Čínský konglomerát s rychlou módou opět čelí obviněním. Prvním skandálem, kvůli němuž se Shein dostal do celosvětového povědomí, byla videa na TikToku, na nichž uživatelé ukazovali údajné vzkazy a žádosti o pomoc, jež měli její zaměstnanci zašívat do svých výrobků. Společnost se proti videím výrazně ohradila, ale její působení od té doby pronásleduje jedno nařčení za druhým. Nové vyšetřování švýcarské nevládní organizace Public Eye totiž zjistilo, že řada jejích zaměstnanců na šesti pracovištích pracuje sedmdesát pět hodin týdně.
Aktuální zpráva navázala na tu z roku 2021, která zjistila, že množství zaměstnanců odpracovává nadměrné přesčasy. Podle Public Eye, která pro své nejnovější šetření vyzpovídala třináct pracovníků ze šesti továren dodávajících oblečení společnosti Shein, byly přesčasy stále denním chlebem mnoha z nich. Ve své reakci na nejnovější zprávu společnost Shein uvedla, že dlouhá pracovní doba je v tomto odvětví „společným problémem, na jehož řešení musí značky, výrobci a další aktéři ekosystému spolupracovat“. Dodala, že se nejedná o problém, který by se týkal pouze společnosti Shein, ale uvedla, že je „odhodlána se podílet na zlepšení situace v našem vlastním dodavatelském řetězci“.
Partneři švýcarské skupiny zabývající se dodržováním lidských práv nejen ve Švýcarsku hovořili koncem léta minulého roku v rámci šetření se třinácti textilními dělníky pracujícími pro dodavatele čínské módní společnosti. Rozhovory byly vedeny ve výrobních závodech nacházejících se západně od vesnice Nancun, v širší oblasti Kantonu na jihu Číny. „Pracuji každý den od osmi ráno do půl jedenácté večer a každý měsíc si beru jeden den volna. Více si nemohu dovolit, protože to stojí příliš mnoho peněz.“ Tuto výpověď získala organizace od muže, který pracuje u šicích strojů již více než dvacet let.
Ve zprávě dále Public Eye uvádí, že šest navštívených výrobních závodů se i tentokrát skládalo převážně z malých dílen se čtyřiceti až osmdesáti zaměstnanci, ale byly mezi nimi i dvě větší továrny s až dvěma sty zaměstnanci. V obou případech dotazovaní uvedli, že pracují v průměru dvanáct hodin denně, přičemž nejméně šest bez přestávek na oběd a večeři, obvykle i sedm dní v týdnu. Dotazovaní také tvrdili, že pokud udělají chybu, mají povinnost provést veškeré úpravy oblečení bez nároku na zaplacení. Společnost Public Eye uvedla, že v továrnách jsou hlídána batolata, zboží balí teenageři a není tam dodržován zákaz kouření.
Podle kodexu chování pro dodavatele značky Shein nesmí zaměstnanci pracovat více než šedesát hodin týdně, a to včetně přesčasů. Nemluvě o tom, že zaměstnanci by měli mít alespoň jeden den volna. Zdá se, že silná pracovní zátěž, o které se zmínil výše citovaný pracovník, je i nadále normou. Sedmdesát pět hodin práce týdně, což je v továrnách běžný úvazek, očividně nadále pokračuje i přesto, že Public Eye na tuto skutečnost upozorňovala už před dvěma lety.
Co se týče mezd, ani zde podle dotazovaných nedošlo téměř k žádným změnám. V závislosti na továrně, ročním období a úrovni odbornosti se mzdy řadových pracovníků pohybují mezi šesti a deseti tisíci jüany měsíčně, což je v přepočtu od osmnácti do třiceti tisíc korun. Ve výrobě však existují silné sezónní výkyvy a mzda stále závisí na počtu vyrobených kusů. Společnost Shein sdělila BBC, že „usilovně pracuje na řešení otázek, na které upozornila zpráva Public Eye, a dosáhla významného pokroku ve zlepšování podmínek“.
Mikrotrendy v tisících
Společnost Shein od svého založení v roce 2008 rychle rostla a byla jedním z mnoha internetových obchodů, které zaznamenaly rozmach během výrobních výluk v souvislosti s pandemií. Díky svému receptu, nabízejícímu širokou škálu levného oblečení s rychlým dodáním, se stala jedním z největších prodejců módy na světě. Ve výrobě se spoléhá na tisíce dodavatelů třetích stran i smluvních výrobců poblíž svého sídla v Kantonu. V říjnu 2022 čínský konglomerát opět čelil obvinění z neetických obchodních praktik, což je další z dlouhého seznamu prohřešků, mezi něž patří kopírování malých podniků, obvinění z moderního otroctví a porušování pracovního práva. I přesto na své webové stránky denně nahrává až devět tisíc nových kusů oblečení ušitých takzvaně horkou jehlou a naplněných chemikáliemi.
Společnost Shein je ve své podstatě obětí mikrotrendů, které jsou v dnešní době kvůli sociálním sítím, jako je TikTok a Instagram, stále populárnější. Značka by nemohla fungovat, ostatně jako žádný jiný byznys, pokud by po produktech nebyla poptávka. E-shop je závislý na influencer marketingu. Jinými slovy, pokud by jej největší influenceři na svých profilech nepropagovali, neměl by takový dosah. S tím se pojí také spousta skandálů a obvinění ze strany fanoušků těchto internetových celebrit.
Influenceři na tripu
Minulý rok se Shein snažil svoji pověst očistit, a tak pozval několik amerických influencerů do jedné ze svých továren v Číně. Ti samozřejmě neváhali a s radostí se vydali na výlet, jelikož sami doufali v očištění svého jména, které bylo spojováno s neetickými pracovními podmínkami v Shein. Obranná videa, jež na svých profilech posléze zveřejňovali, pohltily nenávistné komentáře. Společnost zřejmě doufala, že jí cesta za vlivnými lidmi pomůže čelit neustálému proudu kritických zpráv.
V tomto případě videa dopadla špatně, protože vykreslovala podivně růžový pohled z továren v Kantonu a snažila se obsadit online influencery známé navrhováním oblečení a propagací pozitivního přístupu k tělu do téměř žurnalistické role. Když se tvůrci snažili svým sledujícím sdělit, že dělali rozhovory se spokojenými zaměstnanci, kteří byli překvapeni pověstí společnosti, dostali od svých fanoušků negativní reakce v podobě negativních komentářů. Otázkou je, jestli zůstalo jen u internetové nenávisti, nebo sledující opravdu přestali tento konglomerát podporovat.
Letos je to jedenáct let, co si připomínáme, že fast fashion neboli rychlá móda může způsobit nevratné škody na životech. V dubnu roku 2013 se v Bangladéši zřítila budova Rana Plaza, kde sídlilo pět výrobců rychlé módy dodávajících zboží značkám, jako je Mango či Primark. Při katastrofě zemřelo více než jedenáct set lidí. Kvůli nepřetržité výrobě oblečení, k čemuž bylo zapotřebí těžkých strojů i generátorů, které otřásaly původně kancelářskými prostory, se zřítil strop a postupně celé prostory. O nebezpečí se vědělo, ale výroba pokračovala navzdory prasklinám objevujícím se na stropě. Viníci byli v průběhu uplynulých let potrestáni, nicméně praktiky ve výrobě oblečení na pár použití se od té doby moc nezměnily.