Pavel Havlíček je veřejnosti známý jako antibabišovec. Řezník, který si dovolil bojkotovat výrobky Agrofertu a jeho dceřiných společností, odmítl spolupráci s Kosteleckými uzeninami a ostře kritizuje politiku ministra financí. Před časem oznámil, že by své názory rád sdílel nejen s lidmi, se kterými se při každodenní práci setkává, ale touží oslovit víc posluchačů. Proto se rozhodl, že se pokusí stát senátorem. O přesných důvodech, které ho k rozhodnutí vstoupit do politiky vedly, i jak se bude prezentovat před potenciálními voliči, se svěřil v rozhovoru pro Svobodné fórum.

Pane Havlíčku, prázdniny jsou na svém sklonku, ale jak se Vy ve volných dnech připravujete na senátní volby, do kterých kandidujete?

Pracuji, telefonuji, vyrábím a prodávám své zboží, píšu postřehy a názory, odpovídám na otázky redaktorů, a ty jsou tím nejdůležitějším že? Ale ne, trocha legrace neuškodí. Samozřejmě plánuji, hodnotím a připravuji s kolegyněmi a kolegy strategii kampaně i materiály. Podrobnosti Vám samozřejmě neprozradím, jistě chápete, ale musím říci, že pomáhá mnoho lidí, mnoho živnostníků. Připouštím, že jsem ani tak velkou odezvu nečekal a jsem velice příjemně překvapen.

Mnozí Vás registrují pouze jako kritika Agrofertu a Andreje Babiše, co však chcete nabídnout víc, abyste přesvědčil své oponenty, kteří budou poukazovat, že nemáte kromě antibabišovství jiný argument?

Víte, Babiš je stále, bohužel, velmi aktuálním problémem naší společnosti a tak se nedivme, že se zrcadlí na každém rohu. Ostatně je také ministrem financí s ambicemi „ochránit“ nejen státní kasu, ale dnes už i policii. No není to úsměvné? Babiš je neskutečně velká díra na peníze a cokoli může jemu peníze přinést, to hodlá promptně ochraňovat. Jednou je to příjem imigrantů, protože „bychom přišli o dotace“, podruhé je to odmítnutí imigrantů, protože budou volby a bez hlasů nebude mít moc a tedy nic.

Nejde však jen o Babiše. Žijeme ve velmi dynamické době a době globalizace. Žijeme v době Brexitu a ve společnosti rezonuje Czexit, imigrace, islám, téměř na denním pořádku je nějaký teror a společnost se ptá „je tento typ terorismu spjatý s imigrací a islámem?“. A nesmíme si nic nalhávat a problém se nesmíme bát pojmenovat. Pouze tehdy, pokud identifikujeme problém a dokážeme jej nazvat pravým jménem, budeme schopni jej řešit a vyřešit. Do té doby se ale nehneme a dál budou vybuchovat lidé, dál budou životy ohrožovat rizika, o která se má postarat právě stát. Cítím se liberálně-konzervativním člověkem. Takovým, jakým byl ve své době prezident Ronald Reagan a madam Margaret Thatcher. Byli dostatečně liberálními v otázkách ekonomických, aby zvládli důvěřovat volnému trhu. A dovolím si zdůraznit „volnému“, ne jednotnému. To volný trh motivuje výrobce zboží a poskytovatele služeb k činnosti, výkonům a invenci, aby zaujali svého zákazníka. Na volném trhu rozhoduje o užitečnosti a kvalitě zákazník, zde je zákazník pánem.

Dovolím si použít příměr svého známého, kterého si velice cením. Tomáš Haas jednou napsal: „Pavel je takovým poslem starých časů a Pavel má svého zákazníka za přítele“. A tak tomu prostě je na volném trhu. Jednotný trh je trhem chráněným a zákazník se stává pouhopouhým „spotřebitelem“, odkázaným na ochranitelské zákazy a příkazy a stejně to není nic platné. Ronald Reagan uvolněním a podporou strany nabídky, snížil inflaci na třetinu a nezaměstnanost ze 7% na 4,5%. Kromě toho pak povzbudil Američany svou politikou obrany, neboli „K Sovětům s holubicí i mečem“. „Pokud vůbec chceme uspět a donutit Rusy k jednání o snížení počtu zbraní, musíme s nimi vyjednávat z pozice síly, nikoli slabosti. Když totiž přistupujete k Rusům s holubicí míru v jedné ruce, ve druhé byste měli držet meč.“ Konzervativní politika se opravdu zaobírá ochranou domova, rodiny i vlasti a hodnot, které nám zanechali naši předkové.

Jaké budou Vaše předvolební trumfy? Jste řezník, tedy drobný živnostník, půjde proto o EET a podobná témata nebo se pustíte do většího spektra problémů?

Problémy jsou od toho, aby se řešily. Ne vymýšlely. Takže ne, do žádného spektra problémů se pouštět nebudu. To ale neznamená, že se jim hodlám vyhýbat. Ba právě naopak. Ale problémům předcházejme a řešme je, když přijdou, s jasnou myslí.

