Senát ve středu umožnil přijetí partnerství stejnopohlavních párů díky tomu, že novelu vyřadil z programu schůze. Půjde tedy rovnou na podpis prezidentu Petru Pavlovi. Iniciativa Jsme fér v souvislosti s tím uvedla, že novela nezajistí rovnoprávnost, důstojnost ani stejnou kvalitu života či úplné přijetí ve společnosti. Pomůže ale tisícům stejnopohlavních párů a rodinám dvou matek nebo dvou otců s dětmi žít o něco lépe a mít klidnější spaní.
Senátoři měli projednávat podobu svazků stejnopohlavních párů ve středu. Hned na začátku schůze ale přišel návrh ODS vyřadit novelu z programu schůze. Tento návrh prošel i přes přes odpor KDU-ČSL, pro bylo 47 ze 77 přítomných senátorů.
Novela tedy půjde na podpis prezidentovi v podobě, ve které ji na konci února schválila poslanecká sněmovna. Stejnopohlavní páry budou moci vstoupit do partnerství, škrtne se dosavadní přívlastek „registrované“. Partneři by měli mít nárok případně na vdovský či vdovecký důchod, měli by společné jmění i další práva manželů bez možnosti adopcí. Možné by mělo být jen přiosvojení partnerova potomka.
Osvojení dítěte má být podle novely možné jen v případě, že by jeho biologickým rodičem byl jeden z partnerů. Přiosvojení adoptovaného dítěte jednoho z partnerů druhým z partnerů má být možné pouze na základě rozhodnutí soudu.
Iniciativa Jsme fér na dotaz deníku FORUM 24 upozornila, že novela nezajistí rovnoprávnost, důstojnost ani stejnou kvalitu života či úplné přijetí ve společnosti. „Je to ale poprvé v historii naší země, kdy naši zákonodárci a zákonodárkyně uznávají právně existenci rodin, které tvoří dvě mámy nebo dva tátové s dětmi. To je dobrá zpráva pro celou naši společnost,“ uvedl manažer komunikace spolku Filip Milde.
„Na druhou stranu, jak jsme upozorňovali už před přijetím novely ve sněmovně, toto přijaté znění je nadále diskriminační vůči stejnopohlavním párům a jejich dětem. Nedává jim stejná práva jako ostatním občanům. Ponechává je v oddělené škatulce. Děti znevýhodňuje jen podle vztahové orientace těch, kteří je adoptují. Ty děti, které chce adoptovat stejnopohlavní pár, budou muset svou vlastní adopci podstoupit dvakrát,“ upozornil.
Iniciativa Jsme fér se podle jeho slov bude nadále snažit o to, aby bylo umožněno stejnopohlavním párům vstoupit do manželství. „Takový krok podporuje dlouhodobě jasná většina obyvatel, odborníci, odbornice nebo expertní organizace, nebo dokonce již několik církví. Schválená novela o partnerství teď ale pomůže tisícům stejnopohlavních párů a rodinám dvou matek nebo dvou otců s dětmi žít o něco lépe a mít klidnější spaní. A to pro tuhle chvíli není zas tak úplně málo. Dětí v rodinách s dvěma mámami nebo dvěma táty i desetitisíce gay a lesbických párů schváleným mezikrokem získají některá nová důležitá práva,“ uvedl. „Vysněný cíl naší společné cesty, tedy mít rovné sňatky, nás teprve čeká,“ dodal.
Omezení práv heterosexuálním párům
Iniciativa se také ve dnech před jednáním senátu stala terčem kritiky, například ze strany senátora Zdeňka Hrany, který předkládal svůj pozměňovací návrh novely. Iniciativa s jeho návrhem nesouhlasila a dokonce by podle ní znamenal, že by se omezila práva všem. Návrh už dříve senátorka Adéla Šípová pro FORUM 24 označila jako naprosto nepřijatelný a homofobní.
Sám Hraba ale naopak tvrdil, že jeho návrh práva rozšiřuje. Návrh, který přišel ze sněmovny, podle něj umožňuje dvojí právní výklad, proto ho nechtěl podpořit. „Problém návrhu ale je, že text právní normy neodpovídá důvodové zprávě a umožňuje minimálně dvojí právní výklad, včetně aktivistického se společnými adopcemi. Připravil jsem pozměňovací návrh, který text právní normy upravuje do souladu s důvodovou zprávou. Pro jiný než takto opravený text právní normy hlasovat nebudu,“ sdělil před jednáním senátu deníku FORUM 24.
„Senátor Zdeněk Hraba a senátorka Jitka Chalánková předložili pozměňovací návrhy, které by výrazně zhoršily sněmovnou schválený návrh partnerství a situaci stejnopohlavních párů a rodin s dětmi. Mimo to by schválení těchto pozměňovacích návrhů omezilo také práva heterosexuálním lidem. Omezení reprodukčních práv heterosexuálních žen a párů tak začíná plíživě i u nás, stejně jako se tak stalo například v Polsku. Na takové jednání jsme samozřejmě museli veřejnost upozornit a i právě díky tomu zřejmě jejich pozměňovací návrhy nakonec spadly pod stůl,“ myslí si Milde.
Sňatek mohou dvojice žen či mužů uzavírat v 16 z 27 členských států Evropské unie. Jako poslední se na seznam zařadilo Řecko. Manželství stejnopohlavním dvojicím umožňuje celkem 36 zemí světa, z nich 21 leží v Evropě. Partnerství uznává 12 států.
V Česku začali aktivisté za oficiální svazky pro gaye a lesby bojovat v 90. letech minulého století. První návrh zákona o registrovaném partnerství sněmovna dostala od skupiny poslanců v roce 1998. Norma neuspěla a ztroskotaly i pokusy v dalších letech. Registrované partnerství je v ČR možné od července 2006. Tehdejší prezident Václav Klaus sice zákon vetoval, někdejší sněmovna ho ale přehlasovala. Další generace aktivistů pak začala před několika lety prosazovat plné zrovnoprávnění a manželství pro všechny.