Měřicí technika, lepicí pásky, filtrovací přístroje. Je to jako rekonstrukce starých vládních návodů na přežití jaderné katastrofy. S tím rozdílem, že nejde o radioaktivní spad z jaderného výbuchu, ale důsledek spalování fosilních paliv a průmyslového znečištění.
Možná jste v poslední době měli pocit, že smogová situace v České republice je špatná – a máte bezesporu pravdu. Na světě ale existují místa, kde je smogová situace doslova neúnosná. Vítejte v Pekingu, velkoměstě, kde nebezpečnému smogu neuniknete ani ve vlastním obýváku.
„Když jsme před pěti lety poprvé dorazili do Číny, mysleli jsme si, že filtrovací přístroje postačí k ochraně naší domácnosti. Ale to jsme se pletli,“ píše pro BBC britský občan žijící v Pekingu. Přál si zůstat v anonymitě. I proto, že jakoukoli kritiku šílené smogové situace metropole, která má přes dvacet milionů obyvatel, okamžitě zaznamenávají čínské úřady. Lidé se pak dostávají do problémů s policií jenom proto, že informují o nezdravých rozptylových podmínkách.
Bezvýchodnost situace ilustrují mrazivé letecké snímky čínské megalopole zahalené do neprostupné smogové peřiny, z níž prosvítají jen vrcholky výškových budov. To je daň za bleskový industriální rozvoj velmoci, která na lidské oběti svého rozpuku neklade zrovna přehnaný důraz.
Jen pro ilustraci – Čína má svůj vlastní standard na posouzení dýchatelnosti vzduchu, za přijatelnou považuje koncentraci 500 mikrogramů pevných částic 2.5 na kubický metr, což mnohonásobně přesahuje „hazardní“ limit Světové zdravotnické organizace (WHO). Minulý týden se Peking pohyboval kolem 647 mikrogramů na kubický metr. To je po většinu živých organismů v podstatě toxické prostředí. Během nejhorších dnů se zavírají školy, památky i silnice a pekingské letiště musí rušit lety a omezovat provoz. Nejhorší jsou pevné částice PM 2.5, které se dostávají hluboko do respiratorního systému a způsobují vážné zdravotní potíže.
Lidé se brání, jak mohou
„Nejužitečnější přístroj v našem arzenálu je monitor pevných částic. Dva máme v horním patře a jeden dole. Pravidelně se na ně koukáme. Po jejich pořízení jsme začali lepit těsnění kolem okem páskou a přestali jsme větrat. V nejhorších dnech se nám sotva podaří srazit koncentraci polétavých částic na 25 mikrogramů na kubický metr, což je nejnižší hodnota, kterou ještě WHO považuje za bezpečný vzduch,“ ilustruje dopisovatel BBC.
Čističky stojí nejméně sto dolarů (přes 2500 korun) a je potřeba je měnit nejméně jednou za půl roku. A když jedou na plný výkon, můžete si doma připadat jako ve strojovně letadlové lodi. Číňané situace řeší různě. Úřady nedávno zakázaly třeba odpalování ohňostrojů a rachejtlí. Spousta lidí neuposlechla a další krize byla na světě. V zimních měsících je ale smogová situace bezvýchodná bez ohledu na to, zda si lidé v ulicích pouští ohnivé draky.
Vláda zatím není schopná krizi vyřešit, ačkoli do boje s jedovatým smogem investuje skoro tři miliardy dolarů ročně. Obyvatelé velkých měst jsou ve svém každodenním odboji kreativní. Vytvářejí aplikace, které pomáhají monitorovat znečištění v různých částech města, tvoří datové databáze a vyměňují si tipy na kavárny a podniky, kde mají čističky. Pochopitelně se také snaží investovat do svých domovů, aby se mohli zdravě nadechnout alespoň v soukromí. Mnozí si ale purifikované domácí prostředí nemohou dovolit.
Znečištění ovzduší v Říši středu je nyní tak špatné, že si podle odhadů žádá až milion předčasných úmrtí ročně. V nejhorších oblastech se snižuje dožití až o pět let. I proto vláda v roce 2014 vyhlásila smogu válku. Dá se říci, že zatím prohrává. Kromě spalování velkého množství černého uhlí kolem měst a ohromného množství výfukových zplodin přispívá ke špatné situaci i zvýšené vytápění domácností v zimních měsících (velká čínská města mívají více než dva miliony obyvatel).
Kritika této děsivé situace je de facto nemožná. Když nedávno lidé protestovali proti smogu v dalším znečištěném velkoměstě Čcheng-tu, policie demonstraci rázně ukončila. Jeden čínský blogger později napsal, aby si policie uvědomila jednu věc: čínské elity, jejichž zájmy hájí, své rodiny posílají dýchat čistý vzduch do zahraničí. Byl okamžitě zadržen.
Londýn horší než Čína
Abychom se zahalili do toxického průmyslového oparu, nemusíme jezdit na Dálný východ. Metropolí evropského smogu je Londýn, který dle nedávné zprávy Independentu v některých částech města Čínu poráží, a vyšplhal se na 197 mikrogramů na kubický metr, zatímco týž den ukazoval Peking „jenom“ 190 mikrogramů. Svůj roční limit na znečištění letos Londýn stihl naplnit za pouhých pět dní.
Také Londýňané vyhlásili smogu válku. Labouristický starosta Sadiq Khan na této proklamaci získal řadu hlasů během své volební kampaně. Úřad starosty odhaduje, že londýnské znečištění ročně zabije 9 400 lidí, podle jiných odhadů je to mnohem víc.
V ohrožení jsou zejména starší lidé a obyvatelé se srdečními či dýchacími obtížemi. Khan po svém nástupu do funkce zavedl nový varovný systém, který Londýňany informuje o tom, ve které části města je situace kritická.
I v britské metropoli má válka proti smogu velké bitvy teprve před sebou. Klíčové bude omezení počtu aut ve městě a větší důraz na ekologičtější motory.
