Poslanec Pavel Žáček se zúčastnil zasedání bezpečnostního výboru, který se měl zabývat skandálním nátlakem trestně stíhaného premiéra v demisi Andreje Babiše na šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína. Babiš si ale místo toho přivedl tři svědky – nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a vrchní státní zástupce Ivo Ištvana a Lenku Bradáčovou.  Žáček pro deník FORUM 24 popisuje nejen skandální průběh jednání, ale zároveň zdůrazňuje, že nedodržování demokratických procedur může znamenat konec demokracie u nás.

Jakou roli sehráli státní zástupci při jednání bezpečnostního výboru?

Sehráli roli prodloužené ruky premiéra Andreje Babiše. Byl jsem jejich postupem velmi překvapen a nezbývá než se ptát, komu to slouží a co za to dostanou, protože zadarmo to určitě není. Celá situace vznikla v pátek 9. března, kdy nám předseda výboru pan Koten oznámil, že premiér Babiš doporučil pozvat na výbor nejvyššího a oba vrchní státní zástupce. Původně tam byli pozvání pouze Babiš, expremiér Sobotka a ředitel GIBS plukovník Murín. V této souvislosti nám bylo přislíbeno zaslání nových podkladů, velmi dlouho se ale nic nedělo.

Co jste si myslel o tom, že kromě Babiše přijdou i jmenovaní státní zástupci?

Nejprve jsem vyjádřil obavu, aby bylo jednání zvládnutelné už jen z toho hlediska, že předseda vlády dorazí a bude vše válcovat tak, jak to umí. To se samozřejmě stalo. Materiály od státních zástupců dorazily pozdě a byly problematické, na mnoho věcí jsem ani neměl možnost se doptat, rozhodně to ale v budoucnu udělám. Považoval jsem navíc za velmi nebezpečné, když byly tyto neveřejné materiály rozesílány e-mailem, což se také potvrdilo, citovala z nich Česká televize a i noviny vydavatelství Mafra.

Jak jednání probíhalo?

Bylo to opravdu dramatické a vyhrocené. Dodržování demokratických pravidel v poslanecké sněmovně, a to včetně těch, která platí pro fungování výborů, je základním pilířem demokratického uspořádání státu. Část členů výboru bohužel chyběla a od začátku se jednalo o souboj o demokratickou proceduru. Jedinou podmínkou svolání výboru bylo, že Babiš a Sobotka, plukovník Murín i státní zástupci budou zproštěni mlčenlivosti. Zproštění premiéra i expremiéra ale nedorazilo. Předseda Koten si nechal vnutit hru premiéra, a tak na podstatné procedurální otázky nedošlo: Babiš přišel a začal mluvit, jako by na ničem jiném nezáleželo. A to vůbec není možné, jedná se o porušení jednacího řádu.

O čem hovořil Andrej Babiš?

Babiš si vybral ten největší kalibr, hovořil jak o údajném kázeňském přestupku pana plukovníka Murína, který před rokem premiér Sobotka vyřešil, tak citoval i z nového elaborátu nejvyššího státního zástupce o údajných nedostatcích v součinnosti s GIBS. Výbor vůbec neřídil pan Koten, ale právě premiér Babiš.

Premiér Babiš vůbec nepochopil, že sedí v suverénní instituci, kde mu má být udělováno slovo?

Ano, on si sám vzal slovo a prostě mluvil. Je zjevné, že jej baví porušovat všechna možná pravidla a ohýbat zákony. Nevím, jestli to chápe, nebo ne, ale asi to ani jinak neumí. Zdálo se skoro, že výbor byl svolán k projednání kritiky prezentované státními zástupci. Jenomže meritum věci spočívalo v kritice toho, jak premiér v demisi Babiš postupoval vůči řediteli GIBS, a jestli se vůbec jednalo o zákonný postup. Kolegové z ANO nectili jednací proceduru, což může být nebezpečný precedent do budoucna, a jeho válcování podporovali. Státní zástupce si Babiš na výbor protlačil, aby odvedli pozornost od jeho prohřešků na ředitele GIBS.

Jaký je váš názor na Murínovu kauzu a na to, s čím přišel premiér Babiš?

Nevím, jestli bych měl z materiálů citovat, v tomto se mi nechce jít ve šlépějích pana Babiše. Já se problém snažím dostat do nějakého rámce, jímž je dlouhotrvající souboj policie se státními zástupci, kteří momentálně vystupují na straně premiéra. Nejvyšší státní zástupce moc často nechodí do sněmovny, skoro vůbec, nyní ovšem dorazil okamžitě, a navíc sestavil ten evidentně narychlo slepený materiál. To není něco, co by jakkoli pomohlo objektivnímu řešení věci či hledání pravdy. Potvrdily mi to i nedostatečné odpovědi na vznesené otázky. V celém materiálu navíc jméno plukovníka Murína téměř vůbec nebylo, až na konci, kde se opakovalo to kázeňské opatření, což působilo jako podivný přílepek. Zdálo se, jako by státní zástupci měli za to, že pan Murín už je vyřízený a další na řadě je jeho náměstek. Připadalo mi to jako systematické kroky k prosazení personálních změn ve vedení GIBS.

