlu území obsazených nyní Ruskem.
Je to zvláštní logika. Já bych přímo řekl, že je to v rozporu s descarterovskou logikou nebo chcete-li se zdravým rozumem. Zelenskyj říká, dejte mi elektrárnu a útoky ustanou… To se už pan Zelenskyj neobává útoků Ruska, když z elektrárny odejdou ruské jednotky? Kdo tedy vlastně teď na elektrárnu útočí… Ale vůbec je to zvláštní logika. Proč by vlastně Rusové stříleli sami na sebe?“
Pak ještě opakuje obvyklé nesmysly: „Nevím, jestli Rusové mají zájem obsadit celou Ukrajinu. Ruská vojenská operace na Ukrajině je zatím v zásadě pro Rusko jen lokálním konfliktem, v němž počet zúčastněných vojáků včetně logistiky nepřevyšuje 200 tisíc… Rusům jde, tak jak jsem tento svůj názor v minulých měsících vyjádřil několikrát, spíše o omezené vojenské a politické cíle.“
Pokud jde o to ostřelování elektrárny, obviňují se z něj obě strany vzájemně. Paroubek se přiklání na ruskou stranu. Dalo by se samozřejmě ptát i opačně, proč by Ukrajinci ostřelovali svou elektrárnu, když by jaderné zamoření postihlo nejvíc je samotné a tu elektrárnu potřebují v provozu. V elektrárně ruská armáda umístila – jak je zdokumentováno ze satelitních snímků a záběrů z areálu – svá obrněná vozidla a nákladní automobily, což je naprosté šílenství.
Pokud jde o to, proč by Rusové na elektrárnu stříleli, dá se přinejmenším uvést, že střílejí v oblasti a při jejich dovednosti něco přesně trefit, která je občas dost mizivá, by neměli střílet raději nikdy na nic. Ruská palba v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny v sobotu zasáhla města Nikopol a Marhanec. Nikopol je od elektrárny asi deset kilometrů daleko, Marhanec za řekou u elektrárny stejně tak.
Paroubkovy kuchyňské výklady („Nevím, jestli Rusové mají zájem obsadit celou Ukrajinu.“) už vůbec nemůžeme brát vážně. Ten člověk se ani nenamáhá zjistit, co všechno Putin a jeho banda o válce už navykládali. Cílem byla likvidace ukrajinské státnosti, jenže agresor narazil na nečekaný odpor. Vrcholem je blábol, že „vojenská operace na Ukrajině je zatím v zásadě pro Rusko jen lokálním konfliktem“. Jako by se vlastně nic velkého nedělo. Dvě čečenské války byly pro Rusko taky „jen lokálním konfliktem“. Napadení Finska, okupace pobaltských republik, zabrání části Polska, invaze do Československy byly také jen „lokální konflikty“. Největší válka v Evropě od května 1945 je vlastně jen taková lokální lapálie. Desetitisíce mrtvých, miliony vysídlených lidí, válečné zločiny, ale jinak se nic neděje.
Ze zkrachovalého politika tady to fanouškovství přímo trčí. Rusko sice nemá právo na Ukrajině střílet ani na patník u cesty, ale viníkem všech pohrom je zřejmě prezident Zelenskyj, protože nejspíš není dost konstruktivní.
Pan Paroubek by rád poradil. Není ovšem tak významný, aby se ho někdo na něco ptal. Také bychom mu nevěnovali pozornost, protože politické mrtvolky nejsou nijak zajímavé. Za zmínku stojí jako reprezentant určitého typu zvráceného cynismu, který teď kvete. Trochu ve stylu známého výroku „vzdejte se a nic se vám nestane“. Když se ale někdo vzdá Rusům (a Wagnerově armádě slepené z trestanců, kadyrovcům, Tuvincům a Burjatům a dalším „pravoslavným“ osvoboditelům), zcela jistě se mu něco stane.
Všechny tyhle opotřebované nahrávky teď s praskáním na ruském gramofonu na plynový pohon kolem dokola jedou ty samé věty. Chytré to moc není, ale také to není určeno pro chytré lidi. On se nějaký posluchač už najde.
