„Odvedli jsme dobrou práci,“ pochvaluje si pět let po policejním zásahu na Úřadu vlády Ištvanův státní zástupce Petr Šereda. Jak pro koho, lze dodat při pohledu na současné poměry. Z jiného úhlu pohledu tehdy avizovaný největší korupční skandál splaskl v největší blamáž a nový režim vlády Agrofertu.

[ctete postid=“201451″ title=“Taťána Malá, Babišova kandidátka na ministryni s vážným rizikem střetu zájmů“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/06/Taťána-Malá-385×230.jpeg“ excerpt=“Premiér Babiš dosud nepředstavil ministry za hnutí ANO, což začíná vadit i jeho “ permalink=“http://forum24.cz/tatana-mala-babisova-kandidatka-na-ministryni-s-vaznym-rizikem-stretu-zajmu/“]201451[/ctete]

Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a tehdejší ředitel ÚOOZ Robert Šlachta se stali hlavními aktéry dějství, po kterém padla pravicová vláda. Stalo se tak paradoxně v době, kdy byly orgánům činným v trestním řízení uvolněny ruce a vliv nejrůznějších lobbistů na státní správu klesal. Následně dochází – za němého přihlížení tehdy velmi agilních tzv. protikorupčních iniciativ – ke zpětnému chodu.

Přeskupení sil 

Jak se později ukázalo, výsledkem této akce bylo pouhé přeskupení sil ve prospěch vlivných ekonomických skupin. Dnes největší polistopadový lobbista v rouše bojovníka proti korupci přímo řídí vládu jako svoji firmu. Dosazuje své lidi do strategických pozic (mj. Čepro), zatímco lobbisté jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka pronikají na ministerstva a pražský magistrát. Tehdy by Ištvan podobné chování označil za „sabotáž“ proti zájmům státu.

Ištvan se Šlachtou následně opakovaně pomohli upevňovat mocenské zájmy Andreje Babiše, za což se jim odměňuje svojí přízní. To se kromě několika rozehraných kauz proti jeho oponentům projevilo hlavně v boji o policejní reformu, kde se mimo jiné zmíněný Šereda podílel na nelegálním vynesení podvrženého policejního dokumentu s cílem diskreditovat policejního prezidenta Tuhého.

150 milionů a desítky kil zlata

Co se před pěti lety v noci ze 12. na 13. června odehrálo? Ištvan se Šlachtou odstartovali spektakulární razii, kdy do ulic vyrazily stovky policistů, kteří zatýkali a zasahovali při prohlídkách v desítkách nemovitostí, včetně Úřadu vlády.

O den později se konala legendární tisková konference za přítomnosti obou tehdy nemalou částí médií (dnes Andrejem Babišem) vyzdvihovaných „hrdinů“. Oznámili zadržení osmi lidí v čele s tehdejší ředitelkou kabinetu Janou Nagyovou (Nečasovou), pro kterou si přišlo patnáct policistů, v rámci „prověřování klientelistických vazeb organizované zločinecké skupiny“.

„Do realizace bylo zapojeno kolem 400 policistů nejen z ÚOOZ ale i dalších jednotek. Proběhlo 31 prohlídek, během kterých bylo zajištěno 120-150 milionů korun v hotovosti, desítky kilogramů zlata a dokumenty pro další vyšetřování,“ prohlásil tehdy Robert Šlachta. Dodnes není známo, na základě jaké trestné činnosti byly zadrženy, a samotný Šlachta později označil zveřejnění této informace za chybu.

Tehdy se však stala rozbuškou gigantických rozměrů. Policie a státní zastupitelství vytvořily s využitím masivních úniků do médií atmosféru největšího korupčního skandálu v historii České republiky. Takto o ní vzápětí referovaly i některé zahraniční agentury přebírající tuzemské zdroje.

Nepřiměřená operace

S odstupem času působí razie vzhledem k nasazeným prostředkům a vyvolanému očekávání zcela neudržitelně. Svým rozsahem a on-line medializací působila dojmem, že jsou známy nezvratitelné důkazy o páchání mimořádně závažné trestné činnosti související s ovlivňováním veřejných zakázek. Dodnes se ji nepodařilo prokázat, a dokonce v tomto směru dosud nepadlo žádné obvinění. Naopak vyšla najevo celá řada nestandardních kroků až nezákonností, které toto vyšetřování provázejí.

Je už dávno zjevné, že policie pod dozorem olomouckých žalobců v té době neměla nabito okovanými důkazy o závažné kriminalitě, jež by ospravedlňovaly takové manévry. Nepřiměřeně nafouknutou operaci spustila z neznámého důvodu předčasně, a předpokládala, že je objeví v průběhu vyšetřování i s využitím spolupracujících svědků. Nic takového se nestalo.

Ištvan na Hradě 

Nestabilní situace po demisi vlády využil prezident Miloš Zeman k převzetí iniciativy ve snaze posílit svoji moc. Původně sice neveřejně slíbil, že bude dodržovat parlamentní postupy, ale slovo nedodržel.

Na Hradě přijal Iva Ištvana a vyslovil mu veřejně podporu. S odkazem na jeho ujištění, že vyšetřování kauzy skončí v řádu několika týdnů a další závažná odhalení budou vzápětí následovat, jmenoval bez konzultací s parlamentem vládu Jiřího Rusnoka, přestože v té době existovala „stojednička“, umožňující pokračování původní vládní sestavy.

O dva roky později prezident přiznal, že Ištvanovi naletěl. „Veřejně se prohlašovalo, že byla odhalena rozsáhlá korupční síť, zabaveny kilogramy zlata. Říkal jsem si, no výborně, konečně policie začíná pracovat na odhalování skutečných korupčníků. Co z toho zbylo? Kabelky. A to je trochu málo.“ Příliš pozdě a licoměrně.

