V úřadu nebyl ještě ani dvacet čtyři hodin a na oficiálních stránkách slovenského prezidenta Petera Pellegriniho již zmizel tradiční znak prezidentské standarty a nahradilo ho jeho osobní logo. Prezidentův tým se hájí, že webové stránky jsou zastaralé a je potřeba je modernizovat.
Netrvalo to ani dvacet čtyři hodin a prezidentskou standartu ve tvaru dvojkříže na modrém návrší na červeném štítu, která figurovala v záhlaví stránek tří předchozích slovenských prezidentů, Ivana Gašparoviče, Andreje Kisky a Zuzany Čaputové, nahradil osobní znak Pellegriniho kampaně. Povšiml si toho slovenský tisk i veřejnost.
Jak napsal slovenský deník SME, Pellegrini prezidentskou standartu nahradil svým logem obsahujícím dvě písmena P na podkladu v národních barvách. Prezidentská standarta je přitom symbol funkce prezidenta upravený zákonem.
Znak vyměnil za logo
Slovenský web zároveň připomíná, že oficiální internetové stránky jsou majetkem státu a jejich provoz hradí veřejné zdroje, takže je nelze považovat za Pellegriniho soukromý prostor.
Pellegriniho tiskový odbor na to reagoval s odpovědí, že jeho osobní logo hodlají nadále využívat v jeho digitální komunikaci a že současná prezidentská webová stránka neodpovídá „dnešním technologickým potřebám“. Ujistil ale o tom, že prezidentskou standartu bude prezident využívat ve všech případech oficiální komunikace.
Nový slovenský prezident Peter Pellegrini složil v sobotu slavnostní slib a ujal se úřadu. Jako první hlava slovenského státu byl v minulosti premiérem a také šéfem parlamentu. Pellegrini složil slib v pořadí jako šestý prezident od vzniku samostatného Slovenska v roce 1993, a to do rukou předsedy ústavního soudu během slavnostní schůze parlamentu.
V neděli Pellegrini uvedl, že chce být silnou hlavou státu a svolávat kulaté stoly na různá témata. „Chci být silným prezidentem. Měli bychom být aktivní, nejen komentovat to, co udělá vláda a parlament,“ řekl.
Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci. Může ale například vrátit schválené zákony sněmovně, která pak hlasováním rozhoduje o prolomení prezidentského veta. Silnou pozici má prezident při jmenování nové vlády a v případě, že sněmovna vysloví úřadujícímu kabinetu nedůvěru.