Ze zkázy v ukrajinských městech se nedá vyvodit nic jiného, než že Rusko cílí na civilní objekty záměrně, řekl dnes novinářům český prezident Petr Pavel ve zničeném ukrajinském městě Borodjanka, kde zahájil svou návštěvu Ukrajiny po boku slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Na místě si prohlédli domy poničené ruskými útoky. Borodjanka společně s městy Buča nebo Irpiň patří mezi symboly válečných zločinů, ze kterých Ukrajina obviňuje Rusko.
„Z toho počtu útoků na civilní cíle se nedá vyvodit nic jiného, než že je to záměr. Chyba navigace nebo chybné zadání cíle se samozřejmě může někdy stát. Ale při tomto počtu to prostě není chyba, to je jednoznačně plán. A ten plán je celkem jasný, vyvolat chaos, hrůzu mezi civilním obyvatelstvem a na základě toho vyvolat tlak na vládu k ústupkům,“ řekl Pavel mezi zničenými budovami na adresu Ruska.
Zničené město Pavlovi připomíná zkázu z jiných dějišť vleklých konfliktů, jako je Afghánistán nebo země bývalé Jugoslávie. „Myslel jsem, že už to nikdy neuvidím, zvlášť takhle zblízka a v Evropě. Je to smutný pohled,“ řekl český prezident novinářům v Borodjance.
„Ukrajince to naštěstí nezlomilo a jsem moc rád, že to nezlomilo ani ostatní státy. Myslím, že Rusko ukázalo tolik inklinace k barbarství, že mě to už ani moc nepřekvapuje,“ řekl Pavel.
Cestu obou prezidentů provázejí přísná bezpečnostní opatření, na místě jsou čeští i slovenští ozbrojení policisté a také ukrajinští vojáci.
Plán (Ruska, pozn. red.) je celkem jasný, vyvolat chaos, hrůzu mezi civilním obyvatelstvem a na základě toho vyvolat tlak na vládu k ústupkům
V Borodjance žilo před válkou na 13 tisíc lidí. Krátce po zahájení invaze ruské jednotky postupující od severu, z běloruského území, město ležící zhruba 50 kilometrů od centra Kyjeva obsadily. Borodjanku při bojích a ostřelování téměř srovnaly se zemí, uvedla tehdy tamní správa. Z města se ruští vojáci stáhli loni na přelomu března a dubna po neúspěšné ofenzivě zaměřené na Kyjev.
Do ukrajinské metropole dorazili český prezident Petr Pavel a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v pátek ráno. Přijali vlakem krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně metropole stala v noci na pátek terčem nové série ruských raketových útoků.
Na programu mají mimo jiné setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Pro Pavla, který byl do funkce uveden letos v březnu, se jedná o první cestu na Ukrajinu od začátku ruské invaze.
Na termínu cesty se Pavel dohodl krátce po své inauguraci telefonicky se Zelenským. Že se cesta uskuteční společně s Čaputovou, která již na Ukrajině byla dříve, se oba politici domluvili po zvolení Pavla. Prezidenta a prezidentku po příjezdu na nádraží ve městě Nemišajeve, které leží desítky kilometrů severozápadně od Kyjeva, přivítali mimo jiné bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis a český velvyslanec v Kyjevě Radek Matula.
Pavel i Čaputová zvolili stejný způsob dopravy jako další evropští i světoví státníci, kteří Ukrajinu v posledních měsících navštívili. Vládními speciály se dopravili na polské letiště Rzeszów, odkud je policejní kolona dovezla na vlak do Přemyšle. Cestu doprovázejí přísná bezpečnostní opatření. Několikačlenný tým obou prezidentů střeží ozbrojení ochránci. Termín návštěvy nesměl být předem zveřejněn a cestující ve vlaku museli mít vypnuté mobilní telefony kvůli riziku jejich zaměření.
Pavel s Čaputovou v první části cesty navštívili město Borodjanka. Zamířit mají také do Buči, která se stala loni na jaře symbolem ruských válečných zločinů. Na ulicích a v hromadném hrobě v Buči bylo po ústupu ruských vojsk nalezeno několik stovek těl ukrajinských civilistů včetně žen a malých dětí.
Významné gesto podpory přátelům
„V politice mají gesta svoje místo, v mezinárodní politice zvlášť. A tohle je krásné a významné gesto společné podpory přátelům, kteří vzdorují agresivnímu, teroristickému státu a jeho válečným zločinům,“ komentoval zprávu o návštěvě prezidentů v Kyjevě exministr financí Miroslav Kalousek.
„Skvělé a důležité gesto podpory, tleskám. Jsme s Ukrajinou. Doufám, že ukrajinská ofenziva přijde brzy a poženou tu russkou svoloč ze svých území, včetně Krymu, svinským krokem,“ reagoval na sociální síti například také bývalý hokejový reprezentant a trojnásobný vítěz Stanley Cupu Jiří Hrdina.
Byl vyhlášen letecký poplach
Pavel s Čaputovou dorazili na Ukrajinu krátce poté, co Rusko uskutečnilo rozsáhlou sérii útoků na cíle na mnoha místech země, včetně Kyjeva. Informuje o tom agentura Ukrinform, podle níž byl vyhlášen letecký poplach nad celou Ukrajinou s výjimkou jejích západních oblastí.
Ve městě Dnipro si útoky vyžádaly dva životy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdejšího starostu. Na záběrech z Umani, která leží zhruba 200 kilometrů jižně od Kyjeva, je zase vidět vážně poničená obytná budova, jejíž část se zřítila. Na místě jsou podle ruské redakce BBC nejméně tři mrtví a osm zraněných.
Obětí útoku na Dnipro se podle starosty staly tříleté dítě a mladá žena. Exploze byly hlášeny také z metropole Kyjeva a měst Kremenčuk, Poltava či Mykolajiv. Nad celou zemí se podle ukrajinské armády podařilo sestřelit 21 z 23 ruských raket.
Ukrajinskou metropolí zaznělo vícero výbuchů. Zdejší úřady podle agentury AFP uvedly, že protiletecká obrana sestřelila 11 ruských řízených střel a dva drony. Útok si zde nevyžádal žádné oběti ani vážnější škody. Podle vojenské administrativy města šlo o první raketový útok na ukrajinskou metropoli za 51 dnů.
Letecký poplach ukrajinské úřady vyhlásily kolem 04:20 místního času (03:20 SELČ) a odvolaly ho po několika hodinách.
Útoky přišly den poté, co se Moskva nechala slyšet, že by uvítala cokoliv, co by přiblížilo konec konfliktu. Ten přitom Rusko samo vyvolalo svým útokem loni v únoru.
Fiala, Lipavský i Černochová
Ukrajinu po jejím napadení Ruskem navštívilo již několik českých politiků. Premiér Petr Fiala se do Kyjeva vydal necelé tři týdny po zahájení ruské invaze, v říjnu pak v zemi navštívila část české vlády. Na Ukrajině byli i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský nebo ministryně obrany Jana Černochová.
Česko patří v přepočtu na obyvatele k významným podporovatelům napadené země. Černochová v únoru řekla, že loni ministerstvo obrany Ukrajině poskytlo mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic. Podle Fialy česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činila do poloviny letošního února deset miliard korun. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara poslal zbraně a vybavení za dalších 30 miliard korun český obranný průmysl.