Situace se ve válce často proměňuje a Putinova invaze na Ukrajinu není výjimkou. Po sto dnech ukrajinského tažení je zřejmé, že snaha obsadit hlavní město a sesadit vládu selhala. Na řadu tedy přišla soustředěnější ruská ofenziva na východě země. Otázkou je, jak se válka může dále vyvíjet a nakonec skončit.

Diplomatický korespondent BBC James Landale popisuje pět možných scénářů, které se vzájemně nevylučují, ale všechny jsou podle něj v mezích pravděpodobnosti.

Máme tedy před sebou tyto možnosti:

1: Opotřebovávací válka

„Válka může pokračovat měsíce – ne-li roky – kdy se ruské a ukrajinské síly budou navzájem drtit. Situace se mění sem a tam, jak obě strany dosahují zisků a ztrát. Ani jedna strana se nechce vzdát. Ruský prezident Putin soudí, že může získat tím, že projeví strategickou trpělivost, a sází na to, že západní země budou trpět ‚únavou z Ukrajiny‘ a více se soustředí na své hospodářské krize a hrozbu ze strany Číny. Západ však projevuje odhodlání a nadále dodává Ukrajině zbraně. Vznikají polostálé frontové linie. Z války se postupně stává zamrzlý konflikt, ‚věčná válka‘.“

Dále čtěte

Nový týdeník FORUM objasňuje, proč Agrofert životně potřebuje ruský plyn

Nové číslo Týdeníku FORUM hned na obálce prozradí, kdo je odpovědný za to, že nemáme variantu k ruskému plynu. Je…

2: Putin vyhlásí příměří

Co kdyby Putin překvapil svět jednostranným příměřím?

„Mohl by prohlásit, že jeho ‚vojenská operace‘ byla dokončena: Ruskem podporovaní separatisté v Donbasu jsou chráněni, pozemní koridor na Krym je vytvořen. Mohl by se pak snažit získat morální převahu a vyvíjet tlak na Ukrajinu, aby přestala bojovat.“

To je trik, který by Rusko mohlo použít kdykoli, a Putin může vsadit na to, že západní země budou trpět „únavou z Ukrajiny“ a zaměří se na své ekonomiky.

V Paříži, Berlíně a Římě tak už někdo uvažuje. Proti tomu by se postavily Spojené státy americké, Velká Británie a velká část východní Evropy, kde politici chtějí selhání Ruska v zájmu Ukrajiny a mezinárodního řádu.

3: Patová situace na bojišti

Co když Ukrajina i Rusko dojdou k závěru, že vojensky nemohou dosáhnout více, a zahájí rozhovory o politickém urovnání? Vojenské a ekonomické ztráty Ruska by se mohly jevit jako neudržitelné, Ukrajinci by mohli být unaveni válkou.

Dále čtěte

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

Brzy to budou čtyři měsíce, kdy ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal válku proti Ukrajině. Napadená země se tvrdě brání a…

Co když se vedení v Kyjevě – které již nevěří v pokračující podporu Západu – rozhodne, že nastal čas k jednání? Americký prezident Joe Biden otevřeně přiznává, že cílem Ameriky je, aby Ukrajina měla ‚co nejsilnější pozici u jednacího stolu‘.“

K tomu však ještě mnoho měsíců nemusí dojít a Ukrajina nemusí Rusku dodržení dohody věřit.

4: „Vítězství“ Ukrajiny

„Ukrajina tuto válku určitě vyhraje,“ řekl tento týden nizozemské televizi prezident Volodymyr Zelenskyj.

Co když se Rusku nepodaří obsadit celý Donbas a utrpí další ztráty? Západní sankce zasáhnou ruskou válečnou mašinérii. Ukrajina podniká protiútoky. USA uvedly, že dodají Ukrajině zbraně včetně dělostřeleckého raketového systému středního dosahu HIMARS.

„Tento scénář je dostatečně pravděpodobný na to, aby se politici již nyní obávali jeho důsledků. Pokud by Putin čelil porážce, mohl by konflikt eskalovat a případně použít chemické nebo jaderné zbraně?“

5: „Vítězství“ Ruska

Západní představitelé zdůrazňují, že Rusko má navzdory počátečním neúspěchům stále v plánu zmocnit se hlavního města Kyjeva a podmanit si velkou část Ukrajiny. Prezident Zelenskyj již přiznal, že každý den umírá až 100 ukrajinských vojáků a dalších 500 je zraněno.

„Lidé na Ukrajině by se mohli rozdělit, jedni chtějí bojovat dál, druzí se chtějí soudit o mír. Některé západní země by mohla podpora Ukrajiny omrzet. Ale stejně tak, pokud by si myslely, že Rusko vítězí, by jiné mohly chtít eskalovat. Jeden západní diplomat mi soukromě řekl (píše James Landale), že by Západ měl vyzkoušet jadernou zbraň v Tichomoří jako varování Rusku.“

To jsou scénáře, které lze považovat za seriózní. Pokrývají v podstatě všechny možnosti, jen není zřejmé, který z nich je nejpravděpodobnější. Nejistotu ohledně budoucnosti už naznačuje i to, že se ke slovu dostávají různé osobnosti vyplňující analytické vakuum.

V pořadu ruské televize NTV „Náš děd Vanga“ například vystoupil „bojový jasnovidec“, 86letý bývalý důstojník KGB z Borisoglebska Ivan Fomin, který má „jedinečný dar“. (Jméno dostal po slavné bulharské věštkyni.) Důchodce předpověděl Zelenského kapitulaci a uvedl datum, kdy k ní dojde – 17. září. Autoři pořadu ho označili za jednoho z nejsilnějších „bojových“ senzibilů v zemi. Během rozhovoru s novináři Fomin popsal Zelenského psychologický portrét založený na „vibracích“.

„Děd Vanga“ řekl, že ukrajinský prezident chce odjet do jedné z pobaltských zemí. „Jednoznačně do Polska a do jedné z pobaltských zemí, nejspíše do Litvy,“ řekl Fomin a dodal, že Zelenskyj je „velmi znepokojen“ tím, co se děje. Důchodce označuje psychiku Volodymyra Zelenského za „labilní“ a poznamenává, že je „jako Biden“. „Jak jsem řekl, pracuje na stejných vibracích jako on,“ řekl „děd Vanga“.

Tato zpráva není významným přínosem, pokud jde o analýzu bojové situace. Dokresluje ale společenskou atmosféru chaosu, do které se svět v posledních měsících propadá.