Deník FORUM 24 přináší rozhovor s premiérem Petrem Fialou (ODS). Předseda Občanské demokratické strany a premiér České republiky v něm hovoří o válce na Ukrajině, ale také o blížícím se českém předsednictví Radě EU nebo o tom, jak se jako politolog dívá na chování Ruska.

Začněme možná lehce netradičně. Ráda bych znala váš názor nikoliv jako politika, ale jako politologa. Byl jste překvapen tím, že Putin skutečně rozpoutal válku, a zaskočily vás reakce ruské společnosti?

Dále čtěte

Zdechovský: Vyhazoval bych z Evropské unie lidi, kteří jsou spojeni s ruským režimem

Lidovci si na víkendovém sjezdu zvolili nové vedení na následující dva roky. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v rozhovoru pro deník…

Já jsem jako politolog psal o nebezpečí ruského imperialismu a imperiálního instinktu. Již před mnoha lety jsem upozorňoval na to, že Západ nejedná energicky a rozumně, aby zabránil Vladimiru Putinovi dělat další kroky. Například, když anektoval Krym, upozorňoval jsem, že slabá reakce Západu může vést k tomu, že Putin bude v rámci své imperiální politiky chtít dosáhnout dalších území a toto mu nebude stačit. Pokud nás historie něco učí, tak to, že ustupování agresivním režimům a agresorům nevede nikdy k míru a dobrému výsledku. Po této stránce mě to tedy nepřekvapilo. Na druhou stranu mě překvapil rozsah a brutalita válečné akce. Myslím si, že si nikdo nedovedl představit, že bychom se skutečně stali svědky válečných zločinů, které se dnes a denně odehrávají na Ukrajině.

Očekával jste, že rusko-ukrajinská válka bude mít takový vývoj? Jak se na to jako politolog díváte?

Ukrajinci ukázali nesmírnou statečnost a odhodlání. Myslím, že ten, kdo je nejvíc překvapen, je Vladimir Putin. Ukázalo se, že ani neplatí teze, že rusky mluvící Ukrajinci budou váhat či budou přímo na straně Ruska. Vůbec nic z toho neplatí a Ukrajinci opravdu statečně brání svou zemi. To je něco, co si zasluhuje obdiv celého světa a zejména si to zasluhuje pomoc. Já jsem rád, že pomoc přichází a že západní země, Evropská unie, Severoatlantická aliance poskytují nejen humanitární, ale i pomoc vojenskou, protože Ukrajinci se brání statečně, ale čelí obrovské přesile. Kdybychom jim nepomáhali ve vojenské technice a dalších věcech, tak by neměli šanci. Ovšem když se zkombinuje jejich statečnost a potřebná pomoc, může tak válka probíhat tímto způsobem, tedy Ukrajina může být schopna se Rusku ubránit. To je v našem zájmu.

Invaze, kterou započalo Rusko na Ukrajině, je válkou proti celému Západu a západní demokracii. Je to válka proti světovému řádu, jak ho známe. Je to pokus říct, že si země nemohou volit svou budoucnost samy a že jim ji bude určovat Moskva a Vladimir Putin. To je něco, co je pro demokratický svět nepřijatelné, a proto je tak důležité, aby se Ukrajinci ubránili a Ukrajina zůstala nezávislá a svobodná. To je totiž ochrana nás a naší bezpečnosti, nezávislosti a svobody. A když říkám naší, mám na mysli nejen Českou republiku, která je samozřejmě na prvním místě, ale celou Evropu.

Mohlo by se zdát, že vlna solidarity ze strany českých občanů, která se objevila hned po zahájení ruské invaze, pomalu utichá, a naopak se čím dál tím častěji objevují negativní reakce, že vláda posílá na Ukrajinu spoustu peněz a na české občany v nouzi nic nezbude. Hrozí doopravdy takový scénář? Dali jste si na vládě nějaký finanční strop, co se pomoci Ukrajině týká?