Vystupovala na straně premiéra i Lenka Bradáčová?

Odpovím obecně: Všichni tři byli pozváni jako „svědci“ pana premiéra. A tak se také chovali.

K ataku premiéra na šéfa GIBS se nevyjádřil nikdo z nich?

Byl to opravdový zmatek, byl porušen jednací řád, podle mého názoru v jedné chvíli i nejvyšším státním zástupcem, a i když jsem volal předsedu Kotena k zodpovědnosti, nebyli jsme schopni docílit toho, aby se tak nedělo. Byla to velmi zvláštní situace, kdy byl za asistence státních zástupců opakovaně porušován zákon. Na některé otázky související s vyšetřováním premiéra Babiše jsme ani pořádné odpovědi nedostali.

Řídí pan Murín GIBS, nebo byl rovnou postaven mimo službu?

Ke dni konání výboru, jak se kolegové dotazem ujistili, nebyl ředitel Murín trestně stíhán ani mu nebyla Národním bezpečnostním úřadem odebrána prověrka. A to jsou jediné dva důvody, které by byly pro odvolání ředitele GIBS relevantní. Premiér Babiš veřejně deklaroval, že se chystá ředitele GIBS „postavit mimo službu“. On i jeho právníci budou mít asi velmi těžkou práci, aby zdůvodnili všechno, co bylo řečeno. Účelovost Babišova postupu zajistila, že advokáti pana Murína budou mít při jeho obraně nabito. Navíc to, co během otevřeného jednání výboru předvedl premiér, byla neuvěřitelná nehoráznost. Napadl nejenom pana plukovníka jako ředitele jedné z nejdůležitějších policejních institucí, ale všech tři sta příslušníků GIBS. A toto vše si Babiš dovolil z pozice trestně stíhaného premiéra, zjevně odhodlaného za každou cenu ovlivnit své trestní stíhání. De facto se jedná o zastrašování policie a o nalezení cesty, jak prostřednictvím nového vedení GIBS zastavit vyšetřování sebe a své rodiny. Je to také signál vůči všem ostatním ředitelům klíčových policejních útvarů. Domnívám se, že ani normální trestně nestíhaný premiér si nemůže dovolit takto veřejně dehonestovat podřízený policejní útvar. Dá se zjevně očekávat, že by výsledek případného právního sporu byl stejný jako u bývalého policejního prezidenta Lessyho či generála Dohnala. Takto vysoce postavení lidé mohou být odvoláni jen v případě, že k tomu existují určité zákonné důvody. Takto je legislativně zajištěna nezávislost a profesní integrita jimi řízených útvarů.

Jak to mohou tolerovat státní zástupci?

Řečnicky jsem se na výboru ptal, zda si uvědomují, v jaké vystupují roli a jakou hru hrají. Ve chvíli, kdy se taková věc bude týkat jich, nikdo se za ně nepostaví. Odpověď samozřejmě nepřišla. V Lidových novinách jsem se dočetl, že by se státním zástupcům líbilo, kdyby se GIBS stal podřízenou složkou některého státního zastupitelství. To si v situaci, kdy jsou karty rozdány tak, jak jsou, vůbec nedovedu představit. Andrej Babiš se úplně vykašlal na veškerou svou zodpovědnost vůči celé instituci policie. A to odhlížím od toho, že je sám trestně stíhán. Prostě se jako v řadě případů chce během vládnutí v demisi zbavit jednoho dalšího konkrétního šéfa za každou cenu.

Ovlivní tyto kroky podle vás výsledek kauzy Čapí hnízdo?

Ptal jsem se v tom zmatku pana Babiše, jestli by souhlasil s tím, aby se takto veřejně četlo ze spisů k jeho kauze. Odpověď jsem nedostal, ale je jasné, že to trestní stíhání je problém. Opozice to kritizuje, v zahraničí se diví, a dokonce i jeho političtí partneři to považují za překážku k sestavení koaliční vlády. Babiš se tohoto problému potřebuje zbavit. A to urychleně. Připomínám, co řekl plukovníkovi Murínovi, když ho tlačil k odstoupení do konce února 2018: „Nemáme čas.“

Na začátku jste hovořil o tom, že když se nebudou dodržovat zákonné procedury, nebude možné udržet demokracii. Jak pod dojmem aktuálních zážitků vidíte obecně situaci v České republice?

Ta emoce je o to silnější, že všechno začalo v únoru, sedmdesát let od komunistického puče, který také začal sporem o šéfy policejních útvarů. Máme premiéra, který si myslí, že stát bude řídit jako svoji firmu, k čemuž mu napomáhá ze řetězu utržený prezident. Pan Babiš si myslí, že se může jeden den rozhodnout někoho vyměnit, a druhý den bez ohledu na platné zákony dosadit jinou sobě blízkou osobu, která se mu hodí více. Nejde pouze o to, že jeho personální politika je chaotická, což je vidět nejenom na vládě. Jde o precedens. Nebezpečný precedens. Pro zachování funkční parlamentní demokracie i svobody v naší zemi.

Právě v této době je nutné bránit nezávislou žurnalistiku. Předplaťte si Revue FORUM ZDE. Děkujeme!