ROZHOVOR / Předseda vlády Petr Fiala v rozhovoru pro deník FORUM 24 zevrubně popsal, co všechno předcházelo odvolání končícího šéfa Pirátů Ivana Bartoše z místa ministra a vicepremiéra. Leccos dle jeho slov působí jinak, než jak to vyznělo z interpretace vládní strany. A to včetně schůzky Bartoše a Fialy, která odvolání předcházela. „Nemám ve zvyku říkat obsahy schůzek, ale kolegové z Pirátské strany říkají do médií neuvěřitelné věci, na které nebudu reagovat. Žádné body jsem neviděl a Ivan Bartoš mi na můj dotaz, co to veřejně prezentují za podmínky, sám řekl: ,To neřešme.‘,“ uvedl premiér.
Začněme vaším rozhodnutím odvolat Ivana Bartoše. Uvažoval jste o tom už před úterní ranní schůzkou s ním?
Ono se vlastně nedá začít tím daným dnem, protože to by můj krok nevysvětlovalo dobře. Mělo by se začít někdy na jaře, kdy jsme ve vládě měli první signály, že digitalizace stavebního řízení (DŘS) není dobře připravována. Já i moji kolegové z vlády jsme opakovaně s Ivanem mluvili, nechávali jsme si dávat zprávy na vládě nebo na koaličních formátech K5 a K15. Vždycky jsme byli ujištěni, že všechno funguje. Na jednom výjezdním zasedání jsme udělali schůzku, u které byli Martin Kupka, Zbyněk Stanjura, já a Ivan Bartoš. Řekli jsme mu, že pokud jsou nějaké problémy, chceme pomoci. On ale vždy odpovídal: „Všechno je v pořádku, mám to pod kontrolou.“
Ovšem 1. července se to spustilo a nefungovalo to dobře. Znovu jsme říkali, že pomůžeme, kladl jsem otázky, kdy to bude. Největší problémy měly být odstraněny do konce července, pak do konce srpna. Pak už ale Ivan Bartoš přestal dávat odpovědi, do kdy bude všechno vyřešeno, a odpovědí byly spíše protiotázky: Co to vlastně je, že systém plně funguje? A tak dále. To jsem najednou viděl, že si Ivan Bartoš neuvědomuje hloubku problému a nechce si ji připustit. Schválně říkám celou historii tak, jak šla po sobě, protože o mně veřejnost ví, že nedělám žádné unáhlené kroky a nejednám pod vlivem emocí. Snažím se, aby věci fungovaly, a dávám lidem šanci, aby je dotáhli do konce. Každá digitalizace je složitá, vím to. Masarykova univerzita v době, kdy jsem ji vedl, byla známá jako špička v digitalizaci. Ve vládě Petra Nečase byly vždycky strašné problémy s informačními systémy. Proto jsem také dával Ivanu Bartošovi čas, aby se prvotní potíže vychytaly.
Dával jste mu čas dlouhou dobu, co se tedy změnilo?
Ukázalo se, že problémy se zaváděním nejsou problémy se zaváděním, ale daleko hlubší – v tom, jak je digitalizace stavebního řízení nastavena. Pak jsem udělal to, že jsem požádal experty z rezortů, kde se věnují digitalizaci, která je tomu blízká, aby dali dohromady zprávu a my jsme věděli, na čem jsme. Nebylo totiž možné se od Ivana Bartoše pořádně dozvědět, v jakém jsme stavu. Opakovaně jsem se ptal: „Jsou to problémy s implementací, nebo jsou tam problémy systémové?“ Ale odpověď nebyla. Experty jsme oslovili a oni připravili zprávu, o které jsem řekl, že ji budeme probírat na vládě. To bylo minulou středu (18. září, pozn. red.). Mezitím jsem Ivanu Bartošovi položil některé otázky, které si kladla i odborná veřejnost. Požádal jsem ho, ať spolupracuje s ministry dopravy, průmyslu a financí, jelikož se jich digitalizace týká.
Já tohle nikdy nedělám… (premiér ukazuje sms ve svém telefonu z 15. srpna 2024) Tady je moje sms. Aby bylo jasné, že tohle všechno nevzniklo ani minulý týden. Říkám mu zde, že se budeme bavit o tom, co se stalo, že je potřeba mít odpovědi na otázky, které posílám. „Spolupracuj s ostatními (…) musíme to posunout (…) Musíme jako vláda postupovat koordinovaně, protože to dopadá na všechny z nás. Díky. Petr“ Toto je v půlce srpna. Opravdu je toto nekolegiální nebo neodpovědné? Je tu jasně popsán problém, je tu nabídka řešení i pokyn k tomu, co dělat. V polovině srpna.
Uběhly ale další týdny, než jste dostali analýzu, kterou můžeme vidět v médiích.
Ani po této analýze nebyl Ivan Bartoš s to říci nějaký další postup, který by zněl věrohodně. A tak jsem si ho pozval na úterý (24. září, pozn. red.) s tím, že se budeme bavit o DSŘ. Očekával jsem, že mi sdělí plán, co s tím, na základě té analýzy. Schůzka vypadala tak, že jsme se prvních pět minut bavili o výsledcích voleb, ptal jsem se, jak Pirátská strana vnímá svůj debakl, jaké budou další kroky a jestli neuvažují o tom, že by měnili svoji pozici vůči vládě. Ivan řekl, že ne, a šli jsme na DSŘ. Celý rozhovor se týkal jen toho.
