Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová FOTO: Martin Svoboda / se souhlasem autora
FOTO: Martin Svoboda / se souhlasem autora
Sobotní sněm TOP 09 nepřinesl při volbě předsedy žádné překvapení. Svou pozici obhájila Markéta Pekarová Adamová a zůstane tak i nadále šéfkou strany, které vtiskla nejen novou tvář, ale dokázala ji dostal do vlády i do vedení poslanecké sněmovny. Přestože mnozí upozorňovali na to, že bude těžké, možná i nemožné po odchodu Miroslava Kalouska nakopnout stranu tak, aby dosáhla většího úspěchu, ambiciózní politička ukázala, jak na to. A nepotřebovala k tomu ani žádné nařízení, které by určovalo, kolik žen má být ve vedoucích funkcích.
Může se zdát, že měla Pekarová při volbě jednoduchou pozici, protože se nenašel protikandidát, ale je třeba se ptát, proč tomu tak bylo. Po tom, co letos dosavadní předsedkyně TOP 09 předvedla, se těžko hledají argumenty, na jejichž základě by měla být vystřídána. Vládní účast je její zásluhou.
Nebylo však snadné si současnou pozici vybudovat. Samozřejmě tu byli členové TOP 09, kteří si nemysleli, že spolupráce s ODS a lidovci je ideální. Občanské demokraty brali jako hlavního ideového konkurenta a představa, že mu nebudou brát voliče, ale naopak se snažit podpořit společný projekt, se jim nelíbila. Velkým otazníkem také bylo to, jak vezmou spojení s dalšími dvěma stranami voliči TOP 09. Právě všechny negativní hlasy musela Markéta Pekarová Adamová utišit a trpělivě vysvětlovat, proč je třeba do koalice jít.
Jak se po volbách zdá, povedlo se jí to, což v sobotu ocenili i delegáti sněmu, který musel být kvůli špatné pandemické situaci částečně on-line. To však nic nezměnilo na tom, že se neodehrálo žádné nečekané drama a směřování TOP 09 bude mít svou kontinuitu.
Nesmí se však zapomínat na přínos dnes už legendárního šéfa TOPky Miroslava Kalouska. Pekarová Adamová jasně ukázala, že se od něj mnohému naučila. Kromě zcela nekompromisního pohledu na některé otázky to byla i lehkost příspěvků na sociálních sítích, které občas daly vzpomenout na nejvýraznějšího glosátora z TOP 09 a člověka, který „může za všechno zlé v této zemi“.
Pekarová ovšem zdaleka nemá vyhráno. Nejtěžší chvíle má před sebou a právě v nich musí dokázat, že si roli skutečné lídryně zaslouží. Doteď to byly pouze ostré apely na vládu a mnohdy drsná kritika z opozičních lavic, ale teď bude zodpovědnost na ní a na jejích spolustranících. Náznaky toho, že Pekarové nikdo nedá nic zadarmo, se ukazují už nyní. Mnohým se nelíbí, že má členka „malé“ strany usednout do čela poslanecké sněmovny, jiní jí zase vyčítají, že vzdala boj o funkci ministryně práce a sociálních věcí.
Jako předsedkyně poslanecké sněmovny se ale Pekarová má šanci ukázat dřív, než budeme mít novou vládu. Kdyby dokázala udržet politickou kulturu v dolní komoře parlamentu na úrovni, kterou jsme zažili před příchodem Radka Vondráčka a dalších podobných figur, byl by to úspěch, za nějž by určitě byli mnozí voliči vděční. Nikdo ovšem nemůže dopředu říct, zda bude šéfka TOP 09 na tuto roli stačit. Nepochybně cílevědomá Pekarová si ale sama určitě uvědomuje, že se dala na vojnu, kde se zkrátka musí bojovat.
