Mnoho lidí si říká, proč se vlastně kontroverzní poslanec Lubomír Volný trhnul od Tomia Okamury a začal budovat hnutí, které je téměř klonem SPD? Odpověď je velmi jednoduchá – jde o peníze. Zatímco pod diktátem šéfa hnutí Svoboda a přímá demokracie by musel Volný poslouchat, co smí a nesmí, k tomu pouze za poslanecký plat, teď si může sáhnout na miliony. K tomu ještě může beztrestně šířit lži, na nichž postavil svou politickou kariéru.
Volnému nyní vše hraje do karet. Nálada ve společnosti je kvůli koronavirové pandemii a s ní spojenými vládními opatřeními na bodu mrazu. Čím dál víc lidí přestává „bavit“, že jim stále vláda nakazuje, co smí a nesmí, a to nahrává extremistickým stranám a hnutím. Lídr Volného bloku je navíc dostatečně extrovertní, agresivní a afektovaný, aby to přesvědčilo jedince s jednodušším myšlením, že je tím správným vůdcem.
Navíc se poslanci, kterého neustále vyvádí ochranka ze sálu sněmovny, čímž mu dělá zdarma reklamu, podařilo do své „stáje“ zlákat mediálně atraktivní osoby, které dokáží strhnout pozornost, aniž by vedle sebe musely mít oporu ve „flákancovi“.
Jana Bobošíková, Hana Lipovská i Ilona Csáková jsou pro Volného darem z dezinformačního nebe. Nejen, že každé jejich vyjádření hltají Parlamentní listy, ruské dezinformační weby i Lubomír „Xaver“ Veselý, ale šíří se i mezi lidmi, kteří jsou ochotni naslouchat báchorkám o práškování covidem a dalším nesmyslům.
Celý tento ansámbl má ovšem zcela prozaičtější cíl, než je zastupování zmanipulovaných lidí v poslanecké sněmovně. Jde o takzvanou „úhradu nákladů za volby“. Ta totiž dokáže do stranické kasy přinést zajímavou částku i v momentě, kdy se politický subjekt do dolní komory parlamentu neprobojuje.
Jen pro představu, v roce 2017 si Svobodní se ziskem 1,56 % voličů (1,5 je spodní hranice pro získání příspěvku) přišli na 7,9 milionu korun. To je za slaboučkou kampaň za pár korun docela hezký byznys. Pokud by se tedy Volnému bloku podařilo získat třeba tři procenta, už by si měly hlavní tváře hnutí co rozdělovat.
Úkolem však není získat přes pět procent, což by sice znamenalo o dost víc milionů do kasy, ale také účast ve sněmovně. V tom případě by se však mohlo stát hned několik věcí, které si Volný blok rozhodně nepřeje. Prvotně by se Hana Lipovská musela vzdát své funkce v Radě České televize. To však nikdo, kdo ekonomku, podporovanou kardinálem Dominikem Dukou, ovládá, nechce.
Obzvlášť Jana Bobošíková má totiž s veřejnoprávní televizí nevyřízené spory a za pomoci dvojice Lipovská–Veselý by je ráda srovnala. Konec radní, která by získáním poslaneckého mandátu o funkci v kontrolním orgánu ČT přišla, tak není v zájmu těch, kteří chtějí televizi přetvářet k obrazu svému.
Další problém, který by možný vstup Volného bloku do poslanecké sněmovny znamenal, je neméně důležitý, ale zřejmě si ho ani souputníci v současnosti nezařazeného poslance neuvědomují. Jde o souboj eg, který musí nutně nastat mezi Volným a Bobošíkovou. Ani jeden z nich totiž není člověkem, který by byl ochoten ustoupit do pozadí a nechat se válcovat někým dalším.
Těžko si tak představit, že by dlouholetá revolucionářka Bobošíková najednou přenechala pozici nejvýraznější osobnosti hnutí Volnému, jakkoliv si ji z pozice lídra zaslouží. Jak se ovšem říká, když se dva perou, třetí se směje. Tím třetím zřejmě bude Tomio Okamura, který se nemusí bát toho, že by se mu v jeho politické firmě chtěl někdo postavit, a tak bude dál držet monopol na extremismus v parlamentu.
Lubomír Volný má našlápnuto, aby SPD obral o část voličů, ale na sněmovnu to stačit nebude. Ale, jak už jsme si řekli, o to nejde. Hlavní jsou miliony, které si na svá konta připíší lidé jako Csáková, Lipovská a Bobošíková. Tak lehce ještě peníze nikdy nevydělaly.