Takový scénář nehrozí. Vlastně ani nevidím ustupující vlnu solidarity. Myslím si, že je to spíš součást dezinformační kampaně a zbožné přání opozice, která se opravdu nechutným a nehumánním způsobem snaží postavit Ukrajince proti českým občanům, což je, podíváme-li se do zahraničí, opravdu neobvyklé. Je to naprosto nesmyslné a špatné. My pomáháme Ukrajincům, protože sem nepřichází žádná ekonomická migrace, kde můžeme přemýšlet o tom, jestli je, nebo není výhodná. My pomáháme ženám a dětem, kteří utíkají proto, aby si zachránili svůj život. To je něco, co musíme mít stále na paměti. Nevím, kdo by nechal ženu s dítětem stát před dveřmi, kdyby večer zazvonila a řekla, že ji okradli, nemá nic a potřebuje se na chvíli ohřát a trochu se vzpamatovat, než půjde někam dál. My ukrajinským uprchlíkům pomáháme, protože je to správné a humánní a proto, že tak to má být.

Není to ale tak, že by jim pomáhala jen vláda. Pomáhá jim celá společnost a je fantastické, že to lidé dělají, že se zapojují do dobrovolnických aktivit, poskytují svoje bydlení, dělají sbírky. To je potřeba ocenit. Co vláda dělá, je to, že vytvořila nejlépe fungující systém registrace a přijímání uprchlíků v Evropě, což je opět ale ochrana pro české občany, protože kdyby tu byl s uprchlickou krizí spojen zmatek, sociální nepokoje a nejasnosti, tak by to českou společnost jen poškozovalo. Takhle jsme to všichni společně zvládli a zvládáme to. Není to malý úkol. Do České republiky přišly tři procenta naší populace, tři sta tisíc uprchlíků, to je skutečně velký úkol. Ale my jsme ho společně s lidmi dobře zvládli.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM hledá kořeny ruského zla

Nové vydání Týdeníku FORUM se na obálce ptá: Kde se v Rusku rodí zlo? V přilehlém textu pak čtenář nalezne sedm…

Jak tedy vláda přímo řeší problémy českých občanů, na které krize bezpochyby též doléhá?

Naše vláda po celou dobu řeší tíživou situaci českých občanů a českých rodin, kteří se do ní dostávají proto, že rostou ceny energií a potravin, je inflace a dochází k znehodnocování jejich úspor. To všechno se tady děje, ale my od počátku děláme to, co Babišova vláda nikdy nedělala: Pomáháme lidem cíleně, pomáháme těm, kteří tu pomoc skutečně potřebují. Také bojujeme s inflací, kterou způsobila Babišova vláda svou nehospodárnou politikou a snažíme se zajistit energetickou bezpečnost. To naše vláda dělá od začátku. Připomenu, že od začátku roku jsme k našim občanům poslali pro zvládání dopadu inflace více než osmdesát miliard korun.

Naše pomoc je taková, že jde nejprve těm, kteří jsou existenčně ohroženi a postiženi. Proto jsme rozšířili sociální dávky, možnost jejich přijetí, životní a existenční minimum, příspěvek na bydlení… To vše zachraňuje ty, kteří se dostávají do existenční krize.

Zároveň jsme také dvakrát zvýšili penze, protože ti, co si nemůžou pomoci, jsou i naši senioři. Ti dostali od státu výraznou pomoc, nyní jsou na řadě rodiny s dětmi, samoživitelky a samoživitelé. Těm všem naše vláda pomáhá. Ale stavět Ukrajince a české občany proti sobě je neodpovědné a nehumánní. My musíme řešit všechno a také to děláme.

K lidem s takovými názory se přidávají i některá média, jež se ohrazují zejména proti vašemu boji s dezinformacemi, který označují za cenzuru. Nemají třeba v něčem pravdu?

Rozhodně se nejedná o žádnou cenzuru. Byly vypnuty servery, které byly jednoznačně proruské a navíc přímo placené z Ruska. To ale ani neudělala vláda či stát, ale přímo provozovatelé. Samozřejmě na základě konzultace s vládou. Tady se o žádné cenzuře nedá mluvit. Je to tak dobře a já budu první, kdo za to bude bojovat, abychom mohli říkat svůj názor. Je tu spousta médií, která vyjadřují úplně odlišné názory, například i na válku na Ukrajině, než si myslím, že je pravda, ale nikdo je v tom neomezuje. I v poslanecké sněmovně si může každý říct, co chce a i každý občan může říct, co chce. O žádné cenzuře se tedy nedá mluvit.

