Rozvod Jiřího a Petry Paroubkových jistě zaujme mnoho lidí, kteří milují šťavnaté drby. Přitom nejde o nic výjimečného. Bohužel to prožívá v naší zemi značná část lidí. Konfliktní a dramatické rozvody jsou až banálně normální a představa pohodového rozvodu je spíše iluzí.

Když jde ale o bývalého premiéra, který kvůli pohledné slovenské tlumočnici opustil kdysi svoji dlouholetou manželku a následně vysekl s ohledem na svoji veřejnou viditelnost absurdní mediální šou na téma nové šťastné rodinky, tak se nemůže divit, že je i jeho rozvod absurdní mediální šou.

Z pohledu paní Petry se tedy ze „sexy mozku“, jak Paroubka kdysi označila, stal nyní sprostý násilník, jehož chování prý už nahlásila policii. Soudného člověka jistě nenapadne, že by hledal na jedné či druhé straně vinu za toto rozbité manželství. Mediální manželství od začátku nevzbuzuje příliš velký pocit vážnosti, a proto není ani překvapením, že i rozvod je patřičně mediální.  A nemusíme mít starost o Jiřího Paroubka. Už si našel paní Gábinu a je to prý kovaná socialistka. Opět se s ní rád ukazuje, protože právě kandiduje.

Celý tento trapný případ by vůbec nepatřil do sféry vážných diskuzí, kdyby neměl jeden nový a obzvláště odporný rozměr. Petra Paroubková veřejně, tedy přes média, nařkla Jiřího Paroubka z toho, že měl nelegální milionové příjmy. Nic konkrétního prý nesdělí, ale měl je a basta.

Obvinění bývalého premiéra vlastní manželkou z nelegálních příjmů je tedy i v naší divoké zemi novinka. Bohužel ale zapadá do atmosféry protikorupční revoluce, která u nás změnila politické poměry. Toto protikorupční hnutí má přitom ten základní rys, že skutečných případů prokázané korupce není nijak podstatně více než dříve, ale lidové běsnění dokáže některé lidi pohřbít a jiné naopak vyzdvihnout. To je také jediný smysl mediálního očerňování bez důkazů, které se tu stalo běžnou praxí. A je to praxe strašná, která vůbec nepatří do civilizované společnosti.

Petra Paroubková vytáhla v rámci gradace své domácí rvačky silnou kartu, která se ale snadno může obrátit proti ní samotné.

[ctete postid=“210895″ title=“Paroubka dohání karma, která mu nechce umožnit politický comeback“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/06/paroubek-a-petra-385×230.jpeg“ excerpt=“Vypadá to, že sexy mozek Jiřího Paroubka, který na něm oceňovala jeho bývalá žena “ permalink=“http://forum24.cz/paroubka-dohani-karma-ktera-mu-nechce-umoznit-politicky-comeback/“]210895[/ctete]

Jestli paní Petra tak dlouho věděla, že její manžel žije z nelegálních peněz, tak s tím tedy měla něco dělat! Tak třeba měla říci panu Jiřímu, že ona, Petra, hodlá žít jen z peněz legálních. To by se dalo zachránit třeba tím, že z nich pan Jiří odvede státu daně. Anebo měla paní Paroubková panu Paroubkovi říci, ať ty peníze rychle vrátí.

Jestli s tím morálním problémem už Petra Paroubková nemohla dál žít, tak měla tedy jít na policii a svého manžela udat. Už to stejně udělala v jiném případě. Jenže paní Paroubková si místo toho vybere nějaké médium, třeba Seznam Zprávy, a svěří se s tím, že zjevně sama žila z nelegálních peněz, celé veřejnosti. To jen proto, aby Jiřího Paroubka co nejvíce očernila. Vůbec ji přitom nedojde, že očerňuje i sama sebe. Měla nám sdělit, kdy přesně jí ty nelegální miliony začaly vadit a proč jí nevadily před tím.

Jak by to jinak paní Petra přesně udělala, aby si z těch nelegálních milionů za ty roky sama něco neuloupla? Nebo nám bude tvrdit, že vždycky, když jí chtěl Jiří Paroubek z nelegálních milionů něco koupit, tak ona řekla: „Ne, Jirko, kabelku Louis Vuitton chci mít pouze a pouze z legálních peněz!“

Je to celé směšné a hloupé. Žádný člověk, který má elementární hrdost a úroveň, nebojuje se svým bývalým partnerem přes média a nepoužívá přitom takové zbraně. Nemůžeme vědět, nakolik se její obvinění zakládá na pravdě, neboť jde o celkem klasickou hysterii nepříliš kulturní bytosti.

Pokušení, které nám říká, že Paroubek měl tedy zřejmě opravdu nelegální miliony, patří do světa antikorupčního běsnění. Bez bližšího vysvětlení jde jen o drby, které nemají žádnou relevanci. To není obrana pana Paroubka, ale obrana právního prostředí před mentalitou lůzy.