Žádný dopis, který včera místopředseda vlády Karel Havlíček avizoval, ať už ČEZ nebo firmám, nebude, dokud se znovu nevyjádří bezpečnostní komunita. Jak potvrdil ministr vnitra Jan Hamáček, ministr Havlíček jej o zamýšleném řešení, které vzniklo kdesi mezi ČEZ a MPO, informoval jen ústně. „To jsou velmi závažné okolnosti svědčící o tom, že měla být obejita bezpečnostní komunita, opozice, vláda a de facto i Poslanecká sněmovna,“ upozorňuje poslanec Pavel Žáček v rozhovoru pro deník FORUM 24.
Po velké dopolední výměně názorů musel ustoupit vicepremiér Karel Havlíček a premiér Andrej Babiš v souladu s návrhem ministra vnitra Jana Hamáčka uznal, že postup Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a ČEZ nebyl správný, a v podstatě přiznal, že věc musí nejdříve projít přes bezpečnostní složky.
Babiš následně veřejně vyhlásil, že svolá Bezpečnostní radu státu na pondělní 7. hodinu. Poté teprve otázku tendru na výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Dukovany projedná vláda jak sama, tak následně s opozicí. Aktuální situace je důsledkem planého ujištění vicepremiéra Havlíčka, že naše národní zájmy budou ochráněny.
Pokud by Česko nyní zahájilo tendr a pozdějším vyloučením ruské státní korporace Rosatom by případně porušilo pravidla, o jak vážné pochybení by se jednalo a o jaké částky by v případných rozhodčích řízeních šlo?
Na tuto otázku pořád ještě neznáme odpověď, protože ani pan ministr Havlíček nedokázal říci, jaké by to mělo právní důsledky. Na jednu stranu sice zdůrazňoval, že na konci roku by rozhodovala nová vláda, ale na druhou stranu dnes nikdo nebyl schopen popsat, jaká by byla zodpovědnost, která by se mohla vztahovat k nějakým finančním náhradám nebo žalobám na český stát. Ten krok, který se tu pan ministr snažil obhájit a vysvětlit, byl prapodivný, protože ministr vnitra Jan Hamáček potvrdil, že jej Havlíček o daném řešení, které vzniklo někde mezi ČEZ a MPO, informoval jen ústně. To jsou velmi závažné okolnosti svědčící o tom, že měla být obejita bezpečnostní komunita, opozice, vláda a de facto i Poslanecká sněmovna.
Jaké citlivé informace obsahuje zadávací dokumentace a z čeho konkrétně plyne nutnost nakládat s ní rozvážně a neposílat ji například Rusům?
Těch bezpečnostních aspektů k posouzení vhodnosti kandidátů k jejich oslovení je mnoho a zdaleka nejde jen o bezpečnostní aspekty bezprostředně spjaté s výstavbou a technickými komponenty.
Kromě toho tu jsou další souvislosti spjaté s otázkou bezpečnosti celého státu a související s ustavením té firmy v rámci například Ruské federace, jejími vazbami na vládní administrativu, vazbami na bezpečnostní složky. To nebezpečí může spočívat i v tom, že nevíme, kdo by byli členy týmů z Ruské federace, které by se na projektu podílely, zda to jsou odborníci nebo špioni. To jsou naprosto relevantní otázky a pokud by Česko oslovilo zájemce dokumentem, který by formuloval pouze ČEZ nebo MPO, tyto aspekty vztahů mezi vládou a danou firmou by tam pochopitelně nebyly.
Situace v Ruské federaci je do budoucna nejistá. Nevíme, co udělají ve vztahu k našim partnerům v NATO například v Pobaltí, a nevíme, jak se bude vyvíjet vnitropolitická situace v Rusku, kde hrozí destabilizace. I z toho pramení obavy jak na straně bezpečnostní komunity, tak na straně opozice, a kdo je popírá nebo se je snaží obejít, jedná v duchu úsloví Jana Wericha buď z hlouposti, anebo za cizí peníze, a já bych tady tu hloupost spíše vyloučil.
V souvislosti se záměrem oslovit zájemce o realizaci diskutovaného jaderného projektu padla zmínka o bezpečnostním dotazníku. Co to vůbec je?
Bezpečnostní dotazník, který bude kdosi vytvářet za naše národní bezpečnostní instituce, které jsou v této oblasti kompetentní – jak to právě vyznělo z těch informací, které se objevily včera mimo jiné i na webu MPO (a později byly staženy) – nedává žádný smysl. To pak není bezpečnostní dotazník, ale jen jakési účelové oslovení. Byl to troufalá snaha dostat Rosatom do hry, evidentně pod zákulisním tlakem KSČM, která vydírala Babiše a vládu s nouzovým stavem. To by bylo velmi levné a pro opozici nepřijatelné a zdá se, že se nám tomu podařilo prozatím zabránit, a to také díky vystoupení ministra Hamáčka. Posléze se k tomu přihlásil i premiér Babiš.
Ještě v prosinci jste ujišťoval, že si Andrej Babiš nedovolí jít proti tajným službám, co se změnilo, že se o to pokusil?
Tady ta situace byla velmi zajímavá. Ministr Havlíček při svém prvním vystoupení řekl, že svůj postup konzultoval s ministrem vnitra – a ukázalo se, že jen ústně, v takto závažné věci – a že to sdělil bezpečnostní komunitě, ovšem nevíme, jak. O premiérovi Babišovi Havlíček nicméně nemluvil. Premiér Babiš se tvářil, jako by ani nebyl tím, s nímž místopředseda vlády Havlíček věc konzultoval. To by ovšem byla úplně absurdní situace. Samozřejmě že se o tom bavili, jen Andrej Babiš není takový hrdina, aby se k tomu dnes přihlásil, a nakonec byl nucen pod tlakem přistoupit na situaci, kdy je nutné do toho zapojit bezpečnostní orgány státu, a to ty nejdůležitější, tzn. BIS, a kdy je nutné to znovu probrat na vládě, protože ministr Havíček tím svým postupem jednoznačně obcházel kompetenci vlády, přestože za ni mluvil, na což jsme při dopoledním jednání rovněž poukázali.
Je nebezpečí vstupu Rosatomu do jaderného tendru prozatím zažehnáno?
To se ještě uvidí. Je to úplně otočené. Na jednání před 10 dny ministr Havlíček slíbil úplně všechno – že poslední slovo budou mít bezpečnostní složky, že bez nich se nic neudělá, odcházeli jsme ujištěni, že naše národní zájmy budou ochráněny. A poté svévolně zvolil postup mimo rámec vlády a snažil se Rosatom do předmětného tendru dostat – bez ohledu na konsekvence, bez ohledu na to, zda to právě v budoucnosti nepřinese při jiném postupu budoucí vlády nějaké problémy právního a finančního charakteru.
Přímá souvislost se změnou postoje komunistů ve vztahu k nouzovému stavu je naprosto jasná. Svědčí to o tom, že se musíme mít stále na pozoru. Mimochodem, padl tu ještě ten zajímavý argument, že přeci nechceme projekt zpozdit, že bychom ten tendr měli vyhlásit. Já na to říkám: Ano, pokud MPO nebo vláda stoprocentně akceptuje požadavky a stanoviska naší bezpečnostní komunity, tak to mohou vyhlásit dnes. To ovšem znamená jednu věc, kterou pan ministr Havlíček nechce udělat – to je od začátku, říci, že Rosatom není ta pravá firma, která by v České republice, ve státě EU a členské zemi NATO, stavěla na x desítek let takto velký projekt.
