Ministryně financí Alena Schillerová zjednodušila podmínky pro vyplácení 25 tisíc korun poškozeným živnostníkům. Učinila tak po vlně kritiky, do které se zapojil i premiér Babiš. Brání se, že spravedlivý příspěvek by propočítávali třeba rok. Na návrh opozice ho ale změnila za týden. O čem to svědčí?

Dále čtěte

Havlíček šermuje stovkami miliard, ale pomoc poškozeným firmám vázne a nestačí

Místopředseda vlády Karel Havlíček se snaží působit akčně a dynamicky. V televizních vystoupeních slibuje krizí poškozeným firmám stovky miliard, ale…

Prezident Miloš Zeman odmítl opoziční výzvy k odstoupení ministryně Aleny Schillerové. Důvodem k těmto výzvám byl arogantní způsob její obhajoby účelové změny právního rámce, podle kterého dnes vláda postupuje. Důsledkem je ztížení přístupu poškozených firem k náhradě škody, což Schillerová odůvodnila údajnou ochranou před „spekulanty“.

Zeman: Skvělá ministryně

Ministryně financí se ocitá pod palbou kritiky i kvůli vlažnému přístupu k pomoci malým firmám a OSVČ (osobám samostatně výdělečně činným), zasaženým vládními restrikcemi. Mnohé přišly o tržby, musí ale platit provozní náklady a jejich perspektiva je i vzhledem k chaotickému působení vlády a propadající ekonomice nejasná.

Zeman označil kritiku opozice za „zvedání bahna ze dna“ a prohlásil, že „ministryně Schillerová je skvělá ministryně financí a není žádný důvod k jejímu odvolávání“. Přihlásil se tak k její vizi rozbujelé státní represe a byrokracie, v polistopadové éře nevídané, sužující hlavně malé a střední podnikatele.

Současné návrhy ministerstva financí, jak pomoci živnostníkům překlenout složité období, jsou problematické a zatím nedostatečné. Příkladem jsou veletoče kolem přímého příspěvku, který Schillerová marketingově představila jako „Pětadvacítku“.

Záhy se ukázalo, že vyrobila nepoužitelný zmetek, zatížený neúměrnými byrokratickými požadavky. Na jednorázovou dotaci ve výši 25 tisíc korun by nedosáhla velká část živnostníků, což vyvolalo ostrou kritiku opozice, podnikatelských asociací, ale i premiéra Babiše, který tuto iniciativu označil za nepovedenou.

Přiznání vlastní neschopnosti

Alena Schillerová musela „Pětadvacítku“ urychleně zjednodušit a zpřístupnit mnohem širšímu okruhu živnostníků. Vzápětí se vychválila na sociálních sítích.

„Za pět minut dvanáct, ale je to tady. 25 000 všem živnostníkům. Konečně. Ano, konečně. Trvalo to týden. Zdál se vám nekonečný, mně taky…,“ uvedla ministryně a dodala: „Ano, první nástřel nevyhovoval všem. Jenže to bychom ho počítali rok. Ano, třeba rok. Pokud by měl vyhovět jednomu každému a být spravedlivý.“

Pokud Schillerová nemyslela toto sdělení jako vtip, lze jej považovat za upřímné přiznání neschopnosti a byrokratické zkostnatělosti jejího aparátu. Zásadní změnu parametrů „Pětadvacítky“ k lepšímu totiž učinila na základě podnětů opozičních daňových expertů, kteří je zpracovali a zaslali prakticky obratem.

Další přešlapy

Potom se nelze divit ani dalším excesům resortu. Ministryně financí původně nechtěla ani slyšet o odložení startu třetí a čtvrté vlny EET. Má do ní být zapojeno téměř 800 profesí, většinou dnes postižených dopady koronavirové krize. Nepravdivě fabulovala, že to není možné ze zákona.

