Pendleři jsou lidé, kteří jezdí za prací do sousední země. Do jejich každodenního fungování výrazně zasáhla současná koronavirová krize, kvůli které česká vláda před necelými dvěma měsíci výrazně omezila možnost překračovat hranice.
Ministerstvo vnitra definuje v současnosti pendlera jako osobu, která je občanem České republiky nebo Evropské unie s přechodným nebo trvalým pobytem v ČR, která pravidelně s četností alespoň třikrát týdně dojíždí pracovat za hranice do sousedního státu, a to maximálně 100 kilometrů vzdušnou čarou od hranic.
Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat z loňského září dojíždí takto za prací do zahraničí téměř 60.000 českých občanů. Ze sousedních zemí je na prvním místě Německo, kam dojíždí denně přes 37.000 Čechů. Podle odhadů pracuje v Německu zhruba třetina až polovina obyvatel blízkého českého příhraničí.
Vláda pohyb pendlerů přes hranice výrazně omezila před necelými dvěma měsíci. Výjimku měli například řidiči nákladních vozů, piloti nebo záchranáři – nebo také přeshraniční pracovníci. Od 12. března se zákaz netýkal těch, kteří byli zaměstnáni ve vzdálenosti do 50 kilometrů od hranice. O den později byla výjimka rozšířena do vzdálenosti 100 kilometrů od hranice.
Opatření pro pendlery se ale v dalších dnech zpřísňovala. Vláda například 18. března rozhodla, že musejí při návratu z práce do ČR projít kontrolou příznaků infekčních onemocnění a případně se podrobit testu na nový typ koronaviru. Podle nařízení také pendleři museli omezit pobyt na území ČR jen na nezbytně nutné potřeby. Nemohli tak například ani vykonávat nezbytné cesty za rodinou či osobami blízkými na území České republiky.
Zavedlo se také potvrzení pro pendlery a od 21. března i „knížka přeshraničního pracovníka“, tedy list s razítky o přechodu hranic. Další zpřísnění přišlo 26. března. Vláda od tohoto dne stanovila, že pokud chtějí pendleři pracovat v Německu a Rakousku, musejí si tam zajistit ubytování. Vrátit se mohli po třech týdnech, museli ale počítat s dvoutýdenní karanténou. Opatření se nevztahovalo na zdravotníky, pracovníky sociálních služeb či záchranáře.
Přibližně o tři týdny později, 14. dubna, se nutný pobyt za hranicemi zkrátil na dva týdny, zůstala ale povinnost nastoupit na 14 dnů do preventivní karantény. Další uvolnění pravidel pro pendlery vláda zavedla poté, co 23. dubna mimo jiné rozhodla o ukončení zákazu volného pohybu osob. Od 27. dubna mohli opět překračovat hranice každý den všichni pendleři, ale za podmínky, že si každých 14 dní zajistí test na koronavirus. Interval mezi testy se pak 30. dubna prodloužil na měsíc.
Zástupci přeshraničních pracovníků, například ze sdružení Pendleři bez hranic, kritizovali vládní opatření a jejich změny jako chaotické, podobně hovořili i zástupci samosprávy některých západočeských měst. První květnový den uspořádali pendleři na hraničním přechodu s Německem na Folmavě demonstraci, kde protestovali proti povinnosti platit si ze svého testy na koronavirus metodou PCR. Takový test přijde v současnosti na více než 2000 korun.