NÁZOR / Před několika dny jsme si připomněli smutné dvacáté výročí, kdy poslední srpnový den v roce 2003 dobrovolně opustil tento svět spisovatel, publicista a politolog Pavel Tigrid, který bezesporu patřil k nejvýznamnějším českým osobnostem 20. století.
Narodil se v roce 1917, vyrůstal v atmosféře první republiky. Pocházel z pražské středostavovské židovské rodiny, která později konvertovala ke katolicismu. Jeho otec patřil ke stoupencům masarykovské demokracie a její hodnoty vštěpoval i svému synovi. Jistě i z těchto důvodů se Pavel Tigrid stal razantním odpůrcem obou totalit – nacistické a komunistické.
Ve svém přímočarosti a ráznosti si nebral servítky a psal o komunistech bez příkras. Co jsou zač, těžcí zločinci, kteří se nezastaví před ničím, tedy ani před vraždami svých oponentů. Třídní nenávist je to samé jako rasová nenávist. Připouštěl, že v teoretické rovině má Marxovo učení jistá pozitiva, ovšem přesvědčivě doložil, že v praxi se nedá uskutečnit a končí tragicky. Je jasné, že za to jej komunisté pořádně nenáviděli, a dokonce usilovali i o jeho život.
Nicméně považuji za důležité si připomenout, čím je Pavel Tigrid aktuální pro současnou dobu, jestli jí má co sdělit. Odpověď zní ano. Stačí sáhnout po knize Mně se nestýskalo, kde Pavel Tigrid formou rozhovoru se spisovatelem a novinářem Petrem Kotykem vzpomíná na svůj život. V ní jsou myšlenky stále aktuální, kterými by se měl každý rozumný člověk řídit. „Exploze svobody, sen, že svoboda vlastně je nezodpovědnost, každý pro sebe a každý za sebe, je naprosto falešný. Tak to opravdu není! Svoboda je především stálá zodpovědnost, stálé rozhodování za sebe, ne druhých za mě. Lidé mě zastavují na ulici: ,Pane Tigride, jak to dopadne, co uděláte?‘ Říkám: ,Co uděláte vy, občané, rozhodne, mě se neptejte, na vás záleží.‘ Osobní zapojení zmizelo, všichni mluví, jako by ještě byli ,oni‘, ti ,druzí‘, ale že to jsou oni sami, teď už neplatí.“
To je přesně ono. Mnozí lidé mají v sobě silně zakořeněné komunistické myšlení, že oni sami se o sebe starat nemusí, ale druzí jsou povinni se starat o ně. Soudruzi, buďte v klidu, strana se o Vás postará. Hlavně, ať je klid na práci. Komunisté zbavili lidi pocitu zodpovědnosti za své činy, brali jim schopnost postarat se sami o sebe. To lze také považovat za jeden z komunistických zločinů, změnit lidi v nemyslící stádo, které bude poslušné rozkazů rudé vrchnosti.
Bohužel mnozí stále nepochopili, že žádná vláda jim štěstí nezajistí, že o ně musí usilovat sami, svým snažením, svojí prací. Pavel Tigrid takovým jasně vzkazuje, že každý člověk je především zodpovědný sám za sebe, a je na něm, co se svým životem učiní. Pečení holubi mohou sami létat do úst opravdu jen v pohádkách, do reality má něco takového hodně daleko.
Autor je středočeský krajský zastupitel za ODS.