To, co víme o covidu-19, se mění každou minutou. Vzhledem k obrovskému rozsahu globální pandemie je to pochopitelné. Momentálně je po celém světě více než 100 milionů známých případů a stále přibývají. Výzkumníci se učí za pochodu. Přece jenom ale můžeme některé věci rok po vypuknutí pandemie říci celkem s jistotou.

O posledním stavu poznání píše Catherine Pearson v článku Pět nových věcí, které jsme se naučili o covidu-19 zveřejněném na webu Huffpost.com:

Nové varianty covidu-19 se rychle šíří a mění pandemii

Počátkem ledna dominovaly celosvětovému zpravodajství titulky o variantách SARS-CoV-2, přičemž zprávy o nových kmenech se objevily ve Velké Británii, Jižní Africe a Brazílii.

Zprávy o tom, že virus mutuje, jsou jistě zneklidňující, ale odborníci to očekávali. Zdá se, že současné vakcíny chrání proti známým variantám viru, i když jsou méně účinné proti jihoafrickému kmeni. Výrobci vakcín pracují na tom, aby vakcíny „fungovaly“ i na nové mutace. Vznik nových variant neznamená, že se pandemie náhle vymkne kontrole.

Nové mutace jsou ovšem ještě nakažlivější než původní kmen, takže nyní probíhá jakýsi závod mezi snahou očkovat a šířením nových mutací. Nepanuje jednotný názor na to, zda neočkovat aspoň jednou dávkou co nejvíce lidí, ale je shoda na základních principech: je čas být zvláště pečlivý při udržování společenského odstupu, mytí rukou a nošení masek/roušek.

Je čas na dvojitou masku/roušku

Vzhledem k tomu, že nové varianty jsou nakažlivější, tak v USA mnozí zdravotníci teď doporučují „dvojí maskování“.

Jak vysvětlila Lindsay Holmesová z HuffPostu: „Čím více vrstvami máme zakryté nos a ústa, tím menší je pravděpodobnost, že budeme vystaveni virovým částicím, které mohou infikovat naše buňky a způsobit nám nevolnost.“ Nasazení dvou masek vytvoří silnější ochranný štít. Doporučuje se nejdříve nasadit masku s nejlepší možností filtrace a pak látkovou. Doporučuje se ale tento přístup nepřehánět, pokud by měl někdo obtíže s dýcháním.

Bylo zjištěno více rizikových skupin

Od vypuknutí pandemie odborníci varovali, že lidé s onemocněními, která mohou oslabit jejich imunitní systém, stejně jako ti, kteří v současnosti podstupují léčbu rakoviny, jsou vystaveni vyššímu riziku, že onemocní nemocí covid-19.

Kromě toho studie zveřejněná v lednu zjistila, že u lidí se schizofrenií je téměř třikrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou na covid-19. Toto zvýšené riziko se nedá vysvětlit jinými zdravotními faktory, které schizofrenii často doprovázejí (jako je vyšší výskyt srdečních onemocnění a kouření).

Školy NEJSOU „superšiřitelé“

Již několik měsíců se objevují důkazy, že školy nejsou hlavními zdroji přenosu covidu-19 v komunitách. Odborníci zveřejnili ve vědeckém časopise JAMA vysoce medializovaný článek, který tvrdil, že „převaha dostupných důkazů z podzimního školního semestru je uklidňující“. Školy mohou ovšem bezpečně znovu otevřít pouze s určitými zavedenými postupy, jako je nošení roušek, správné větrání, snaha o udržení fyzické vzdálenosti ve třídě a rozšířené testování. Varují také před halovými sporty a soutěžemi, které mohou zvýšit riziko přenosu.

Pokud jde o školy jako místa šíření nákazy, vede se o tom debata, proto vsuňme poznámku z webu Theconversation.com, (Autoři Andrew Lee, University of Sheffield a Sunil Bhopal, Newcastle University.)

„Někteří lidé tvrdí, že znovuotevření škol je příliš riskantní. Posuzovat školy jako ‚bezpečné‘ nebo ‚nebezpečné‘ je však falešná dichotomie. Skutečnost je složitější. Co tedy zatím víme o skutečném riziku infekce, které představují děti?

Mnohé subjekty včetně Světové zdravotnické organizace, Royal College of Paediatrics and Child Health a Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí provedly odborné přezkumy mezinárodních důkazů na toto téma. Z nich víme, že děti se mohou covidem-19 nakazit, ale výsledná nemoc je obvykle mírnější. Děti se viru zbavují kratší dobu a doba onemocnění dětí je také kratší než u dospělých.

Děti proto mají menší pravděpodobnost přenosu nemoci než dospělí a jsou méně náchylné k infekci samy. Je také méně pravděpodobné, že se jedná o superspreadery. Existuje však gradient (směr růstu) rizika, kdy jsou mladší děti mnohem méně infekční než starší teenageři. To platí i pro novou variantu.

Není snadné vyčíslit skutečný příspěvek dětí k infekcím ve školách. Jedním z problémů je, že ohniska ve školách nejsou často ‚pravými‘ ohnisky šíření infekce ve školách. Mnohé z nich jsou spíše infekce, ke kterým došlo mimo školu, ale následně jsou se školou spojeny.

Pravděpodobným zdrojem těchto ohnisek jsou spíše infekce v domácnostech, kde je riziko infekce desetkrát vyšší než ve školách.

Jedna americká studie, která byla zveřejněna s předstihem před svou konečnou, recenzovanou verzí, zjistila, že míra infekce ve školách byla podstatně nižší než míra infekce v širší komunitě.“

„Covidový jazyk“

Od vypuknutí pandemie rozšířili odborníci seznam potenciálních příznaků, podle kterých bychom mohli poznat, že na nás nemoc udeřila. Teď se objevil ještě jeden příznak, zatím ale na základě „neoficiálních důkazů“, že u lidí s virem se může objevit bílá skvrna na jazyku nebo „podivné ústní vředy“. Odborníci ovšem varují, že problémy spojené s jazykem může způsobovat i spousta dalších onemocnění, třeba běžná plísňová infekce.