Senát není místem, kde by bylo možné cokoli změnit mávnutím proutku. Nejsem zdaleka tak naivním. Senát je pro mne prostředkem, nikoli cílem. Ale prostředkem k jinému cíli, než by si mohl leckdo myslet. Žádné ministerské místo, žádný vyšší post. Senát je pro mne prostředkem, jak se lépe sejít s lidmi, jak s nimi mluvit, jak jim říci oč v politice má jít. Senát je pro mne prostředkem, jak se pokusit o změnu. Doposud se všichni pokoušeli měnit Parlament či Senát, ale tak to nefunguje. Musíme oslovit ne politiky, ale lidi. Lidé žijí své životy, mají své domovy, vychovávají své děti. A jejich děti budou chtít žít zase své životy. A stát tu v žádném případě není proto, aby na svých občanech vydělával více a více jako firma. Stát se má postarat o to, aby si občané mohli vydělávat pro sebe a žít své životy ne pro stát, ale pro sebe!

Zajímá Vás také zahraniční politika, nebo se zaměřujete pouze na dění v České republice?

Kdopak by se nezajímal, jistěže. Zvláště v dobách násilné globalizace, obrovské migrační vlny, kdy se Evropou převalují statisíce, až miliony lidí o kterých nikdo nic neví, nejsou jako cizinci nikde registrováni, jen je nám vnucováno, že jsou to „uprchlíci“. Uprchlíci ze všech koutů Afriky a Asie, jako by k Sýrii ve válce patřil celý zbytek světa a veškeré obyvatelstvo, minimálně celé Afriky, bylo syrské.

Budete dál prodávat ve svém obchodě, i když se stanete senátorem?

Vím, že to tak jednoduché nebude, ale pokud projdu volbami a lidé usoudí, že opravdu bylo dost „politiků“ i „nepolitiků“, pokud rozhodnou, že politikou má zaznívat hlavně logika, pak samozřejmě si budu chtít udržet kontakt s lidmi tak jako dosud. A není lepšího kontaktu a zpětné vazby, než jsou mí zákazníci. To jsou ti, jejichž důvěru, my živnostníci, máme. Zákazníci nám věří a proto u nás nakupují a taková důvěra je velmi zavazující. Takže ano, pokud to jen trochu půjde, zůstanu ve volných chvílích za pultem, ve výrobě i mezi lidmi na ulici. Jedině tak je možné neztratit kontakt s realitou běžného života lidí.

Patříte mezi příznivce nebo odpůrce Miloše Zemana? Pokud jste příznivec, jak vnímáte jeho spojenectví s Andrejem Babišem, které sice není deklarováno veřejně, ale je jasně patrné?

Takový „Losna nebo Mažňák“. Trochu se u téhle otázky pozastavím a pokusím se opět vysvětlovat nemalé části občanů, že není jen černá a bílá, Zeman nebo Putin. Nemusím mít rád Zemana, abych dokázal souhlasit s některými jeho postoji a nemusím ho nenávidět, abych dokázal říci, že ten či onen krok a výrok je absolutně mimo mísu. Jak už jsem snad tisíckrát uvedl, prezident Zeman nejde daleko pro expresivnější výraz, je schopen podrazů, je to socialista, levičák a etatista par excelence a je to také konzervativec. Ale hlavně je to regulérně zvolený prezident a i když není právě dvakrát mým favoritem a nevolil jsem jej, je to regulérní prezident, kterého musím akceptovat a morálně jsem povinen respektovat volbu většiny. Co se týče spojení Zeman – Babiš, máme prvního ministra financí bez lustračního osvědčení. Víme proč.

Budete v kampani agresivní, nebo půjde o argumentační snahu, kde budete vysvětlovat, co by se mělo změnit?

Budu v kampani svůj. Argumentační snaha nevylučuje agresivní kampaň a agresivní kampaň neznamená argumentační fauly a lži. Budu prostě autentický, budu svůj. Budu takový, jakého mne lidé poznali, jakého mne znají. Logického ve svých úvahách, empatického ve svém vidění druhých, spravedlivý ke všem, včetně sebe. Budu prostě svůj.

Jak velkou cítíte kolem sebe podporu?

Už jsem výše uváděl, že jsem opravdu nečekal takovou pomoc a podporu živnostníků, ale i zákazníků, našich zaměstnanců, ale i akademické obce. Ano, píší mi instalatéři, sedláci, manikérky a kadeřnice, ale i lékaři, právníci i výzkumníci. Za posledních několik měsíců jsem dostal snad jednu či dvě negativní reakce na tisíce pozitivních. Čím to je si říkám… Je to tím, že jsem, jaký jsem? Je to tím, že se nestydím pojmenovat věci pravými jmény? Ano, někdy se může zdát způsob vyjádření některých myšlenek poněkud hrubší. Zejména právě z akademického pohledu. Ale život není jen akademická půda a já se snažím vyjádřit myšlenky tak, aby mi prostě bylo rozumět.

Existuje někdo nebo něco, co by Vás přimělo svou kandidaturu do Senátu zvážit, popřípadě zrušit?

Ne, neexistuje nic. Není nic, co by mohlo vyvážit podporu a fandění tisíců lidí napříč republikou. Ti lidé jsou naprosto fantastičtí, pomáhají mi, jak jen to zvládají. Koneckonců jsme se složili na transparentní účet úžasnou částkou na náklady kampaně. Důvěra všech těch lidí je něco, co nelze zklamat. Je to něco, co NESMÍM zklamat. Ti lidé si přejí, abych takzvaně „do toho šel“. Já do toho jdu s nimi a oni zas se mnou. No není to skvělé? PAVEL HAVLÍČEK NÁŠ SENÁTOR za lidi a pro lidi…!!! To nejsou moje slova. To jsou slova fanoušků. Slova lidí, kteří mi věří a které prostě nezradím. Za nic na světě. Ani pořádně velkou koblihu.