Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) vyjádřil znepokojení nad výroky předsedy SPD a místopředsedy Sněmovny Tomia Okamury o protektorátním koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písku. Vyzval ho, aby s výroky o nehlídaném táboře ustal a aby se připojil k uctění památky všech, kdo za války trpěli nebo zemřeli. Okamurovo vyjádření ČTK zjišťuje.

Okamura v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Vyjádření kritizovala pražská židovská obec i Muzeum romské kultury, které v něm spatřují popírání holokaustu. Na Okamuru podalo minulý týden trestní oznámení občanské sdružení Konexe.

Pelikán dnes uvedl, že Okamura vychází ze špatných informací, polemiku s ním ale vést nehodlá. „Nezáleží totiž na tom, zda byl nebo nebyl tábor v Letech oplocen, případně jak obtížné pro vězně bylo tento plot překonat. Ať tak či onak, Lety jsou místem, kde zbytečně, barbarsky a v hrůzných podmínkách umíraly stovky lidí. Pro další z obětí válečné mašinerie se tábor stal zastávkou před továrnami na smrt, kde je čekalo vyhlazení a kde jim nebylo umožněno své životy dožít,“ uvedl v otevřeném dopisu Okamurovi.

„Důrazně žádám, abyste zanechal poměřování toho, čí tragédie byla tragičtější, přestal soutěžit o to, kdo byl vyhlazován hůř, a připojil se ke společnému uctění památky těch, kteří za války trpěli nebo zahynuli. Smrt totiž nezná rozdíly,“ doplnil Pelikán.

Kvůli výrokům o táboře v Letech čelí kritice i poslanec SPD Miloslav Rozner. Ten loni na sjezdu SPD kritizoval odkup vepřína nedaleko pietního místa v Letech, který schválila vláda. „Bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půlmiliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl podle České televize spolustraníkům Rozner. Mladí sociální demokraté podali v pondělí na Roznera kvůli jeho výroku trestní oznámení, poslanec se podle nich dopustil popírání či zpochybňování genocidy.

Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů: mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.