Myslím si, že je hodně neodpovědné a hloupé mluvit ve svobodné společnosti o cenzuře kvůli tomu, že přestane fungovat nějaký web ve službách mocnosti, která vede válku proti demokratickému světu a svobodě, a ještě šíří lži a nepravdy. To je nutná obrana demokratických společností. A mimochodem, tato debata, jak daleko jít a co je možné udělat a co už ne, je důležitá, to vůbec nezpochybňuji, ale neděje se pouze u nás, ale v celé Evropě. Některé státy jdou mnohem dál než my, jiné, například z důvodu nepřipravené legislativy, to mají těžší, ale obecně se bránit proti dezinformacím je něco, co patří k bezpečnostní politice státu.

Kromě toho je často vyzdvihováno zdražování. Posunul se, ať už v řadách ODS či vládní koalice, vzhledem k rostoucí inflaci, pohled na přijetí eura? Nebylo by jeho přijetí možným řešením, jak vyřešit ono zdražování a rostoucí inflaci?

Zdražování a inflace mají několik příčin. Ačkoliv jsme na to téměř zapomněli, ještě stále čelíme následkům dvou let s covidem, kdy se narušila spousta dodavatelských řetězců, zdražil se či přímo přerušil dovoz některých surovin a výrobků, a to samozřejmě produkty zdražuje. Úplně zásadní věc, která způsobuje inflaci a zdražování, je válka na Ukrajině. To má přímý a dramatický vliv. A pak jsou tu české faktory, které jsou velmi smutné, a to zejména nehospodárná politika minulé vlády, která neustále roztáčela inflační spirálu a zadlužovala Českou republiku. Takové hodnocení není mé politické, to jsou názory ekonomů, tvrdí to Česká národní banka i Nejvyšší kontrolní úřad. Za část té inflace odpovídá Babišova vláda a její naprosto nekompetentní a neodpovědná politika.

Legitimní otázkou ovšem je, zda by, pokud bychom měli euro, se okolní vlivy, nikoliv teď ty české, tím snížily. Když se ale podíváme na fakta, odpověď zní ne. V eurozóně jsou státy, které mají nižší inflaci, ale jsou státy, které mají euro a jejich inflace je vyšší, než má Česká republika. Hovořím například o pobaltských státech. Čili v euru to není.

Nicméně, my v průběhu tohoto volebního období nebudeme mít podmínky pro přijetí eura. Vláda chce ale umožnit firmám, aby mohly účtovat v eurech. Pokud firmy mohou dělat účetnictví a daňovou evidenci v eurech, je to pro podnikatele, kteří se pohybují na evropském trhu, výhodné. Navíc to snižuje nevýhody, které mají kvůli koruně. Takovým podnikatelům umožníme účtování v eurech. A jak s podnikateli mluvím, myslím si, že je to něco, co určitě přivítají.

Pracuje vláda na plánu, který by nám umožnil přestat odebírat ruskou ropu a plyn?

Ano, to je důležité. Během několika týdnů takový plán představíme. Pracujeme na tom již nyní bez plánu, je ale potřeba stanovit si jasné kroky a strategie, kterými toho dosáhneme. Nejde to udělat ze dne na den. Česká republika bohužel patří k zemím, které jsou na ruském plynu silně závislé, ale děláme vše pro to, abychom si dokázali poradit i se situací, kdyby sem ruský plyn přestal proudit. A hlavně děláme vše pro to, abychom se během několika let dokázali závislosti na ruských energetických zdrojích a fosilních surovinách úplně zbavit. Je to celoevropská debata. I Evropská unie se chce do roku 2027 zcela zbavit závislosti na ruských fosilních zdrojích.

Některé země jsou dnes na ruském plynu a ropě závislé více, některé naopak méně, ale pro Českou republiku je jasné, že musíme pracovat na rozvoji jaderné energetiky. Povedlo se nám i prosadit do celoevropských dokumentů, že jádro je považováno za přijatelný čistý zdroj. Musíme více rozvíjet obnovitelné zdroje. Bohužel, předchozí vláda to velmi zanedbala. Vlastně v tom neudělala nic. Když se totiž podíváme do okolí, tak například fotovoltaika na střechách je v řadě zemí kolem nás, včetně Polska, mnohem dál než v České republice. To je třeba napravit. Samozřejmě musíme hledat i alternativní zdroje plynu, a to včetně možností, jak dodávat do České republiky zkapalněný plyn.

