Doba předcházející volbám není nakloněná zbrklým krokům. Před třemi lety se o tom přesvědčili sociální demokraté, když se několik měsíců před volbami vzdal postu stranického předsedy Bohuslav Sobotka a vedení strany se ujal její statutární místopředseda Milan Chovanec, ovšem lídrem sociální demokracie pro sněmovní volby se stal současný ministr kultury a dlouholetý sociálně-demokratický politik Lubomír Zaorálek. Partaj na to doplatila, ve volbách utrpěla porážku a tímto krokem nic nezískala. Podobně by nebylo šikovné ani pro ODS, kdyby se ve straně před sněmovními volbami rozšířila poptávka po změně na předsednickém postu.
Společné hlasování občanských demokratů a hnutí ANO o daňovém balíčku, který mimo jiné ruší superhrubou mzdu, rozpoutalo všemožné dohady. Někdo už teď hovoří o zásnubách a budoucí vládní koalici ODS a Babišova hnutí, jiní pro změnu již lámou hůl nad předsedou občanských demokratů Petrem Fialou a věští jeho konec v čele strany. V podobných případech je však dobré uvažovat s chladnou hlavou a nepodléhat rychlým a v první řadě poněkud předčasným soudům.
Kateřina Perknerová ke zmíněnému daňovému balíčku v Deníku napsala: „Celé to šílenství nakonec podpořili i údajně konzervativní zákonodárci ODS. To je přešlap, za nějž může předseda strany Petr Fiala zaplatit svojí stranickou funkcí. Zbořil jím všechny představy o rozpočtové racionalitě a odpovědnosti své partaje. Koneckonců od svých hejtmanů a primátorů už to schytává ze všech stran. Nejvíc od jihočeského Martina Kuby, který mu správně vytýká, že pokud podpořil výpadek ve výši 90 miliard na straně příjmů, měl vládu zavázat stejnou úsporou ve výdajových kapitolách,“ uvádí Perknerová.
Posléze k tomu analytička a komentátorka dodává: „Rok před volbami se začínají formovat nová spojenectví. Není vyloučeno, že zbaví-li se ODS Fialy, pragmatik Kuba jako její nový předseda domluví s Babišem příští koalici. TOP 09 a lidovci se buď přizpůsobí, nebo půjdou z kola ven.“
Odstrašující příklad sociálních demokratů
Ačkoli jde o jednu velkou spekulaci, něco málo k tomu říct lze. Předně v tuhle chvíli opravdu není vhodný čas ani prostor na to, aby se občanští demokraté zbavovali svého předsedy. ODS uzavřela memorandum o spolupráci s KDU-ČSL a TOP 09 a Petr Fiala by měl dostat možnost tuhle předvolební koalici dotáhnout do konce, kandidovat s ní ve volbách do poslanecké sněmovny příští rok na podzim a ukázat, co umí.
Následně jeho spolustraníci samozřejmě mohou zhodnotit, nakolik předseda Fiala v tomto případě uspěl a naplnil, co sliboval, a případně zvážit, zda nenazrál čas na změnu v čele strany. Na to ale bude dost času až po volbách a není potřeba s tím vůbec spěchat a zabývat se tím už teď.
Před volbami, dokonce když je ve hře koalice s křesťanskými demokraty a TOP 09, která by ODS mohla přinést opravdu dobrý volební výsledek, by pro stranu skutečně nebylo výhodné podnikat nějaké větší rošády a házet přes palubu svého předsedu, zvlášť pokud by důvodem k tomu nebylo nic jiného než to, že se snažil prosazovat stranický program, ke kterému se zavázal – tedy snižování daní a zrušení superhrubé mzdy. Takový krok by minimálně pro nemalou část voličů občanských demokratů nebyl srozumitelný a nepůsobil by dobře.
Druhá věc je případná koalice ODS s Andrejem Babišem. Jestliže by občanští demokraté do něčeho takového šli, popřeli by to, o co doposud usilovali – a z dlouhodobého hlediska by si tím velmi uškodili. Opět si můžeme vypomoci odstrašujícím příkladem sociálních demokratů. Ty definitivně dorazilo, že po společné vládě s Andrejem Babišem v kabinetu Bohuslava Sobotky se po sněmovních volbách v roce 2017 stali součástí vládní koalice pod vedením šéfa hnutí ANO.
Základní hodnotová východiska
Po letech, kdy Občanská demokratická strana s Babišem bojovala a byla jeho principiálním kritikem, by vláda s ním (ale i s hnutím ANO bez Babiše) pohřbila veškerou důvěru, kterou se Petrovi Fialovi podařilo občanským demokratům navrátit. A to vše platí i v situaci, kdyby ODS pod Fialovým vedením ve volebním klání příští rok, ať už sama či v bloku s KDU-ČSL a TOP 09, moc nezazářila, občanští demokraté by si za šéfa zvolili někoho jiného a ten by zavelel ke vstupu do vlády s hnutím ANO a Andrejem Babišem.
V takovém případě lze snadno odhadnout, jakým směrem by stranické preference následně zamířily, a dost možná by skončily ještě o něco níž, než byly před nástupem Petra Fialy do čela strany (ve sněmovních volbách v roce 2013 ODS získala 7,72 procenta hlasů).
Je pravda, že Fiala partaj stabilizoval a podpora voličů za jeho vedení znovu vzrostla, zároveň je však zjevné, že v poslední době její stranické preference opět spíše stagnují. Důležité ovšem je, že se Petrovi Fialovi podařilo výrazně pohnout s projektem společné koalice s lidovci a TOP 09. Tahle předvolební spolupráce, která je s Fialou spojená, by měla dostat svoji šanci.
Od některých politických protivníků ODS zaznívá, že strana má více společného s hnutím ANO než s křesťanskými demokraty a TOP 09, se kterými chce vytvořit předvolební blok. Tento pohled ale opomíjí jeden zásadní faktor, který v žádném případě nelze přehlížet.
Trojice uskupení, která spolu podepsala memorandum o spolupráci, se shoduje na základních hodnotových východiscích spojených s demokracií a právním státem v České republice. Na tom se občanští demokraté s hnutím ANO a Andrejem Babišem jednoduše neshodnou. Míra pragmatismu, ke kterému by se ODS v tomto směru musela uchýlit, by byla tak velká, že by to tuhle stranu opravdu hodně poškodilo.