Současná česká veřejnost už zase připomíná masu pracujícího lidu. Ten kdysi bezmyšlenkovitě kýval jakémukoli omezování individuální svobody. A mnozí se z toho dokonce radovali. Než na ně také došlo.
Vláda sociální demokracie spolu s populistickým hnutím ANO opět prosazuje kroky, které sahají na naši svobodu, omezují naše rozhodování a ztěžují schopným lidem, aby se dobře postarali o sebe a o své blízké.
Některé útoky na naši svobodu jsou navíc již staršího data a míří k nám od sociálních inženýrů v zahraničí. Jiná si zavádíme sami pod vlivem domácího silně levicového a populistického mainstreemu.
Tady jsou aktuální útoky na svobodu člověka v naší zemi. Záměrně vedle sebe klademe případy z obyčejného života i z veřejné scény. Protože svoboda je ve skutečnosti nedělitelná. Některé omezující tendence vypadají zdánlivě hezky, ale vždy obsahují ve větší či menší míře jedovatou slinu totalitní společnosti, jejíž návrat bychom nikdy neměli považovat za zcela vyloučený:
- Zavádění elektronických pokladen a buzerace živnostníků
Jedná se o nehorázný útok na lidi, kteří se umí postarat sami o sebe. Stát by jim měl poděkovat a ne jim ničit život.
- Snaha o centrální kontrolu nad bankovními účty
Toto je mimořádně nebezpečná akce, když si uvědomíme, jak může kdokoli ve státním aparátu, a to ministrem financí počínaje, zneužít informace o pohybech na bankovních kontech proti názorovým oponentům a ekonomickým konkurentům. Jde o faktické ohrožení svobodné společnosti, a to pod pláštíkem společenské očisty.
- Kriminalizace jednání zastupitelstev
Jde o permanentní snahu různých nátlakových skupin a fanatických kverulantů o policejní prověřování politických rozhodnutí. Zastupitelé se dnes bojí rozhodovat, aby neměli na krku trestní stíhání. To jednak omezuje jejich svobodu, ale také dobrou správu veřejných záležitostí.
- Mánie prokazování původu příjmů a majetku
Návrhy ministerstva financí sice stanovují poměrně vysoké odhadované příjmy, u nichž by stát přistoupil k šetření neprokázaného příjmu. Problém je v tom, že MF se o takovém příjmu má dozvědět z „vlastních zdrojů“. To předpokládá udávání a špehování. Jedná se o opatření, které bude opět velmi dobře zneužitelné v likvidaci konkurence a oponentů.
- Vynucování genderové rovnosti
Tato mánie je bohužel importem z „rozvinutějších zemí“. Kupříkladu návrh ministryně sociálních věcí, aby muži měli povinnost jít alespoň na čas na mateřskou je nehoráznou ingerencí do svobodného fungování rodin.
- Buzerace ve školství
Jedná se o celou škálu nesmyslů od státních zásahů až po místní buzeraci. Školství je totiž jakýmsi totalitním reliktem. Z nejkřiklavějších útoků na svobodu jmenujme omezování kompetencí ředitelů škol, zákaz domácí výuky na druhém stupni, šikanování církevních škol a podobně. Zvláště zákeřná je ideologická unifikace výuky. Kupříkladu není důvod, aby děti z křesťanských rodin absolvovaly módní sexuální výchovu.
- Snaha o omezení mluvení v parlamentu
Ti, co usilují o efektivitu práce parlamentu, vůbec nepochopili, že smyslem této nejvyšší demokratické instituce není „pracovat“, nýbrž právě mluvit („parlare“). Politici jsou v demokracii proto, aby formulovali zájem různých částí společnosti. Pro autoritativní populisty, kteří uplatňují mentalitu „lidové demokracie“ a vlády většiny nad menšinami, však nemá toto poslání demokratických politiků žádný obsah. Proto proti ni tolik bojují.
- Mánie zveřejňování čehokoli, zejména smluv, a to i zpětně
Je to absolutně zvrácený tlak na takzvanou transparentnost a snahu zbavit zemi korupce. Ve skutečnosti jde o naprostou hloupost, kterou budou využívat jedině nátlakové skupiny a která v důsledku znemožní normální fungování státních organizací i obcí. Smluvní vztahy mají být z principu neveřejné a mají spadat v zastupitelské demokracii pod kontrolou veřejných orgánů, které jsou k tomu určeny. Ale nikoli pod kontrolu takzvaného lidu.
- Bezmyšlenkovité uplatňování všech možných norem
Tak třeba norma, která zavádí protihlukové stěny kolem železničních tratí způsobila likvidaci estetického rázu mnoha obcí. Některé hospůdky kolem tratí se náhle ocitly za zdí a je nesnesitelné sedět na jejich zahrádce a civět do zdi tam, kde byl výhled na vlaky. Přitom frekvence vlaků si takovou stěnu třeba ani nevyžaduje. Jde o častý zásah do svobody živnostníků.
10. Permanentní špehování
Kamery na silnicích jistě dosáhly snížení počtu nehod. Na druhou stranu jejich nadužívání i na místech, kde k tomu není věcně důvod, zavádí pocit permanentního dozoru. Množství kamer na veřejných místech by se obecně mělo začít omezovat a měly by vznikat zóny svobody, kde člověk může třeba i trochu hřešit. Jinak se propadneme do světa George Orwella.
Když to sečteme a podtrhneme, tak právě čelíme soustavnému útoku na individuální svobodu. Je třeba zvonit na poplach. Jinak nás převálcuje mentalita lůzy, za níž jdou v závěsu autoritáři a oligarchové.