Ministryně obrany Jana Černochová nejela do Maďarska na setkání V4, údajně proto, že pro maďarské politiky je levná ruská ropa důležitější než ukrajinská krev. Máte pocit, že V4 zvlášť kvůli postojům Maďarska oslabila a měla by Česká republika vytvořit užší spojenectví s jinými zeměmi?

Různé typy spojenectví hledáme, protože to je rozumná zahraniční politika. Chceme rozvíjet kontakty s dalšími státy, a to nejenom se zeměmi V4. Na druhou stanu, já nesouhlasím s názory, které říkají, že teď V4 opustíme a necháme to být. Myslím si, že v rámci V4 se v minulosti podařilo dosáhnout řady úspěchů. I teď v rámci V4, zejména na jednání premiérů, kterých se účastním, se podařilo dosáhnout určité shody, která se následně projevuje i ve výsledcích jednání Evropské rady a třeba i Severoatlantické aliance. Navzdory problematickému postoji Maďarska vůči situaci na Ukrajině byla všechna klíčová rozhodnutí, která se týkala podpory Ukrajiny a sankcím proti Rusku, podpořena i Maďarskem a Viktorem Orbánem. A to je důležité, to je výsledek toho, že spolu mluvíme a že v rámci V4 jednání probíhají.

Samozřejmě, že jsem jako jednu z prvních věcí, kromě toho, že jsem se setkal s Borisem Johnsonem a dalšími státníky, mluvil s rakouským kancléřem. Teď je přede mnou cesta do Německa, kde budu hovořit s německými představiteli. My zkrátka musíme mít vztahy se spoustou zemí, protože potřebujeme i v rámci Evropské unie, Severoatlantické aliance i bilaterálně mít dobré kontakty. Je životně důležité, aby Česká republika měla se svými sousedy dobré vztahy. Do toho všeho zapadá i V4, ačkoliv se nemůžeme tajit tím, že tam jsou právě ve vztahu k Rusku problémy.

V rámci V4 byly ale i jiné problémy. Naše vláda odstranila problém s Polskem o dole Turów. Vy jste se v předchozí otázce ptala na euro, i na tuto otázku máme jiné názory, jelikož Slovensko euro má, další země je nemají. I otázka energetiky je jiná, polská energetika je hodně založena na uhlí, nemá naopak jadernou energetiku, na které staví Česká republika a Slovensko. A tak dále, zkrátka rozdíly tam jsou, ale to neznamená, že spolu nemáme mluvit. Jsou to země s podobnou historickou zkušeností, jsou to země, které vytvářejí prostor střední Evropy a na tom je potřeba to stavět, nikoliv to bořit.

Jsem přesvědčen, že střední Evropa je do budoucna nesmírně zajímavý a perspektivní region, a to zejména z hlediska ekonomického rozvoje. Dnes se ale tím, jaký Česká republika, Polsko a Slovensko zaujímají postoj vůči Rusku a podpoře Ukrajiny, výrazně posiluje i naše autorita v rámci Evropské unie. To pokládám za důležité.

Zůstaňme ještě chvilku u evropských záležitostí. V červnu nás čeká předsednictví v Radě Evropské unie, v rámci kterého se hovoří o několika prioritách. Můžete být konkrétní a říct, které priority budou pro Českou republiku stěžejní?

Já o prioritách v tuto chvíli nemůžu mluvit, a to ze dvou důvodů. Bývá zvykem, že priority předsednické země se zveřejňují až těsně před samotným předsednictvím, a to proto, že se nemá narušovat předcházející předsednictví, které se má v jeho samotném závěru vyhodnotit a na základě toho priority upravit. Druhý důvod je, že o prioritách vedeme diskusi. Válka na Ukrajině vše převrátila a je tedy potřeba priority uzpůsobit. Aniž bych chtěl předjímat, určitě se české předsednictví bude soustředit na energetickou politiku a bezpečnost. Naším přáním je, abychom se mohli věnovat velmi důležitému tématu, kterým je obnova Ukrajiny neboli, jak já někdy říkám, jakémusi Marshallovu plánu na obnovu Ukrajiny. To ale půjde pouze za předpokladu, že se situace stabilizuje a Ukrajina se dokáže ubránit ruské agresi. Je přáním nás všech, aby to tak bylo. Ruská agrese na Ukrajině zkrátka vše změnila a tím myslím i priority českého předsednictví.

