Miroslav Kalousek FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
FOTO: ČTK / Šulová Kateřina
Téměř každý pátý středoškolák je finančně negramotný, nejhůře jsou na tom studenti v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečné chování při placení nebo hospodaření domácnosti, zjistila Česká školní inspekce. Závěry průzkumu okomentoval bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Na sociální síti to v nadsázce označil za dobrou zprávu. Podle něj jsou na tom středoškoláci mnohem lépe než současná vláda Petra Fialy (ODS).
„Jenom pětina? To je dobrá zpráva. To jsou na tom středoškoláci mnohem lépe než Vláda ČR. Kdyby v ní byla finančně negramotná jenom pětina, nikdy by nemohla schválit stamiliardovou půjčku v eurech od Evropské komise,“ vzkázal Kalousek na sociální síti.
Chování při placení nebo hospodaření domácnosti
Bývalý šéf státní kasy takto komentoval test finanční gramotnosti, ve kterém žáci dosáhli průměrně 59% úspěšnosti. „Jak žáci úspěšní, tak žáci neúspěšní se koncentrují do určitých oborů vzdělávání. Nejúspěšnější jsou gymnazisté. Nejvyšší podíl, přes 50 procent finančně negramotných žáků, máme ve středních odborných školách bez maturitní zkoušky,“ komentoval zjištění České školní inspekce ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Průzkumu se zúčastnilo 370 škol, na kterých se do testování zapojilo 26 607 žáků prvních ročníků středních škol a paralelních ročníků víceletých gymnázií. Žáci testy vyplňovali elektronicky v listopadu 2022, tedy zhruba dva měsíce po nástupu na střední školu. Výsledky mají ilustrovat především jejich znalosti získané při základní školní docházce.
Test se skládal z pěti tematických kategorií. Nejúspěšnější byli žáci v oblastech daní, osobních financí a finančních produktů a služeb. Naopak nejslabší výsledek měli v oblastech pokrývajících každodenní činnosti jako bezpečné chování při placení nebo hospodaření domácnosti.
Zatloukal zdůraznil, že důležitým faktorem pro míru znalostí a dovedností žáků je podle výsledků průzkumu socioekonomická situace rodiny. Má vliv na to, jaké množství informací o financích žák má. Rodinu jako svůj hlavní zdroj informací uvedlo přes 70 % studentů, dalšími zdroji jsou pro ně internet a sociální sítě. Ze školy získává informace 30 % žáků, přičemž nejvíce od ní čekají informace právě ti, kteří měli v testu horší výsledek.
Vláda žádá Evropskou komisi o půjčku 137 miliard
Kalousek zároveň ve svém příspěvku narážel na rozhodnutí vlády z června letošního roku, které bývalý ministr financí od počátku kritizuje. Tehdy kabinet Petra Fialy schválil aktualizaci Národního plánu obnovy včetně půjčky od Evropské komise, která má činit zhruba 137,4 miliardy korun. Dalších 33,4 miliardy korun chce vláda získat nově na grantech.
„Smysl byl posílit zdroje na to, abychom lépe mohli reagovat na vývoj některých situací, počínaje inflací, konče energetickou krizí,“ prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Plán obnovy zahrnuje projekty na ústup od fosilních paliv, na digitalizaci, reformu vzdělávání, řešení dostupného bydlení či rozvoj geriatrické péče. Podle prvotních informací vláda chtěla požádat o půjčku 170 miliard korun. Dvořák připustil, že některé resorty musely slevit. Jmenoval ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo školství.
Výše plánované půjčky však ještě nemusí být konečná. Podle ministra Dvořáka může být ovlivněna nejen vyjádřením Evropské komise, ale zejména i vnitropolitickou debatou české vlády. „Objevují se tam další a další věci, které ještě potřebují doladit,“ řekl.
Členské státy musejí žádost o půjčku předkládat současně se žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Ten vznikl ke zmírnění dopadů epidemie covidu-19 a ke znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027.
