Aktivista, který se koncem května usadil na parkovišti před úřadem vlády na protest proti vládní koalici, podle magistrátu splňuje podmínky petičního zákona a město ho nemůže z místa vyhnat.
Jak v tiskové zprávě sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman, městská policie podle něj v červenci za obsazení místa dala pokuty za parkování na chodníku, jedna již byla uhrazena a u druhé zatím neskončila lhůta pro zaplacení. Řešením by podle zástupců metropole mohlo být vyjádření úřadu vlády v souvislosti s chráněnými objekty v okolí, případně do budoucna změna zákona.
Aktivista Ondřej Thor táboří na parkovišti před úřadem vlády tři měsíce a chce tam zůstat do demise vlády. Svoje tábořiště označil za petiční stánek a sbírá na něm podpisy svých příznivců, čímž jeho činnost spadá pod zákon o právu petičním. „Petiční právo je u nás pojaté dost široce a podle zjištění, s kterými policie pracuje, tenhle stánek podmínky splňuje,“ uvedl k tomu začátkem srpna na sociálních sítích ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Podle zástupců hlavního města je petiční zákon pojatý příliš volně a neobsahuje povinnosti svolavatele, působnost úřadu či sankce za porušování. „Není to ani tak otázka názoru či snad politického vkusu, ale především zákonů, které ctíme a zároveň odmítáme jejich zneužívání,“ uvedl primátor Bohuslav Svoboda (ODS).
Praha 1 si podle Hofmana vyžádala stanovisko ministerstva vnitra, které potvrdilo, že podle znění zákona pro umístění petičního stánku není třeba povolení. Sankce jsou podle stanoviska možné za nesprávné parkování na chodníku. „Magistrát již toto parkování vyřešil na základě oznámení městské policie v rámci objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla, a to zasláním dvou výzev k úhradě určené částky v polovině července,“ uvedl mluvčí a dodal, že první částka již byla uhrazena a u druhé stále zbývá čas k zaplacení.
Více již podle magistrátu město udělat nemůže. K otázce se podle Hofmana začátkem tohoto týdne uskutečnila schůzka Svobody se zástupci policie, Prahy 1, městské policie a dalších. „Po intenzivních diskusích se účastníci schůzky shodli, že možné řešení by mohlo přinést vyjádření Úřadu vlády ČR s ohledem na tři chráněné objekty v blízkosti, tedy Kramářovu vilu, Strakovu akademii a vládní kryt,“ uvedl Hofman. Účastníci schůzky se podle něj shodli také na tom, že možným řešením do budoucna je úprava zákona.