Gruzínské pořádkové síly a demonstranti se v úterý večer střetli v centru hlavního města u sídla parlamentu, který v druhém čtení jednal o kontroverzním návrhu zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Policie použila pepřový i slzný plyn, vodní dělo a omračující granáty k rozehnání demonstrace. Při srážkách byla zraněna i jedna opoziční poslankyně z uskupení uvězněného exprezidenta Michaila Saakašviliho.
Předloha zákona rozděluje společnost v jihokavkazské zemi. Chystaná norma má podle vládní strany Gruzínský sen vnést větší jasno do financování nevládních organizací. Odpůrci jej označují za „ruský zákon“, sepsaný po vzoru Ruska, kde podobné zákony umožnily Kremlu rozdrtit opozici a umlčet nezávislá média.
Od chvíle, kdy parlament 17. dubna schválil zákon v prvním čtení, vycházejí v Tbilisi každou noc do ulic tisíce protivládních demonstrantů. V úterý se zákon projednával ve druhém čtení a protest před parlamentem vygradoval.
Někteří policisté měli podle svědků fyzicky napadat demonstranty, kteří po nich házeli vejce a lahve. Někteří protestující pokřikovali na policisty, že jsou „otroci“ a „Rusové“. Policie k rozehnání protestujících podle ní použila slzný plyn, vodní dělo a omračující granáty. Nejdříve policisté rozháněli demonstranty, kteří se pokoušeli zabránit zákonodárcům opustit parlament zadním vchodem, pomocí pepřového plynu a obušků.
Při potyčkách s policií byla zraněna i jedna opoziční poslankyně, Anna Citlidzeová, napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na gruzínskou televizi. Pravděpodobně se nadýchala plynu, lékaři jí poskytli první pomoc.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová večer policejní zásah označila za neopodstatněný, nevyprovokovaný a použití síly proti protestujícím jako nepřiměřené. „Plná odpovědnost je zcela na vládě. Gruzínskému lidu je odepřeno právo na pokojný protest,“ uvedla na síti X hlava státu, která je stoupenkyní sblížení Gruzie s Evropskou unií.
Předloha zákona vyžaduje, aby se organizace, která dostává více než pětinu svého rozpočtu ze zahraničí, zaregistrovala jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Úterní jednání skončilo bez hlasování, rozprava má pokračovat ve středu. Opozice slibuje další protesty. Gruzínský sen má v parlamentu dostatečnou většinu, aby nejenže zákon přijala, ale i přehlasovala očekávané veto prezidentky Zurabišviliové.
V pondělí strana svolala své přívržence na shromáždění před sídlem parlamentu, kde čestný předseda strany, miliardář Bidzina Ivanišvili, ostře kritizoval Západ a sliboval tvrdě zúčtovat s opozicí po říjnových parlamentních volbách. Tvrdil, že chce, aby Gruzie vstoupila do Evropské unie, ale momentálně EU a NATO ovládá „globální strana války“, snažící se využít tyto instituce k rozvrácení gruzínské svrchovanosti. Naopak zákon o zahraničním vlivu má podle něj uchránit suverenitu. Také podle Reuters naznačoval, že prozápadní opozici řídí zahraniční tajné služby prostřednictvím nevládních organizací.
V neděli se v Tbilisi naopak asi 20 000 lidí zúčastnilo „pochodu pro Evropu“. Požadovali stažení předlohy z parlamentu. Od poloviny dubna proti vládní straně demonstrují tisíce Gruzínců. První pokus o schválení návrhu zákona loni neuspěl kvůli rozsáhlým demonstracím, které se policie snažila rozehnat slzným plynem a vodními děly.
Předseda Evropské rady Charles Michel uvedl, že návrh zákona není slučitelný s přáním Gruzie vstoupit do Evropské unie. EU v prosinci udělila Gruzii status oficiálního kandidáta na členství. Zároveň varovala, že Tbilisi potřebuje reformovat svůj soudní a volební systém, zmírnit polarizaci politického života, posílit svobodu tisku a omezit moc oligarchů, než budou moci začít přístupová jednání.
Gruzínský sen, který v pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, obviňují kritici z autoritářských sklonů a přílišné blízkosti k Rusku. Vládní strana podle průzkumů veřejného mínění zůstává nejoblíbenějším uskupením v zemi, i když její popularita od posledních voleb v roce 2020 zeslábla.