Začíná éra předávání moci. Odcházející vláda bude pomalu opouštět pozice a zaujme role sžíravých opozičních kritiků. O nějakých sto dnech hájení si můžeme nechat jen zdát. Po vyhraných volbách nebude mít vítězná pětikoalice žádný prostor pro postupné seznamování se s vládními posty. Bude rovnou vržena do studené vody.
Hlavní tíha odpovědnosti již nyní leží na novém premiérovi Petru Fialovi. Je bez nadsázky epochální. Odpovědnost to je nejen v rovině čistě politické, ale i celospolečenské, právní, ekonomické, morální a etické. Musí se snažit nastolit vztahy respektu a důvěry ve správu země, v instituce státu a v politickou reprezentaci České republiky. Síla nepřejícných poražených je ohromná, z čehož vyplývá, že bitva není dobojována.
Petr Fiala je autorem mnoha zásadních politologických textů. Ty teď bude muset uvést v život. Bude muset ukočírovat pestrou směs vlivů a zájmů pěti politických subjektů ve své vládě. Po dryáčnickém oligarchovi bude vládu vést kultivovaná klidná síla. To je pozitivní zpráva pro domácí poměry i pro vnější pozorovatele. Končí doba, kdy politiku a její rozhodnutí ovládala marketingová poptávka, zájmy firemního impéria a jejího účelově stvořeného politického tělesa. Končí éra uplácení vybraných voličských skupin. Končí éra projídání naší budoucnosti. Končí také éra kolosálního střetu zájmů. Dobu celoevropské prosperity, která táhla naši ekonomiku, nevyužila agrofertí vláda ke tvorbě rezerv na horší časy a zanechává za sebou zpustošenou zemi, velmi rozdělenou a nejistou i kvůli očividně nezvládnuté pandemii covidu.
Nastupující vláda musí za touto dobou udělat ostrý řez a vše důkladně popsat a vyhodnotit. Musí v tom být jednoznačná a srozumitelná. Ani na sekundu nesmí mít někdo pocit, že mezi odstupující a nastupující vládou existují nějaké zákulisní dohody. Platí to i o prapodivné lánské partě Miloše Zemana s vazbami na Rusko a Čínu. Teď nejde jen o kosmetické změny.
Je užitečné sledovat dění i za našimi hranicemi, a to i u našich nejbližších sousedů na Slovensku. Tam ten předchozí model vlády byl nazván mafiánským státem a velmi důsledně tam to dědictví řeší. Vládu Petra Fialy čeká i úkol získat zpět ztracenou reputaci na mezinárodní scéně. Česká republika se musí vrátit mezi civilizované a předvídatelné státy. Andrej Babiš tam totiž působil jako neomalený hokynář, což v kombinaci s chřadnoucím pročínským a proruským hradním emisarem působilo jemně řečeno podivně a nevábně. Babiš dokázal urazit kdekoho. Za zmínku stojí jeho skandální chování k vlivné europoslankyni Monice Holmayerové, dceři bývalého bavorského předsedy vlády Franze Josefa Strausse. To si mnozí pamatují velmi dobře. A nejen to.
Ani změna vlády a ani blížící se změna na postu prezidenta republiky neukončí vlivové zájmové operace Ruska a Číny na našem území. Manuály hybridní války mluví jasně o tom, že cílem působení vlivových výsadků a jejich místních spojenců je vytváření atmosféry destabilizace, vzájemné nedůvěry a neklidu ve společnosti. Vždy bychom se měli ptát na to, kdo, koho a proč platí. Kdo stojí za různými aktivitami dezinformačních webů, kdo a proč podporuje protivakcinační kampaně, kdo a z čeho financuje množící se prezidentské kandidáty (další spasitele národa), různé protievropské hurá vlastence a jejich instituty apod.
Součástí vládnutí musí být i permanentní – a to i preventivní – ochrana před těmi, jejichž heslem je čím hůře všem, tím lépe jim. I na to musí myslet nový předseda vlády a jeho tým. Přeji mu k nelehkému úkolu hodně síly a odvahy.