Dále čtěte

Dvě pětiny rodinných farem v ohrožení. O Agrofert se už vláda postarala

Zakázané farmářské trhy bojují o přežití. V sousedních zemích stále fungují a Asociace farmářských tržišť ČR navrhuje opatření, která jsou…

Reálné to bylo schválením příslušné normy ve stavu legislativní nouze. Jenže koalice ANO, ČSSD a KSČM nakonec podpořila odklad jen o tři měsíce po ukončení nouzového stavu, což prakticky nic neřeší. V té době se budou desítky či stovky tisíc živnostníků potýkat s existenčními problémy a splácet odložené platby. Požadovat po nich v této situaci nové administrativní povinnosti a zvýšené náklady je jen projevem necitlivé státní zvůle.

Tím však experimentální tvorba dílny ministerstva financí nekončí. Schillerová chce na jedné straně „rozpohybovat“ trh s byty zrušením daně z nabytí nemovitosti, které dlouho odmítala. Zároveň však hodlá zrušit daňové zvýhodnění hypoték. Tím je fakticky prodraží a nula od nuly pojde.

Ministryně dále navrhuje úvěrové moratorium, které na základě dobrovolné úvahy umožní přerušit splácení půjček firmám či jednotlivcům ve finanční tísni. Tyto splátky bude možné odložit až o půl roku, jenže i po tu dobu jim budou nabíhat úroky, takže dlužník zaplatí víc.

V neposlední řadě je sice správné, že vláda umožní čerpat ošetřovné na děti do třinácti let i živnostníkům, což do této doby nebylo možné. Jenže tuto dávku koncipovala jako dotaci, která podle opozice podléhá zdanění, což se pokusí legislativně změnit.

Inspirace v zahraničí

Rozporuplný výkon ministerstva financí a vlády směrem k ohroženému podnikatelskému stavu dokládá porovnání s jinými evropskými zeměmi. Některé vlády, které přistoupily k razantnějším krokům později než Česká republika, už nyní posílají peníze na účet. Uveďme příklady finančních transferů živnostníkům.

Velká Británie: Malé firmy dostanou příspěvek podle velikosti v přepočtu od 300 tisíc do 1,5 milionu korun. Živnostníci dostanou 80 procent měsíčního příjmu až do výše 2500 liber (76 700 korun) měsíčně, a to minimálně po dobu tří měsíců. Na rozdíl od České republiky daňová správa sama kontaktuje poplatníky a dává jim informace, jak se o podporu přihlásit.

Rakousko: Pokud živnostníci splňují podmínku poklesu příjmů o 50 procent a zároveň měli v minulém roce čistý příjem do 33 tisíc eur (750 tisíc korun měsíčně), dostanou jednorázovou podporu ve výši 500 nebo 1000 eur. K tomu budou dostávat 80 procent svého běžného příjmu, a to až do výše 2000 eur.

Německo: Vláda zavedla pro malé živnostníky program okamžité pomoci (kromě tzv. kurzarbeitu, tedy příspěvku na mzdy). Firmy do pěti zaměstnanců mohou žádat o finanční příspěvek až 9000 eur (250 tisíc korun) měsíčně po dobu až tří měsíců. Podnikatelé do deseti zaměstnanců mají nárok na jednorázový příspěvek 15 tisíc eur (416 tisíc korun).

Dánsko: Firmám, kterým poklesl zisk o 80–100 procent, zaplatí vláda 80 procent fixních nákladů. Firmy s poklesem zisku o 60–80  procent dostanou 50 procent a v případě poklesu o 40–60 procent jim vláda uhradí 25 procent nákladů.

Dva ekonomické týmy

Premiér Babiš rád poučuje ostatní země, jak bojovat s koronavirem. V následném řešení dopadů státních restrikcí na ekonomiku však česká vláda už nyní zaostává a sama by se měla inspirovat jinde. Předvádí jen okázalý marketing nedotažený do praxe a z téhož důvodu překotně zakládá nové ekonomické týmy.

Jeden tým ekonomických expertů vytvořil Jan Hamáček při Ústředním krizovém štábu, druhý absurdně vzniká při Úřadu vlády a má být tomu Hamáčkovu nadřízený. Na tragickém výkonu prezidentem Zemanem tolik opěvované ministryně financí se to ovšem nijak neprojevuje.