Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v rozhovoru pro Revue FORUM sdělil, že ústava nepřipouští možnost, aby vláda bez důvěry vedla zemi dlouhou dobu. Je přesvědčen o tom, že prezident Miloš Zeman mohl politiky donutit sestavit funkční kabinet, ale vzdal se své hlavní zbraně – možnosti rozpustit poslaneckou sněmovnu a vyhlásit předčasné volby.

Pane předsedo, již více než sto dní máme vládu bez důvěry poslanecké sněmovny. Jak se na tuto situaci díváte?

Předem chci říci, že v žádném případě není problémem nebo dokonce deficitem ústavy, že neobsahuje lhůtu, ve které je prezident republiky povinen poté, co přijal demisi předchozí vlády, jmenovat vládu novou. 

Naše ústava vychází z několika základních principů: Tím prvním je, že forma vlády v České republice je parlamentní. Jediným zdrojem legitimity vlády je poslanecká sněmovna. Druhým principem je, že sněmovna, která svým způsobem vytváří vládu, je volena proporcionálním volebním systémem. Ústava tak dopředu předpokládá, že k tomu, aby mohla být ustavena vláda s důvěrou, se musí vytvořit koalice více politických subjektů. Možnost jednobarevných vlád je téměř vyloučena, samozřejmě kromě těch menšinových. 

Tyto dva faktory způsobují, že by bylo absurdní stanovit nějaký pevný termín, v němž musí prezident konat. To ovšem neznamená, že ústava předpokládá neomezený časový prostor, naopak. Je nepochybné, že ústava předpokládá, že vláda je vládou, která získala důvěru. Není tedy možné delší dobu, aniž by prokazatelně docházelo k vytváření vládní koalice, připustit existenci vlády bez důvěry.

Co se stane, pokud by ani druhá vláda Andreje Babiše nezískala důvěru?

Kdyby ani druhá vláda, kterou jmenuje prezident republiky, nezískala důvěru, naprosto se změní ústavní situace a prezident již nemá žádný vliv na jmenování předsedy vlády. Byl by povinen jmenovat předsedou třetí vlády nominanta navrženého předsedou poslanecké sněmovny. Předseda poslanecké sněmovny také nemá žádnou lhůtu. Ale předpokládá se, jelikož předseda poslanecké sněmovny má hlubší vhled do vnitřních poměrů sněmovny, že jeho návrh by měl reálnou šanci tuto důvěru získat.

Kdyby se nepodařil ani třetí pokus, mělo by dojít k předčasným volbám? Ani zde neexistuje žádný termín.

Pravda je, že ústava nepočítá s tím, že i třetí pokus bude neúspěšný. Za dobu existence České republiky a relativně velkého množství voleb nikdy taková situace nenastala. Nikdy nenastala ani taková situace, aby musela být jmenována třetí vláda na základě návrhu předsedy sněmovny. Ústava dává prezidentovi možnost rozpustit sněmovnu a vypsat nové volby. Není to ale jeho ústavní povinnost. Pokud prezident tuto svoji možnost nevyužije, ústava nestanoví žádnou následující proceduru. Poslanecká sněmovna se může třípětinovou většinou rozpustit sama a vyvolat tak předčasné volby. Pokud tak ani ona neučiní, je možné dovodit, že není v žádném případě možné nechat tuto třetí vládu bez důvěry vládnout delší dobu. Pokud bychom se pokusili o výklad ústavy, dá se říci, že by se ty tři pokusy měly opakovat.

Prezident Zeman si častokrát vykládal ústavu po svém a několikrát se nechoval podle dosavadních zvyklostí. Vidíte něco, v čem by se ústava měla změnit v reakci na poslední roky?

Připouštím, že by v ústavě mohly být nějaké lhůty stanoveny. Pak by ovšem bylo logické, aby zde byl v hrubých rysech alespoň nějaký návod. Například že v prvním pokusu má být jmenován reprezentant nejsilnější politické strany, bude-li takový pokus marný, měla by přijít na řadu druhá politická strana a tak dále. Právě tak je možné, aby prezident republiky získal pouze první pokus a již druhý by byl v rukou předsedy poslanecké sněmovny. To jsou však pouze úvahy a spekulace a musíme vycházet z platného ústavního rámce. Ještě jednou opakuji: Nikdy taková situace, že by ani druhá prezidentem jmenovaná vláda nezískala důvěru, nenastala. Spekulovat o tom, že by nejen nastala, ale že by ani ta třetí vláda nezískala důvěru, je předčasné. Já vidím jediný problém v tom, že prezident republiky od počátku veřejně vyhlašoval, že kdyby všechny tři pokusy byly marné, sněmovnu stejně nerozpustí. To jsou prohlášení, kterými si vyrazil zbraň z ruky. Riziko, před které by byli poslanci postaveni, tedy to, že by záhy po zvolení museli znovu obhajovat své mandáty, je v ústavě logickým instrumentem, který má přimět poslaneckou sněmovnu k vygenerování dostatečné vládní většiny. 

Překvapuje vás současná situace?

Tato situace je způsobena výsledky posledních voleb. Jednak v tom relativně velkém množství politických subjektů, které se do sněmovny dostaly, a za druhé tím, že se ani Česká republika nevyhnula vlně antisystémových, populistických hnutí, která sílí napříč celou Evropou.

Takže nejste překvapen?

Když se podívám po okolním světě, i když jsem doufal, že nás to v této míře může minout, ukazuje se, že nás to nemine a že naše země má stejné problémy jako země na východ i na západ od nás.

Když hovoříte o antisystémových stranách, jak hodnotíte fakt, že tradiční strany s nimi spolupracují, a to i v případě extremistické SPD, která dokonce získala křeslo místopředsedy sněmovny?

Především nemůžeme popřít, že volby proběhly v souladu s principy parlamentní demokracie. SPD tedy byla demokraticky zvolena. Ale evidentně se změnila atmosféra uvnitř poslanecké sněmovny. Když se do sněmovny dostali republikáni pana Sládka, byli ostrakizováni a neměli možnost přístupu k významným funkcím. Tyto doby zřejmě minuly. To je ale věc vnitřních poměrů ve sněmovně, ke kterým se zásadně Ústavní soud ani ve své judikatuře nemůže vyjadřovat.

Co říká Pavel Rychetský na to, když premiér Andrej Babiš prohlásí, že v České republice je možné objednat si trestní stíhání?

Je možné prezidenta Zemana žalovat pro velezradu?

Jaký má názor na zavádění prvků přímé demokracie do našeho ústavního pořádku?

Jakou roli může Ústavní soud jako instituce sehrát v tom, aby si Česká republika udržela svobodu a demokracii?

Tohle a ještě mnohem víc se dozvíte v hlavním rozhovoru Revue FORUM. Najdete jej v trafikách nebo si jej předplaťte ZDE.