Ministr spravedlnosti Robert Pelikán poskytl až překvapivě upřímné interview týdeníku Respekt. Rozhovor vyšel v pondělním vydání – a ministr zde hovoří mj. o majiteli hnutí ANO Andreji Babišovi a jeho problémech kolem kauzy Čapí hnízdo. Jelikož zde naprosto nevhodně zpochybňuje práci policie, žádal od Respektu, aby text nebyl vydán. Časopis se však nezalekl, a tak si pozoruhodný rozhovor můžeme přečíst.

Pelikán se otevřeně staví za svého šéfa. Tvrdí, že má Babiš „nepochybně pravdu“ v tom, že policie účelově žádá jeho vydání dva měsíce před volbami. „Někdo, kdo založí nějaký politický subjekt, má výraznou šanci se stát premiérem této země. To nejsou volby, které jsou tady každý týden. Tak to neříkejte. To je prostě podobné, jako kdybyste říkal, že když FBI v Americe před prezidentskými volbami oznámila, že znovu prošetřuje e-maily Hillary Clinton, tak to je normální, protože když na něco přijde, tak to má prošetřit. A to byste nikdy neřekl,“ říká například člověk, který je v České republice ministrem spravedlnosti.

Respekt na konci rozhovoru otiskl Pelikánův dodatek: „Nesouhlasil jsem s uveřejněním tohoto rozhovoru a ohrazuji se proti němu. Ne snad proto, že by v něm zaznělo něco, co si nemyslím. Jsem ale přesvědčen, že v roli ministra spravedlnosti mám vykazovat mimořádnou zdrženlivost, pokud jde o komentování případů řešených naším justičním systémem. Z tohoto důvodu jsem také řadě médií odmítl rozhovor, jehož tématem by byla žádost poslanecké sněmovně o vydání pánů Babiše a Faltýnka trestnímu stíhání. S rozhovorem pro časopis Respekt jsem souhlasil s tím, že půjde o obecný rozhovor, přičemž jsem upozorňoval, že toto téma komentovat nechci. Bohužel rozhovor se potom vyvinul zcela jinak – tak, že v něm vyslovuji svoje osobní názory, za nimiž si sice stojím, jsem ale zároveň přesvědčen, že bych je ve své současné roli veřejně prohlašovat neměl. Protože mi redakce Respektu následně upřela právo zaručené § 11 autorského zákona (tedy právo rozhodnout o tom, zda rozhovor bude, či nebude uveřejněn), nezbývá mi než doplnit k rozhovoru tuto doušku a omluvit se váženým čtenářům, že jej musí číst.“