Premiér Petr Fiala už popáté kandiduje do čela Občanské demokratické strany a není důvod, aby nebyl zvolen už jenom proto, že koalice SPOLU pod jeho vedením vyhrála loňské volby do poslanecké sněmovny a občanští demokraté získali post premiéra. Navíc Fiala při obhajobě svého předsednického postu nemá ani protikandidáta. Pomalu, ale jistě se tak dobou, kterou stráví na pozici šéfa ODS, začne dotahovat na zatím nejdéle sloužícího předsedu partaje a jejího zakladatele Václava Klause. Jak se Petr Fiala odlišuje od svých předchůdců ve vedení strany a v čem spočívá základ jeho úspěchu?
Občanská demokratická strana v loňském roce oslavila 30. výročí svého vzniku. Dá se říct, že ho slavila tím, že se stala hlavní silou v koalici SPOLU, která zvítězila ve sněmovních volbách a která společně s koalicí Pirátů a hnutí STAN sestavila vládu, a předseda ODS byl nakonec jmenován premiérem. Nic z toho by přitom s největší pravděpodobností nebylo možné právě bez profesora, bývalého rektora Masarykovy univerzity a někdejšího ministra školství Petra Fialy.
Strana, která ve volbách do sněmovny v roce 2013 spadla na 7,72 procenta (přitom v roce 2006 měla 35,38 procenta), tak dokázala, že stále ještě nemá to nejlepší za sebou a že se na naší politické scéně i po třiceti letech těší významnému postavení.
Jistě, dalo by se namítnout, že v minulosti občanští demokraté nepotřebovali dávat dohromady koalici, aby vyhráli volby, a sami získávali takové množství hlasů, co nyní hned trojice uskupení. Jenže doba se změnila a jasně ideově zakotvené strany již nejsou tak v kurzu a část voličů ODS se zřejmě v dřívějších volebních obdobích v této partaji natolik zklamala, že se k ní už zkrátka nechce vracet.
Stačí se podívat, jak dopadli sociální demokraté, kteří navíc ještě doplatili na to, že se spojili a vládli s nevyhraněnými pragmatickými populisty, které reprezentuje Andrej Babiš a jeho hnutí. V tomto kontextu je na tom ODS velmi dobře, a dokonce není vyloučeno, že na tom bude ještě lépe.
V říjnových volbách získala 27,79 procenta hlasů a podle posledního volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi by dosáhla 32,5 procenta hlasů. Samostatně by pak Občanská demokratická strana podle tohoto průzkumu obdržela 21 procent, takže by byla hned druhá za hnutím ANO s 25 procenty.
Žádná změkčilost, měkkost či rozplizlost
Vzhledem k tomu, čím vším si tato partaj prošla a kam až se její preference propadly, to můžeme považovat za velký úspěch. Je to především Fialova zásluha, který jednak dokázal vrátit ODS důvěru alespoň části jejích někdejších voličů, a kromě toho se mu podařilo dohodnout vznik koalice SPOLU, která se ukázala být velmi úspěšným projektem.
Když Petra Fialu, který je v pořadí čtvrtým předsedou ODS, srovnáme s jeho třemi předchůdci, vynikne, z jak jiného těsta ve skutečnosti je. Kontrast s bývalým šéfem občanských demokratů Mirkem Topolánkem snad ani nemůže být větší, ale i v porovnání s Petrem Nečasem nebo Václavem Klausem působí současný premiér a bývalý předseda České konference rektorů zcela odlišným dojmem.
V první řadě si nelze nevšimnout, že v jeho postojích na rozdíl od výše zmíněných najdeme určitou přímost a nekompromisnost. Ani stopa po změkčilosti nebo vyložené měkkosti a rozplizlosti, vytáčkách či zdánlivém velmi silném vyzdvihování a zdůrazňování různých slov, slovíček a výrazů, které ovšem v sobě nemá ani zbla pevnosti, o niž by se dalo opřít a spolehnout se na ni.
Zároveň se však nejedná ani o žádného křupana, burana, chasníka či hrubiána, který by si neviděl do úst a pronášel, co mu slina na jazyk přinesla. Případně se svoji podstatu snažil ukrýt za lacinou bodrost a bohorovnost.
Pevný ve svých názorech i postojích
Fiala byl poprvé předsedou ODS zvolen v lednu 2014 jako někdo, kdo do určité míry přišel zvenčí a s touto stranou neměl zase tolik společného. Byl sice v Nečasově vládě od května 2012 ministrem školství, ale členem strany se stal až v listopadu 2013. V tuhle chvíli už tedy občanské demokraty vede devátým rokem a dalším zvolením se mu otevře rok desátý.
Předsedou, který vedl stranu nejkratší dobu, byl Fialův předchůdce Petr Nečas. Post partajního šéfa zastával od června 2010 do června 2013. Dobu, po kterou byl v čele strany Mirek Topolánek, Fiala už překonal. Topolánek zaujímal pozici předsedy od prosince 2002 do dubna 2010. Jediný, koho Petr Fiala ještě netrumfnul, je bývalý prezident Václav Klaus. Ten stranu vedl od dubna 1991 do prosince 2002.
K tomu, aby ho premiér Fiala v předsednické funkci přečkal, musel by být zvolen nejen teď, ale ještě jednou, což se ovšem docela dobře může stát. Záleží to jenom na tom, jak úspěšným předsedou vlády Petr Fiala bude a jak si koalice SPOLU a především ODS dále povede. Nakročeno k tomu má Fiala dobře, následující roky však budou opravdu těžké.
Na rozdíl od svých předchůdců v čele ODS však Petr Fiala disponuje několika klíčovými vlastnostmi, které mu v obtížných časech mohou pomoci: je rozvážný a trpělivý a přitom ve svých názorech a postojích neobyčejně pevný a ve svých činech rozhodný. Není to žádný střelec, egomaniak ani slaboch.