Již tři stovky podpisů má petice za odvolání Heleny Válkové z postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Podpisy začal historik Pavel Černý sbírat poté, co se ukázalo, že exministryně spravedlnosti se nemá k tomu, aby odstoupila, ač vyšla najevo její spolupráce s komunistickým vrahem Josefem Urválkem.
Petenti žádají okamžitý konec Válkové. „Slučování funkce zmocněnkyně rady vlády pro lidská práva s historií aktivní spolupráce prof. Heleny Válkové s komunistickým represivním a totalitním režimem a jeho zločinnými orgány a spolupráce s nechvalně proslulým justičním vrahem, prokurátorem a soudcem Josefem Urválkem je pro nás morální a etickou hanbou,“ stojí v textu petice.
Dle organizátorů fakt, že Válková zůstává na svém místě, poškozuje důvěryhodnost českého právního a lidskoprávního prostředí. „ČR se dosud nevyrovnala s účastí aktivních spolupracovníků se zločinnou KSČ ve státní správě a ohrožuje to zakotvení ČR na principech svobodné, demokratické a pluralitní společnosti a zakotvení v západní euroatlantické civilizaci,“ dodávají.
Pokud vláda Válkovou neodvolá, chystají organizátoři demonstraci. Válková byla v posledních dnech kritizována kvůli svému článku o ochranném dohledu z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou. Kvůli tomu se nestala ombudsmankou, jak původně navrhoval prezident Miloš Zeman.
Z Rady vlády pro lidská práva odešli na protest proti Válkové advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Vládní rada pro lidská práva má 25 členů. Patnáct z nich tvoří zástupci úřadu vlády, ministerstev a dalších institucí. Deset lidí zastupuje veřejnost, mezi nimi byli právě Němeček a Smekal. Loni poté, co se Válková stala zmocněnkyní, rezignoval na členství v radě už vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa.
Zmocněnce jmenuje a může ho odvolat vláda. Kabinet v pondělí Válkovou vyslechl, o jejím setrvání či odchodu z funkce zmocněnce ale nehlasoval. Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) o den později řekl, že debata ještě neskončila a je možné, že v ní vládní strany budou pokračovat. Uvedl, že otázku lidských práv by měl řešit člověk „s vysokou autoritou“ a situaci není možné dlouhodobě ustát i ve vztahu k zahraničí, kde by měl mít zmocněnec vysoké renomé.
