Rok 2022 bude dalším rokem s covidem. Všichni budeme nuceni se s tímto úkazem nějak srovnat a naučit se s ním žít. A nejen to, kromě covidu nás čeká mimo jiné i boj s inflací a jejími důsledky. Mnozí budou přehodnocovat svoje osobní priority a zvyklosti. Čas pádí a nebude to jiné ani v roce následujícím. V každém čtvrtletí roku 2022 zažijeme zaznamenáníhodné události.
V únoru budeme svědky další covidové olympiády. Uskuteční se v hlavním městě Číny, v Pekingu. Ve stejném městě byly docela nedávno, v roce 2008, i letní olympijské hry. Proč se v této mnohamilionové, smogem zamořené metropoli, v nadmořské výšce cca 60 metrů nad mořem konají nyní i zimní hry, vědí asi jen členové Mezinárodního olympijského výboru. Pokud chtěl někdo demonstrativním způsobem prokázat moc peněz a politiky ve vrcholovém sportu, pak mu tento záměr vyšel na sto procent. Pořádání další olympiády v Číně vzbuzuje řadu kontroverzních otázek. Proč je v covidové době olympiáda v zemi, odkud se covidová pandemie rozlétla do celého světa? Proč má vůbec smysl olympiáda bez zahraničních diváků, se spoustou omezení, separací a izolací sportovců? Proč olympiáda v zemi s totalitními praktikami, v níž se prokazatelně porušují lidská a občanská práva?
Diplomatický bojkot některých zemí je jen bezvýznamným plácnutím ve stylu ano, ale…, jakési „nekompromisní“ možná. Tento megalomanský a polovojenský způsob pořádání olympijských her nemá s původní myšlenkou olympismu vůbec nic společného. Cítí to tak i mnozí sportovci (z řady zemí celého světa), včetně těch našich. Jenže jsou rukojmími sponzorských smluv a politických rozhodnutí svých zemí. Mocnou Čínu si nechce skoro nikdo rozhněvat. Čína touží po tom být hlavní světovou mocností 21. století a celému světu mají její olympijské hry ukázat, kdože to tady míchá kartami. Jako divák a sportovní fanda jsem se vždy na OH těšil, ale před další čínskou olympiádou mám opravdu velmi smíšené pocity.
Praha zažije hudební žně
Pokud nám to covid dovolí, tak si na své přijdou v roce 2022 fanoušci špičkové muziky několika žánrů. Praha zažije na jaře a v létě opravdové hudební žně. V dubnu bude v pražském Paláci Akropolis koncertovat charismatický americký písničkář Avi Kaplan. Bývalý člen vokální skupiny Pentatomix má nezaměnitelný hluboký hlas. Jeho písně mají autentickou naléhavost. Aviho Kaplana si zapamatuje každý jeho posluchač. Stačí se podívat na některá jeho videa na youtube a jeho pražský koncert si nebudete chtít nechat ujít. V červnu se k nám opět vrací kultovní německá kapela Rammstein. K tomu není co dodat. Její početní fandové mají určitě již dávno vstupenky a na její koncert se těší jako malé dítě na dárky pod vánočním stromečkem.
Totéž platí i pro další hudební svátek, tím bude bezpochyby červnové vystoupení legendární heavymetalové ikony, skupiny Metallica. I na tento koncert lístky rychle mizí. Není divu. O 14 dnů dříve uvidíme již podruhé v O2 aréně jednoho z nejlepších bluesových a rockových kytaristů všech dob Erica Claptona. Na jeho skladbách kapely Cream vyrůstaly celé generace muzikantů a posluchačů. Eric Clapton je značka, která mluví sama za sebe. Jeho kariéra je dech beroucí. Lahůdkové koncerty budou pokračovat i v létě, kdy se v Praze objeví Aerosmith a pak Pearl Jam. To je jen ukázka z bohaté nabídky živáků pro rok 2022. Česká republika je stálou štací světových tour těch opravdu nejlepších z nejlepších. Tak jenom doufejme, že k nám bude omikron shovívavý.
Česká republika bude předsedat Evropě
Česká republika nebude v roce 2022 jen pořadatelem hudebních vystoupení. Druhá polovina roku bude ve znamení našeho předsednictví EU. Tento fakt není třeba nijak přeceňovat, ale svůj význam má, a to nejen symbolický. Záleží jen na naší vládě a dalších veřejných činitelích, jak bude tato šance využita. Nepotřebujeme Evropě nic dokazovat a ani ji „oslazovat“. Stačí, když budeme zdvořilý a odpovědný hostitel. Evropská témata roku 2022 jsou do značné míry již daná a očekávatelná. Není třeba vymýšlet žádná česká specifika. Určitě se i v tomto čase bude Evropa zabývat společným postupem ve zvládání důsledků covidové pandemie, také strmě rostoucími cenami energií, migrací, napjatým vztahem k Rusku atd. Po letech, kdy jsme působili jako jeden z východoevropských potížistů, se rýsuje naděje, že se ČR stane opět důvěryhodným a předvídatelným partnerem. To by úplně stačilo. Evropu bude jistě zajímat i to, jak si poradíme s kauzami, které souvisí s érou kolosálního střetu zájmů bývalého českého premiéra. To je téma, které ještě stále není uzavřeno a bude rezonovat i v roce 2022, a to i v Evropě.
Závěr roku 2022 bude ve znamení prezidentské kampaně
V lednu 2023 si v přímé volbě zvolíme nového prezidenta republiky. Jisté je prozatím jen to, že jím nebude Miloš Zeman. Nevyzpytatelné všelidové hlasování v sobě skrývá různá úskalí. To uvidíme i v předvolební kampani na konci roku 2022. Pokud bude moci kandidovat i trestně stíhaný předseda a majitel ANO, tak zcela určitě zažijeme jeho plošné marketingové nálety na jeho osvědčené cílové skupiny voličů. On má nejen zdroje na kampaň, má i svá média, a hlavně má sakra silný motiv. Jeho případný úspěch by nás zase vrátil zpět.
Uvidíme i to, kdo se mu postaví jako jeho vyzyvatel. Zda to bude někdo s podporou celé vládní koalice, zda to bude konsensuální sjednotitel, nadstranický a akceptovatelný kandidát pro široké spektrum voličů. Měl by to být někdo s nezpochybnitelným kreditem, který bude umět vrátit prezidentskému úřadu důstojnost a solidnost. Toho se nám již delší dobu zoufale nedostává. Změna je v tomto ohledu nejen žádoucí, ale i nutná.
Zemanův nástupce by rozhodně neměl být někdo samotným Zemanem preferovaný, neboť by v takovém případě hrozila recidiva současné devalvace prezidentské funkce. Úplně by stačilo, kdyby budoucí hlava našeho státu uměla přijmout roli, jakou má prezident(ka) v sousedních zemích – na Slovensku, v Rakousku a v Německu. Takovou, která odpovídá ústavnímu pořádku v těchto zemích.
Rok 2022 se nestane jedním z mnoha, o zajímavé události, zdá se, nouze nebude. Přejme si, abychom jej zvládli.