Vypadá to, že se schyluje k dalšímu boji o Českou televizi. Jde o to, jestli bude sloužit rozvoji demokracie, nebo se stane nástrojem sil, které si přejí její rozvrat. Což by bylo s ohledem na současnou koaliční většinu v poslanecké sněmovně smutnou vizitkou demokratů, kteří od svého vítězství ve volbách nedokázali z Rady ČT odstavit ani ty nejkřiklavější příklady buranství a mediální služebnosti, jaké představují především Lubomír Xaver Veselý nebo Pavel Matocha. Největším úspěchem tak bylo v roce 2021 odvolání spřadatelky spikleneckých teorií a blízké spolupracovnice Jany Bobošíkové – Hany Lipovské.
Po včerejšku je jasné, že do boje o ředitelský post vstoupí Petr Dvořák, který z různých důvodů dlouho váhal. I když instituce má řadu kritiků a poplatky se nezvyšovaly od roku 2008, její základní smysl dokázal uhájit. Ve střední Evropě je to jediná veřejnoprávní televize, která se nestala hlásnou troubou politiků. Vyhovět všem je samozřejmě nemožné; pro některé je příliš krotká vůči těm či oněm, pro jiné je Kalouskova, Bakalova nebo probruselská. Ti většinou křičí, že svoboda slova začíná tam, kde končí její signál, a nepochybně tomu i věří. Své přesvědčení opírají o tzv. alternativní zdroje šířící dezinformace nebo ruskou propagandu, což je většinou totéž, a donedávna se mohli spolehnout i na hlasitou podporu prezidenta republiky Miloše Zemana.
Zhruba od roku 2014 – tedy od ruské anexe Krymu – byla Česká televize pod brutálním tlakem. Nejprve kvůli svému zahraničnímu zpravodajství, brzy se těžiště přesunulo k domácí agendě a zejména publicistice. Když byl Andrej Babiš poprvé konfrontován reportérem pořadu Reportéři ČT ohledně své spolupráce s StB, spoustě lidí ještě nebylo jasné, co je zač.
Reklamu jemu i jeho nově vzniklému – údajně „protikorupčnímu“ – subjektu udělal například Jan Kraus ve své populární show na Primě, kam mu Andrej Babiš přinesl štangli salámu z vlastního masokombinátu Kmotr. Před vstřícně naladěným moderátorem se očividně snažil vzbudit dojem, že je připraven snést otázky i na svou normalizační minulost, i když si odpovědi značně přikrášlil. Jakmile je ale dostal na place, mimo světla ramp, shovívavá maska spadla. Na reportéra ihned zaútočil: „Máte v televizi cenzuru! A Mladá fronta Dnes po vás půjde!“
To už mu patřilo největší vydavatelství v zemi, takže kromě politické agendy začal určovat i mediální agendu svých novinářů a nijak se tím netajil. Tím zcela předefinoval role mezi politikou a novinařinou, která je od té doby minimálně v jeho médiích v podřízeném postavení. Jelikož mu patří zhruba třetina mediálního trhu, má to vážné důsledky jak pro fungování politiky, tak pro celkového ducha společnosti, která se s jeho autoritářským modelem koncentrace politické, ekonomické a mediální moci do značné míry smířila.
Ale jak je vidět z Babišových nesčetných vystoupení, je mu to stále málo. Chtěl by si ochočit i veřejnoprávní televizi, která mu údajně zabránila v tom, aby výrazněji uspěl ve volbách do poslanecké sněmovny a nověji i v prezidentských volbách. V minulosti už tu pokusy o podřízení si veřejnoprávní televize politiky byly, nejvýrazněji během existence tzv. opoziční smlouvy, kdy Rada ČT do čela jmenovala manažersky nezkušeného, ale zato poslušného Jiřího Hodače. Ten si pak za ředitelku zpravodajství vybral dnes už proslulou kandidátku na cokoli Janu Bobošíkovou.
Babiš sám se sice o obsazení rad nezajímal, ale měl na to své lidi, kteří zajistili, že v radách dodnes sedí spousta bezcharakterních hochštaplerů, kteří se řídí heslem „čím hůře pro Českou televizi, tím lépe“. Ať už hájí zájmy Okamury, Babiše, oligarchy Tykače nebo proruských kraválistů, jsou to lidé, kterým Dvořák nevoní.
V současném rozložení rady drží dohromady zhruba sedm hlasů, druhá strana jich má vyrovnaný počet. Aby byl ředitel vybrán, potřebuje hlasů deset a to může být problém. Koalice totiž zřejmě do červnové volby nestihne přijmout nový zákon, který by volbu kandidátů do rad rozšířil i na senát a tím by dnešní poměr sil mohl zkorigovat ve prospěch důvěryhodnějších lidí. Normu totiž hodlá obstruovat ANO a SPD, které dojemně varují, že koalice chce ovládnout televizi.
Nejnověji – ve čtvrtek – to národu sdělil poslanec Aleš Juchelka v Babišově MF Dnes. Zloděj jako obvykle křičí „chyťte zloděje!“. A lehnout si do spacáků kvůli televiznímu zákonu se koalici zřejmě moc nechce. Jak to všechno dopadne, se dozvíme 7. června, kdy by Rada ČT měla nového ředitele zvolit. Bude to jistě napínavý příběh a půjde v něm o hodně.