Nějaké přípravy na evropské předsednictví dělala již minulá vláda, která se údajně snažila navázat na odkaz Václava Havla, ovšem bez vědomí těch, kteří spravují jeho dědictví. Vyskytovaly se i další takové projekty? Jak jste se s nimi vypořádali?

Nevím, na co během příprav kdo a jak navazoval, ale předsednictví zkrátka nebylo vůbec dobře připraveno. Dokonce bylo i podceněno, zejména v oblasti financování a personální zajištění. My jsme nastoupili a tyto věci jsme museli začít dávat rychle do pořádku. Je to škoda, protože, kdyby to bylo lépe připraveno, bylo by to pro všechny snazší. Já jsem ale přesvědčen, že v přípravách postupujeme správně. Zřídili jsme i pozici, která se věnuje přípravě evropských záležitostí, kterou obsadil ministr Bek a vzhledem k tomu, jak přípravy postupují si jsem jist, že vše bude připraveno řádně a evropské předsednictví zvládneme.

Právě pan ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek hovořil i o možném summitu na obnovu Ukrajiny, jak jste i sám zmínil, ovšem dodal, že by se zúčastnil i ukrajinský prezident Zelenskyj. Můžete informaci potvrdit a rozvinout?

To bohužel nemohu, ale je to něco, co odpovídá mé předchozí odpovědi. Obnova Ukrajiny je určitě dobré téma, ovšem musí pro to být splněny podmínky, které můžeme ovlivnit, bohužel, jen částečně. Summity by měly mít důvěryhodná témata jak pro Evropu, tak i z hlediska České republiky a toto je určitě jedno z nich. Připadá nám jako dobrá myšlenka i summit, který by se věnoval vztahům Evropy a USA. To je ale něco, co je třeba konzultovat s předsedou Evropské rady. Jsem si jist, že vybereme dobré téma i vhodný čas.

Zaměřme se nyní vyloženě na českou politiku. Před říjnovými volbami se hovořilo o odvolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který je kontroverzní zejména kvůli minulosti v KSČ. Ve funkci ale doposud setrvává. Co se změnilo?

Ministr spravedlnosti aktuálně připravuje zákon, který by upravoval některé věci, které se týkají státního zastupitelství. Hovořili jsme ovšem o tom, že dělat personální změny do té doby není úplně rozumné. My nejsme vláda, která by přišla a někomu se mstila a chtěla za každou cenu vše změnit. Důvodem je, že probíhají debaty se státními zástupci a odborníky, se kterými se snažíme najít shodu v tom, jak by úpravy měly vypadat. Do té doby nechceme sahat po velkých personálních změnách, což změna nejvyššího státního zástupce určitě je.

Dále čtěte

Tomáš Zdechovský: Lidé přestávají věřit v demokratickou politiku. Příští prezident to musí změnit

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) si na apríla vystřelil ze svých sledujících a oznámil kandidaturu na Hrad. Ačkoliv se setkal s…

Blíží se prezidentské volby a vládní koalice má, podle dostupných informací, v plánu představit svého kandidáta. Podle čeho takovou osobnost vybíráte? Jaké hodnoty jsou pro vás u výběru prezidentského kandidáta stěžejní?

Nervozita ohledně prezidentského kandidáta je pochopitelná, protože mnozí mají dost toho, co se děje na Hradě a kolem Hradu. Je tu i obava, aby nevyhrál někdo z populistického či extremistického tábora, obava z Andreje Babiše a tak dále. Přesto bych řekl, že na vybrání vhodného kandidáta a jeho veřejnou podporu je ještě čas. Volby budou za necelý rok, ale nebuďme neklidní. Soustřeďme se nyní na to, abychom vybrali dobrou a silnou osobnost.