Poslanecké trafiky

Jedna z větví kauzy, údajné uplácení tří bývalých poslanců „trafikami“, měla od počátku vyvolat dojem bezprecedentního korupčního jednání na nejvyšších místech. Poprvé v novodobé historii je kriminalizován jev, který sice někomu připadá neetický, ale je běžnou součástí politické praxe, a to nejen u nás. O tom svědčí desítky či stovky podobných případů, současnost nevyjímaje, které vyšetřovány nejsou.

Bude státní zastupitelství stíhat premiéra Babiše, pokud dojde k uzavření dohody hnutí ANO s KSČM, že podpoří jeho vládu výměnou za obsazení desítek politických „trafik“ ve strategických  podnicích se státní účastí? Dnes to zní jako nepovedený vtip.

Nejvyšší soud mezitím zastavil stíhání tří exposlanců, o jejichž vazbách navíc protiústavně rozhodoval místně nepříslušný soud v Ostravě. Ministerstvo spravedlnosti se jim muselo omluvit „za nezákonný postup, nezákonné trestní stíhání, jakož i za nezákonnou vazbu“. Zároveň jim stát vyplatil odškodné ve výši 1,9 miliónu korun.

Soudní řízení se zbývajícími třemi obžalovanými, včetně samotného expremiéra, však v této věci nadále probíhá, a je spojeno s později naroubovanou neodvedenou darovací daní (dnes už uhrazenou) za cennosti věnované Nečasové. I to bude obtížné v plné míře prokázat, protože ne všechny zabavené věci jí patřily. Bylo by to snad poprvé v polistopadové historii, kdyby byl někdo kvůli darovací dani odsouzen.

Kauza Vojenského zpravodajství 

V kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství, v níž byli kromě Jany Nečasové obviněni i jeho bývalí ředitelé Ondřej Páleník a Karel Kovanda, dvakrát padly u prvoinstančního soudu osvobozující rozsudky. Poté byla na návrh olomouckých žalobců vyměněna soudkyně Helena Králová, která měla jiný právní názor než odvolací městský soud. Na Královou následně podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kárnou žalobu se snahou zbavit ji soudcovského taláru.

Tato žaloba byla neúspěšná. Pelikánova akce ovšem působila jako politický nátlak s cílem zastrašovat nepohodlné soudce, nerozhodující v souladu se společenskou poptávkou. Navíc šlo nepochybně o marketingový tah cílený před loňskými podzimními volbami na voliče hnutí ANO.

Případu se mezitím ujala jiná soudkyně, která nepravomocně rozhodla o podmínečných trestech. To je zatím jediný velmi hubený výsledek pětileté anabáze, budou však následovat odvolání.

Předávání utajovaných informací BIS

Do rozvětvené kauzy byl později vložen případ údajného vyzrazení utajované zprávy BIS. Bývalá ředitelka kabinetu měla podle mínění policie sdělit důvěrné informace lidem z okruhu lobbisty Iva Rittiga. Toho podnikatele, se kterým si Andrej Babiš tyká a zná se s ním přes dvacet let. Prvoinstanční pražský městský soud rozdal třem obviněným podmíněné tresty, které následně zrušil odvolací Vrchní soud a vrátil je nižšímu soudu k novému projednání.

Není totiž věrohodně doloženo, kdo je pachatelem zdrojového trestného činu, a neexistuje důkaz, kdo a zda vůbec někdo utajovaný dokument vynesl. Údajné „utajované“ informace byly v té době navíc publikovány i v médiích. Toť zatím k pětileté bilanci vše.

Časy se mění 

Skutečné pozadí celé operace je dosud nejasné. Mezitím se objevila svědectví o dlouhodobém propojení detektivů ÚOOZ, včetně hlavního vyšetřovatele kauzy Marka Foglara, s Andrejem Babišem, který z ní dokázal náležitě vytěžit. I když zájemců na přeformátování vlády, i z důvodu obyčejné msty, bylo víc.

[ctete postid=“197899″ title=“Je Ištvan připraven? Premiér se chystá uplácet komunisty“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Šlachta-Ištvan-385×230.jpeg“ excerpt=“Z otevřených zdrojů je zřejmé, že se připravuje korupce obřích rozměrů. Alespoň podle “ permalink=“http://forum24.cz/je-istvan-pripraven-premier-se-chysta-uplacet-komunisty/“]197899[/ctete]

Bývalý předseda vlády Petr Nečas před pěti lety přijal politickou odpovědnost. Krátce po razii podal demisi, aniž byl v té době z něčeho obviněn, a oznámil odchod z politiky. Ve svém prohlášení mimo jiné uvedl, že je rozhodně sám kritický i k svým „osobním chybám a selháním“, i když oprávněnost celé akce zpochybňuje.

To už dnes není moderní. V čele současné vlády se drží trestně stíhaný premiér obviněný ze závažného padesátimilionového podvodu, prověřovaný z dalších podezřelých finančních transakcí. Proto potřebuje ovládnout bezpečnostní aparát a dosadit do něj loajální policisty typu okruhu Roberta Šlachty. Jeho voličům ani části politické scény to nevadí, a dokonce s ním vytvářejí proti původním slibům koalici. Najednou neplatí do té doby pro všechny politiky důsledně uplatňovaná presumpce viny.

Špičky státního zastupitelství, i když se tváří jako nezávislé, s oligarchou otevřeně spolupracují při nevybíravém ovládnutí bezpečnostních složek. Hrubá likvidace ředitele GIBS Michala Murína je první krok. Časy se zkrátka mění.