Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru
NÁZOR / Prakticky se to nestává, ale mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov jednou promluvil a řekl pravdu. V prezidentských volbách v Rusku v roce 2024 bude více než 90 procent hlasů odevzdáno pro znovuzvolení Vladimira Putina, řekl Peskov pro The New York Times. V tomto případě o tom nepochybujeme, pokud bude Vladimir Vladimirovič ještě naživu.
Na chvilku kolem jeho výroku panoval jistý zmatek, jak si všiml web Meduza.io. Peskov ale své výroky vysvětlil tak, že je v podstatě potvrdil, takže je to v pořádku.
„Naše prezidentské volby ve skutečnosti nejsou demokracií, ale drahou byrokracií. Putin bude příští rok znovu zvolen s více než 90 procenty hlasů,“ řekl mluvčí Kremlu podle původní zprávy. Pak přišla aktualizace: „Dmitrij Peskov pro agenturu RBK uvedl, že američtí novináři si počínali ‚jako obvykle‘ a vše ‚překroutili‘. ‚Vypadá to tak, ale není to tak. O tom, že Putin bude zvolen, o tom jsem osobně přesvědčen na základě úrovně konsolidace společnosti kolem Putina, to ano, to je pravda. Ale jinak tam byla otázka na volby a odpověď zněla, že volby jsou sice podmínkou demokracie a Putin se sám rozhodl je uspořádat, ale teoreticky je možné je neuspořádat. Protože už teď je jasné, že Putin bude zvolen. To je můj naprosto osobní názor. No a oni to takto překroutili,‘ řekl prezidentův mluvčí.“
Podle zdrojů webu Meduza se prezidentská administrativa rozhodla, že Putin by měl ve volbách v roce 2024 získat více než 80 procent hlasů.
Po vzoru legendárního Radia Jerevan z dob, kdy byl ještě (sovětský) svět v pořádku, je třeba doplnit několik drobností. V Rusku se už několik let nekoná nic, co by se dalo označit jako volby. Akce s vhazováním lístků do uren v situaci, kdy jsou opoziční kandidáti ve vězení a kdy jiní lidé nemohou kandidovat kvůli zákonu o „extremismu“ se zpětnou platností, dává jedinou možnost výběru. Účastnit se toho, nebo se na to vykašlat. Pokud se někdo na tomto rituálu chce podílet, dostane jako menu Jednotné Rusko, komunisty nebo některé uměle vytvořené pseudoopoziční strany.
Při posledních volbách si dokonce i jinak loajální komunisté stěžovali, že jim v Moskvě byly ukradeny hlasy, ale bylo jim důrazně naznačeno, ať se uklidní. V Rusku nezbyla žádná nezávislá média. Ta zbylá jsou státní nebo zcela přizpůsobená propagandě Kremlu. Kritizovat „prezidentského kandidáta“ Putina by se mohlo stíhat podle gumového paragrafu o diskreditaci armády, protože skutečný protikandidát by sotva mohl nezmínit katastrofální průběh války na Ukrajině.
Nazývat Putina prezidentem už je jen setrvačnost. „Prezidentem“ je asi tak jako nějaký africký nebo latinskoamerický diktátor. Tváře režimu ostatně v televizi už dávno používají spíše titul vůdce nebo vrchní velitel. V češtině zní slovo „vůdce“ s ohledem na naši protektorátní zkušenost poněkud hloupě, ale v Rusku tomu tak není. Josif Stalin byl označován jako „vožď“ a teď se vyzdvihují jeho zásluhy, takže to tam nikomu nepřijde totálně blbé. V praxi je to ovšem totéž jako führer Hitler, duce Mussolini a caudillo Franco.
Jestli brát ještě komedii s „volbami“ vážně, se přou mezi sebou příslušníci ruské opozice. Před těmi posledními vyzval Alexej Navalnyj k takzvanému „chytrému hlasování“, totiž volit kohokoli jiného než kandidáta Jednotného Ruska. Někdo to považoval za legitimizaci frašky, jiní doufali, že kdyby Jednotné Rusko utrpělo ztráty, mohlo by v mocenské vrstvě dojít k vnitřním třenicím, až se budou papaláši tahat o koryta. Tohle my na dálku nerozsoudíme, každá rada drahá a nejsme to my, kdo nasazuje vlastní kůži. Faktem je, že ta výzva režim značně podráždila.
Prolhaný pan Peskov má jinak ovšem pravdu. Pokud bude jeho šéf ještě příští rok hrát nějakou roli, tak hlasování dopadne jistě dobře. Veřejnost má dost propláchnuté mozky a někdo si ještě pořád myslí, že Putin je záruka „stability“ a že by přinejmenším měl aspoň vyhrát válku, když už ji začal. Celá tragikomedie bude v každém případě dobře zorganizovaná a výsledky se upraví podle potřeby.
Pískem v soukolí systému jsou teď ovšem různí „rozhněvaní vlastenci“, kterým navíc režim vsadil do cely jejich ikonickou postavu Igora Girkina, a ti viní Putina a celou vládu a generální štáb z neschopnosti. Vlažná reakce veřejnosti i mnoha činovníků na tažení wagnerovců na Moskvu ukazuje, že loajalita je křehká a všichni si v okamžiku nějaké krize radši počkají, jak to dopadne, aby si moc nenaběhli. Do roku 2024 je ještě daleko.
Pan Peskov samozřejmě musí být optimista. Doslova musí, protože každý jiný vývoj by byl pohromou i pro něj.