Když se ptáte na kritéria, což je velmi dobrá a důležitá otázka, tak ta jsou poměrně jednoduchá. Já chci, aby na Pražském hradě seděl člověk, který bude důstojnou hlavou státu, bude respektovat ústavu a ústavní tradice, nebude společnost rozdělovat, naopak se bude snažit ji spojovat a bude mít jasnou prozápadní orientaci. Samozřejmě to musí být natolik silná osobnost, aby dokázala oslovit lidi a volby vyhrát. Tohle dohromady nám vytváří profil kandidáta či kandidátky, kterou hledáme. My, ať už mluvím za Občanskou demokratickou stranu či za koalici SPOLU, o tomto tématu vedeme společně debatu, hovoříme i s našimi partnery ve vládě a rozhodně to nepodceňujeme. Na správné jméno je ale ještě čas.

Ačkoliv současný prezident Miloš Zeman ruské jednání odsoudil, není tajemstvím, že byl dlouhodobým podporovatelem politiky Vladimíra Putina. Měl by ze své funkce odstoupit?

S panem prezidentem se snažím pravidelně mluvit a má to své výsledky. Pokládám to za důležité, protože klíčoví ústavní představitelé spolu mluvit mají. Občas se mě někdo zeptá, jak já se svými názory mohu hovořit s někým, kdo má názory jako Miloš Zeman. Odpovídám, že je to vlastně zvláštní otázka, protože je normální, že spolu prezident a premiér mluví, ačkoliv mají jiné názory.

Miloš Zeman jmenoval vládu takovou, jak jsem mu ji předložil a která vzešla z dohody politických stran. Miloš Zeman jasně odsoudil ruskou agresi na Ukrajině, podpořil Ukrajinu i vojenské dodávky, které Česká republika na Ukrajinu posílá. Po této stránce si myslím, že nás dialog přináší i výsledky. To je důležité.

Dnes čelíme bezprecedentním bezpečnostním rizikům, mění se světový pořádek, nově se definuje role Evropské unie i Severoatlantické aliance. Je velmi důležité, aby v tom Česká republika hrála důstojnou a důležitou roli. A toho se dá dosáhnout pouze tehdy, když na venek klíčových věcí mluvíme jedním hlasem. To se teď děje.

Ano, Miloš Zeman má jiný typ voličů, než jaké reprezentuji já a vládní koalice, má názory, které opakovaně kritizuji a dělá věci, se kterými určitě nejde souhlasit, všichni si vzpomenou na nedávnou milost… Na druhé straně, pokud se lidem nelíbí, co se děje na Hradě, tak mají jedinečnou šanci. Za necelý rok budou volby a tam se dá situace výrazně změnit.

Ministr vnitra Vít Rakušan v našem úterním rozhovoru uvedl, že byste byl velmi silný prezidentský kandidát. Konkrétně cituji: „Petr Fiala by byl jistě velmi silným kandidátem, ale ze zkušeností, které s ním mám, a to si troufám říct, že jsem mu pracovně velmi na blízku, mám pocit, že svou vládní misi v čele vlády bere opravdu velmi vážně a že nemá chuť ji opouštět.“ Je to pravda, nebo vás přeci jen post hlavy státu láká?

Je to pravda. Vít Rakušan to řekl naprosto přesně. Ale ještě bych k tomu něco dodal: Já jsem šel do voleb jako lídr koalice SPOLU. Shodou okolností tím, jak to pojala média a jak to pojala veřejnost, byl závěr voleb velmi silně o tom, kdo bude premiérem. Lidé nám dali důvěru. Velmi rychle jsme sestavili vládu pěti politických stran, která dokázala zabránit tomu, aby tu pokračovala vláda populistů a extremistů. Lidé nám věří a chtějí, abychom dělali potřebné změny a vyřešili problémy, které tu jsou a které předchozí vlády, zejména Babišova vláda, vůbec neřešily. Já tuto důvěru a víru lidí v politickou změnu beru velmi vážně. Chápu svůj úkol tak, že mám vést tuto vládu jako její předseda a naplnit mandát a očekávání, která nám voliči dali. Vím, že se na mě v poslední době obrací hodně lidí a možná v tom spatřují i určité řešení situace, ale já svou pozici vidím v čele vlády a myslím, že pro občany je hodně důležité, aby vláda dobře fungovala a řešila jejich problémy.