Jiří Paroubek a Kateřina Konečná FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24
NÁZOR / Je roztomilé, když Jiří Paroubek nazve svůj malý pamflet proti Petru Fialovi v Parlamentních listech (13. prosince) „Premiér v zajetí vlastní důležitosti“. Je to krásná ukázka psychologické projekce. Bývalý politik, který kromě piklů se šéfkou komunistů Kateřinou Konečnou tráví svůj čas radami, jak se máme dívat na Čínu, Rusko, Spojené státy a Českou republiku, se podivuje, když se premiér pro zahraniční médium vyjadřuje k válce vzdálené den cesty autem od nás. Válka na Ukrajině je momentálně, i když si to někdo nechce připouštět, nejdůležitější evropskou událostí. Navíc ovlivňuje všechno, od naší bezpečnosti až po cenu rohlíku.
Fiala mluvil pro Bloomberg, protože tam zřejmě považovali za zajímavé se ho na něco zeptat. Paroubkův názor je nezajímal, a tak se zhrzený titán musí spokojit s lokálními narudlými a nahnědlými webíky. Tam se ovšem dokáže vyřádit velkolepě.
„V rozhovoru Fiala dává vlastně… školení nově zvolenému americkému prezidentovi. Podle Fialy není možné uzavřít válečný konflikt na Ukrajině jinak nežli tím, aby bylo Rusko přinuceno stáhnout svá vojska z Ukrajiny. Jak to ale chce předseda české vlády provést, to už nesdělil. Západ vede nepokrytou válku proti Rusku už skoro tři roky. Zneužívá k tomu statečných vojáků z Ukrajiny a bezskrupulózního vedení této země, v čele s V. Zelenským. Jen tak mimochodem, Zelenského prezidentský mandát již před pár měsíci vypršel,“ tvrdí Paroubek.
Pak to pokračuje dalšími výlevy zahořklého politika, kterému se bez zázemí velké strany nepovedl návrat na scénu. „’Náš‘ premiér Fiala v Bloombergu nakukává blbosti. Měl by si všímat svých problémů a toho, proč jeho vláda je tak málo populární… Zdá se, že premiér Fiala je natolik manipulován svými americkými pány, že to v tuto chvíli poškozuje zájmy České republiky… Jeho veřejně ventilované výstupy jsou zřejmě v přímém rozporu s názory nově zvoleného amerického prezidenta Trumpa.“
Petr Fiala má ovšem pravdu, skutečný mír nebude, pokud nebude „Rusko přinuceno stáhnout svá vojska z Ukrajiny“. Nezdá se, že by Jiří Paroubek nějak podrobněji sledoval vyjádření Vladimira Putina, jeho dvořanů a propagandistů. Pokud tak činí, není to na něm znát. Putin opakovaně říká, že základní cíle takzvané „speciální vojenské operace“ jsou nezměněné, tedy „denacifikace a demilitarizace“ Ukrajiny, jinými slovy sesazení prezidenta Volodymyra Zelenského a ukrajinské vlády a odzbrojení Ukrajiny.
Kdyby si ještě Jiří Paroubek dal tu námahu a přečetl si třeba názory lidí, jako je ideolog Alexandr Dugin, viděl by, že jsou to oni, kdo považují zmrazení konfliktu a nějaké příměří za prohru Ruska, a proto na něco takového nechtějí přistoupit. Rusko by to udělalo jenom proto, aby mohlo doplnit své již značně zdevastované síly a pod jakoukoliv záminkou se do války pustit znova.
Válka Sovětského svazu proti Finsku v letech 1939 až 1940 sice skončila u jednacího stolu jako všechny války, ale až tehdy, když Francie a Velká Británie daly najevo, že Finsku pošlou na pomoc svá letadla. Mír by zřejmě dlouho nevydržel a Sovětský svaz by zaútočil znova, jenomže mezitím ho napadl dosavadní spojenec, nacistické Německo, což pozornost Josifa Stalina přece jenom odvedlo poněkud stranou.
Pokud Paroubek říká, že není jasné, jak by to chtěl Petr Fiala provést, je to otázka zbytečná. Jedinou možností je masivní vojenská podpora Ukrajiny, která by válku výrazně zkrátila, a potom zesílení a kontrolování sankcí, které zjevně fungují. I z ruských zdrojů je zjevné, že Rusko ekonomicky balancuje na hranici kolapsu. Protože to Jiří Paroubek neví, nebo předstírá že to neví, je to jeho problém.
Paroubek si zjevně moc neláme hlavu s tím, že jeho tvrzení obsahují vnitřní rozpory, protože na jednu stranu mluví o Fialových amerických pánech, a na druhé si stěžuje, že premiér dostatečně nepoklonkuje psychopatickému bankrotáři a volebnímu podvodníkovi, který má v lednu zasednout v Bílém domě.
Paroubkovo vyjadřování hodně připomíná výkřiky Roberta Fica o prezidentce Zuzaně Čaputové jako „americké paničce“. Takový způsob vyjadřování je prokremelským kolaborantům vlastní. Zmínka o tom, že Volodymyru Zelenskému již vypršel prezidentský mandát, je opakováním ruské propagandy. Během války se volby prostě nekonají, což potvrzují i ukrajinští ústavní právníci. Ale možná by Jiří Paroubek dokázal uspořádat nějakou velmi nákladnou volební kampaň i za každodenních leteckých poplachů, protože pro něj by to bylo důležitější než cokoli jiného.
Otázky by se měly klást spíše Jiřímu Paroubkovi, třeba jak by si zajištění míru na Ukrajině představoval, co bude s tím obrovským množstvím lidí s ukrajinským občanstvím na okupovaných územích, jak se vyšetří ruské válečné zločiny na těchto místech, jestli Rusko nahradí obrovské ekonomické škody, které napáchalo a páchá každý den svým bombardováním, jestli už Rusko laskavě přestane s ovlivňováním voleb a referend v jiných zemích, jestli stáhne své agenty, kteří po Evropě provozují různé žhářské útoky, aby narušili tamní infrastrukturu a vyvolali zmatek, a nakonec jestli si Paroubek sám aspoň něco dostuduje z dějin Ukrajiny, aby nevykládal nesmysly.
Těžko čekávat, že bychom se dozvěděli něco smysluplného.
