Předseda ODS mnohé překvapil, když dokázal, že sliby dané voličům jsou pro něj víc než křesla ve vládě nebo moc. Petr Fiala dostal Občanskou demokratickou stranu z nejhoršího, ale tím prý práce nekončí. V rozhovoru pro FORUM 24 vysvětlil Fiala proč není přípustná účast jeho strany v Babišově kabinetu, jak nový prezident ovlivní fungování naší země, nebo proč není pravda, že tradiční politické strany jsou za zenitem.

Vedení Občanské demokratické strany má za sebou první vážné jednání s hnutím ANO o nové vládě. Je jasné, že ODS do koalice nejde. Jak toto jednání probíhalo?

Sedli jsme si a věcně se bavili o tom, že vstup do vlády nebo její podpoření nejsou pro ODS možné. Jsou zde podstatné důvody, proč ne, hlavně poměrně velké programové rozdíly. Hnutí ANO sice říká, že má k ODS blízko, ale nijak se to neprojevuje. Když se podívám na program, který předložila jejich jednobarevná vláda, tak v něm není nic o snižování daní ani o razantním snížení byrokracie.

Nevidím tam záruky, že se bude opravdu investovat do vzdělání nebo do dopravy. Když jsme u těch programových rozdílů, my jsme předložili návrhy zákonů do poslanecké sněmovny, všechny vláda hnutí ANO nedoporučila, na jedinou výjimku, a ve sněmovně ANO proti všem hlasovalo. Včetně takové věci, jako jsou dvě procenta HDP garantovaná na obranu, což sami mají ve svém programu. Za této situace vůbec začít jednat o vládě je absurdní.

Ještě je tam jeden moment, nad kterým zůstává rozum stát. Hnutí ANO vyhlásilo, že vytváří expertní skupiny s komunisty, které mají vést k nějaké vládě. Není přece možné na jedné straně vyjednávat s komunisty a na druhé straně jednat s ODS, to je postavené na hlavu.

Byla cítit u zástupců hnutí ANO nervozita, že by se ani na podruhé nemuselo podařit vládu sestavit?

Natolik je neznám, abych to dokázal dostatečně posoudit, ale ani bych to nechtěl komentovat, protože si myslím, že se podrobnosti jednání nemají hned všechny zveřejňovat. Přece jen zachovávejme tradiční formu politiky. Je podstatné, že jednání bylo věcné a normální.

Je tedy pokus o vytvoření koaliční vlády, po experimentu v prvním kole, brán skutečně seriózně a chce ANO vytvořit koalici?

Myslím, že ne nezbytně. První zkušenost s vládou Andreje Babiše musí i jeho poslanci cítit jako porážku. Ač se média blízká hnutí ANO snažila to jakkoliv relativizovat a zakrýt, tak sestavit jednobarevnou vládu a dostat jen hlasy svého hnutí je prostě neúspěch, je to politický debakl. Ukazuje to na nedostatky v základním politickém managementu.

Druhý pokus je umožněn a limitován několika věcmi. Například vyjádřeními prezidenta, který nejdříve ohlásil, že Andrej Babiš bude premiérem za každou cenu, pak řekl, že Andrej Babiš bude premiérem se „stojedničkou“, a teď zase říká, že Andrej Babiš bude premiérem za každou cenu.

Obsazení pozice hlavy státu tedy hraje důležitou roli?

Ano. Aby bylo jasné, kam bude sestavování vlády směřovat, musíme vědět, jak dopadnou prezidentské volby. To je, podle mě, jeden z klíčových momentů toho, co bude dál. Za nás říkám, že ani teď nevidím nějaký úplně racionální pokus o vytvoření funkční většinové vlády. Nechci do toho hnutí ANO mluvit, to je jejich byznys, ale kdybych byl pověřen sestavením vlády, tak bych řekl, se kterými stranami se budu snažit dosáhnout shody a se kterými jednat nebudu, protože programové, personální nebo ideové rozdíly jsou tak velké, že to není možné. To je podle mě přístup, který je politicky odpovědný, standardní a je i čitelný pro veřejnost.

Ale protože nejsme v normální situaci, tak Andrej Babiš může dělat to, co dělá. Chci zdůraznit, že my jsme šli na jednání, nejsme nějací říkači „NE“, ale ODS se nechápe jako doplněk hnutí ANO ani mu nebude dělat bílého koně ve vládě. My jsme politická alternativa hnutí ANO a to pokládám za podstatné.

Jaká míra ostudy by mohla provázet možnou koalici ANO, SPD a KSČM, o které se často hovoří?

