České školy čeká další zatěžkávací zkouška. Výuka se na mnoha středních, vyšších a vysokých školách od pondělí přesune do distanční formy, a to zřejmě na 14 dní. Mezitím se bude vyhodnocovat, zda toto opatření pomohlo zamezit šíření viru. Jenže záležitostí k vyřešení ve školství je mnohem víc.
V Česku je přibližně 1,8 milionu žáků a studentů, které vyučuje kolem 169 tisíc pedagogů. Jak odhalila čerstvá data ministerstva zdravotnictví, prudké šíření nákazy covidem-19 momentálně postihlo přes 2 tisíce učitelů a žáků, kvůli čemuž se muselo částečně nebo zcela zavřít na 480 škol.
Vláda v úterý na tiskové konferenci doslova „ohlásila ohlášení“ nových opatření, ke kterým má dojít odpoledne. Jejich konkrétní podobu zatím jen nastínila – například uvedla, že se nebudou týkat mateřských a základních škol (k tomu by došlo jen v případě reprodukčního čísla R, udávajícího rychlost šíření koronaviru, v hodnotě 2), včetně nižších ročníků gymnázií.
Naopak vzdělávání na dálku se od pondělí má týkat středních a vyšších odborných škol, které se nachází ve žlutých a červených okresech na epidemickém semaforu. Dále pak platí nařízení krajských hygienických stanic, které nařídily v regionech s vyšším rizikem nákazy distanční výuku na vysokých školách.
Čísla se rozchází
K omezení dojde i přesto, že ministr školství Robert Plaga ještě o víkendu poukázal na analýzu Centra pro modelování sociálních a biologických procesů BISOP, ze které vyplynulo, že z hlediska „společenských nákladů“ je efektivnější zavřít bary než 2. stupeň základních a střední škol. To totiž údajně sníží reprodukční číslo R jen o setiny. „Důležitá fakta do debaty o případném uzavírání škol,“ napsal Plaga.
„Pokud jako měřítko bereme současný stav, (…) pak zavření středních škol přinese snížení (současného) R pouze o 1.4–2.3 %, tj. pokud je dnes R=1.3, sníží se na cca 1.28. Pokud budou navíc uzavřeny 2. stupně ZŠ, pak bude výsledné R odhadem 1.25, v případě kompletního uzavření ZŠ i SŠ se R sníží odhadem na 1.17. Pro srovnání, uzavření restaurací by přineslo srovnatelné snížení R na cca 1.18,“ uvádí centrum v analýze s tím, že klíčovým opatřením při zpomalení šíření viru je důsledné nošení roušek.
Ministr zdravotnictví Roman Prymula chce avizovanou distanční výukou do čtrnácti dnů reprodukční číslo snížit. Jak řekl v rozhovoru pro Českou televizi, mělo by klesnout na hodnotu 0,9 až 0,8. Má jiný názor, než uvádí analýza – podle Prymuly se střední školy podílí na šíření nákazy rovnou z poloviny.
Základní školy však z argumentace vynechává. K uzavírání základních nebo mateřských škol by podle něj došlo jen v případě navýšení reprodukčního čísla R na hodnotu 2.
Ministři zdravotnictví a školství se také v úterý dohodli na návrhu, aby každý pedagogický i nepedagogický pracovník (kterých je dohromady 250 tisíc) dostal deset respirátorů ze státních hmotných rezerv.
Podle poslankyně Kateřiny Valachové (ČSSD) došlo k reakci od Plagy příliš pozdě. „Ministr školství požádal státní rezervy o uvolnění 2,5 milionů respirátorů pro učitele a pedagogické pracovníky. Výborně. Škoda, že se jen do 14. září nakazilo 400 učitelů a v dalších dnech to bylo ještě horší. Už 19. srpna jsem pana ministra v PSP vyzvala k přehodnocení rozhodnutí, že učitelky a učitelé neměli nárok na respirátory v režimu ochranné pomůcky,“ napsala na svůj twitter. „Škola je místo neustálého sociálního kontaktu. Mnoho našich učitelů je 50+, nemálo 60+, což je nutné respektovat,“ dodala.
Iniciativy chtějí podložená data i počítače do všech škol
Občanská iniciativa KoroNERV-20, sdružující nezávislé experty, vládě doporučuje, aby při uzavírání škol vycházela z jasně komunikovaných dat. „Chápeme, že je nutné přijmout opatření, která zabrání nekontrolovatelnému šíření koronaviru. Zavření škol je jedním z nich, ale je to nástroj nejdražší, protože nám uškodí v budoucnu. Žádná data i jen trochu ospravedlňující tak zásadní kolaterální škody bohužel doposud nebyla zveřejněna,“ píše ve výzvě vládě.
Přichází i s konkrétními nápady, jaké kroky by měla učinit. Poukazuje však i na rozporuplná čísla, která se liší od Plagou citované analýzy BISOPu. „Než začneme zavírat střední školy, měla by být zveřejněna data, která ukazují, že středoškoláci se skutečně nakazili ve škole a nikoliv na mimoškolních a zájmových aktivitách. Děti, které nebudou navštěvovat školy, se budou setkávat v obchodních centrech a jiných veřejných místech a případný přenos bude zcela nekontrolovatelný,“ varuje členka iniciativy Mariana Čapková.
Jisté obavy mají i pedagogové z Učitelské platformy. Ti ve své tiskové zprávě upozornili na neřešenou oblast vzdělávání na středních školách a učilištích, kde je součástí výuky praktická část. Ta ale v mnoha případech distančně nahradit nejde. Měla by proto zůstat zachována. Podle iniciativy je však třeba určit jasná pravidla pro její absolvování – ať už by šlo o početně uzavřené skupiny žáků nebo nějaký realizovatelný časový harmonogram. Na některých oborech totiž praxe tvoří až polovinu vyučovací doby.
„Již v minulém školním roce takto žáci přišli o čtyři měsíce odborné praxe bez náhrady. Podle dosud navržených pravidel pro uzavírání škol je zřejmé, že se situace bude opakovat. Praktické dovednosti, které žáci v praxi získávají, přitom mnohdy není možné předávat žádným jiným způsobem,“ vysvětluje Zuzana Terry ze Střední školy letecké a výpočetní techniky v Odolené Vodě.
Na tento problém ministr zdravotnictví Prymula zareagoval scénářem, co by se stalo, pokud by se nedařilo reprodukční číslo snížit. „Kdyby to nešlo optimálním scénářem návrat všech zpět, je důležité ochránit odborné a praktické vyučování na středních školách, protože to je nenahraditelné distanční výukou. Zároveň je třeba se věnovat primárně posledním ročníkům a dostat je zpátky k formě prezenční výuky,“ řekl.
Další možný problém u distanční výuky nastínila předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Podle ní školám chybí patřičné technické vybavení, aby mohly kvalitně učit na dálku. „Učitelé relativně připravení jsou, ale velký problém je, že střední školy nedostaly na rozdíl od základních škol žádné peníze na technické vybavení,“ uvedla pro Český rozhlas předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Podle ní má například gymnázium v Moravskoslezském kraji k dispozici pouze jeden počítač bez webkamery, mikrofonu a reproduktoru.