Tuto koalici, minimálně hlasovací, vidíme v poslanecké sněmovně dnes a denně. Je jen otázkou, v jakou podobu vlády se to může přetavit. Já myslím, že všichni si uvědomují, včetně hnutí ANO, že tato vláda má reputační rizika.

Nepochybně by taková vláda byla nepříjemná pro spoustu lidí v české společnosti. Pro mě je třeba přímý či nepřímý návrat komunistů k vládní moci něco, co jsem si myslel, že po roce 1989 nemůže přijít. Vláda složená z představitelů krajní levice a krajní pravice, podporovaná populistickým hnutím není nic, co by České republice jakkoliv pomohlo a dodalo nám potřebnou sílu a respekt pro vyjednávání o reformě Evropské unie nebo třeba o Dublinu IV, kde musíme obstát.

Vláda, která má poškozenou reputaci a jsou tam pochybnosti, určitě není nic dobrého. Chci ale odpovědně říct, tomu se nedá zabránit. Jestli mi někdo tvrdí, že bychom „tam“ mohli jít a zabránit tomu, tak já říkám, ne nemohli. To je iluze a politický nesmysl. koalice ANO, SPD a KSČM tu fakticky existuje a kdykoliv bude fungovat, ať udělá kdokoliv cokoliv. To je ten problém, který tu máme.

Jak tuto situaci může změnit nový prezident, pokud by se jím stal Jiří Drahoš?

Nový prezident by nepochybně změnil náladu ve společnosti. Byl by to nový hráč na politické šachovnici. Bylo by to něco jiného a to je teď hrozně potřeba, protože tu čelíme mocenskému paktu mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem, kteří mají pro oba výhodnou společnou dohodu. Dokazuje to třeba i to, co se děje nyní, kdy Andrej Babiš ví, že premiérem zase bude on, protože mu to garantuje Miloš Zeman. Tuhle situaci by mohl nový prezident změnit.

Normální není ani to, když je tu prezident, který řekne, pokud nevyhraju, tak to udělám takto, a když vyhraju, tak to udělám takto. To není něco, co je solidní, co můžeme akceptovat. Kdybychom byli v normální situaci při sestavování vlády, tak by bylo jedno, kdo vyhraje prezidentské volby, ale bohužel, taková situace tu není.

Ukázalo se, že jste silným předsedou, což potvrdil i kongres ODS, kde jste získal silný mandát pro svou další práci. Je to pro vás pozitivní signál, že jdete správnou cestou?

Já mám radost především z toho, že podle reakcí a různých průzkumů naši voliči rozumí tomu, co děláme a proč některé věci jsou pro nás nepřijatelné. Pořád však platí, že nejde jen třeba o jasný postoj vůči hnutí ANO, nebo vládě, ale také o to, že se snažíme být hodně aktivní, předkládat vlastní návrhy zákonů, které odpovídají našemu programu. To všechno dohromady vytváří pozici Občanské demokratické strany.

Stojíte si za tím, že slušnost v politice je tou správnou cestou. Podobně má nakročeno i pan Drahoš. Jak vnímáte opačně laděnou a neférovou kampaň Miloše Zemana? Může slušnost tohle přebít?

U každého politika je to komplex věcí, sama slušnost nestačí. Slušnost je jedna z hodnot, kterou bychom měli po politikovi chtít, ale není to všechno. To, co dělá tým kolem Miloše Zemana, je nevkusné a divné. Na určitý typ voličů to možná může působit, ale nejsem odborník na politické kampaně. Trvám však na tom, že slušnost není překážka.

Jakou mají vaši voliči, voliči demokratické pravice, po jistém období frustrace, naději? Mají ji spojovat s prezidentem nebo třeba s ODS?

Tento typ voličů by měl naději spojovat s ODS, protože my jsme strana, která jim nabízí alternativu a uvedu to na jednom příkladu. V posledních volbách se rozpadl tradiční stranický systém. Strany nalevo, napravo, se úplně zhroutily. Jediný, kdo posílil, byla ODS. Na základě nabídky, která je vlastně velmi standardní a normální z hlediska politické strany. Vycházíme z idejí a hodnot, ty aplikujeme do programu a program nabídneme občanům. A na to jsme dostali posílený mandát a v tom chceme pokračovat.

Občas slyším poznámky, že nikde tradiční strany neuspěly, všechno se rozpadá, ale to není žádná pravda. Ať se ti lidé podívají, co se odehrálo v Británii, ve Španělsku, ať se podívají, kdo vyhrál v Rakousku. Tři silné strany, které tam jsou již padesát let.