Po vaší schůzce ovšem vystoupil Ivan Bartoš a řekl, že přinesl body a požadavky na poslední rok vládnutí, a to včetně například zákona o podpoře dostupného bydlení. To tedy není pravda?
Ne. Ani to nemělo být tématem schůzky. Ivan Bartoš ty body vůbec nevytáhl. Nemám ve zvyku říkat obsahy schůzek, ale kolegové z Pirátské strany říkají do médií neuvěřitelné věci, na které nebudu reagovat. A nebudu oplácet stejnou mincí. Ale žádné body jsem neviděl a Ivan Bartoš mi na můj dotaz, co to veřejně prezentují za podmínky, sám řekl: „To neřešme.“
Ivan Bartoš odešel, já jsem si sedl sám a řekl jsem si, že takhle to dál nejde. Uvědomil jsem si, že když budu mít schůzku za týden nebo za čtrnáct dní, bude to pořád stejné. Ale lidé už nemohou čekat.
Takže co následovalo po této schůzce?
Ivan Bartoš odešel, já jsem si sedl sám a řekl jsem si, že takhle to dál nejde. Uvědomil jsem si, že když budu mít schůzku za týden nebo za čtrnáct dní, bude to pořád stejné. Ale lidé už nemohou čekat. Dostávám opravdu zoufalé dopisy od lidí ze stavebních úřadů. To nejsou lidé, kteří vůbec někdy někomu píší, ale ti, co si skutečně po třech měsících nevědí rady. Někdy musíte přijmout rozhodnutí sám za sebe, když stojíte úplně nahoře. To jsem udělal. Rozhodl jsem se, že to takto dál nemůže jít a že jedinou cestou, jak to spravit, je, že Ivana Bartoše odvolám z vlády. Po tolika měsících varování, šancí i možností to spravit.
Byla tedy poslední kapkou ta tolik citovaná analýza? Například sdělení, že náprava situace bude trvat osmnáct měsíců?
To nám vlastně experti řekli. To, co vám dosud říkali lidé od Ivana Bartoše, tak není. Systém je v mnohem horším stavu, některé části nefungují vůbec a není šance, že by se zprovoznily. A aby to celé fungovalo, bude to trvat měsíce. To je nepřijatelné! Nejsem naivní a spoustu věcí jsem už řídil. Ne všechno se povede na sto procent, každý systém, když se zavádí, má odpůrce, trochu to drhne a tak dále. Ale tohle je jedna z vlajkových lodí Pirátů i vlády. A hlavně je to věc, která měla odstranit jeden z největších problémů České republiky, což je pomalost stavebního řízení, protože pak se nestaví dost rychle. Připravili jsme dobrý zákon, který systém zrychluje. Ale předpokládá digitalizaci, která selhala. Nemám rád expresivní vyjádření, ale ano, ta zpráva je zdrcující. Ivan Bartoš měl šanci na ni adekvátně reagovat, ale mám obavu, že si to neuvědomuje nebo nepřipouští. Mám-li být úplně otevřený, byl jsem od minulého týdne rozhodnut, že i kdyby s tím nesouhlasil, bude muset vzniknout pracovní skupina, která se tomu začne věnovat. Ale v úterý jsem viděl způsob, jakým k tomu Ivan nadále přistupuje, a řekl jsem si, že to není možné a že to s ním nepůjde, nezvládne to.
Ivan je slušný člověk a mám ho rád, spolupráce s ním jako s předsedou Pirátů v mnoha směrech nebyla špatná. Opravdu ne. Ovšem při selhání v tak klíčové věci s tolika možnostmi nápravy, která nenastala, jsem nemohl jednat jinak.
Nebylo by ale i tak lepší, kdybyste Ivana Bartoše odvolal poté, co uplynul termín 31. srpna, který byl v médiích skloňován jako chvíle, kdy má vše začít opravdu fungovat?
Krok jsem udělal ve chvíli, kdy jsem dospěl k tomu, že je nezbytný. Máte pravdu, že na konci srpna jsem z médií dostával otázky, proč neodvolám Ivana Bartoše. Titíž lidé, co se na to ptali, se teď tváří, jako by to bylo strašné překvapení, což patří k veřejné debatě. Tehdy jsem ještě neměl odpověď na otázku, zda se systém dá spravit nějakou větší technickou podporou, silnější a lepší implementací, lepší komunikací s lidmi… nebo zda jsou problémy systémové. A neměl jsem úplnou jistotu, že Ivan Bartoš to není schopen dovést do konce, byť i s nějakou pomocí. Tuto jistotu jsem získal v posledním týdnu.
Na konci srpna jsem z médií dostával otázky, proč neodvolám Ivana Bartoše. Titíž lidé, co se na to ptali, se teď tváří, jako by to bylo strašné překvapení.
Jednal jste o této záležitosti s Martinem Kubou, Janem Skopečkem nebo Markem Bendou? Řekli vám, že pokud Bartoš neskončí, skončíte vy jako předseda ODS?
Nejednal. Ten, koho napadla tato lež, vůbec nezná fungování ODS. Nejsem pod žádným tlakem, žádný bych ani nepřipustil. Jednám sám za sebe a toto rozhodnutí jsem udělal sám. Mám rád, když se dělají rozhodnutí v týmu a diskutuje se o nich. Ale tady není o čem diskutovat. Všichni vědí, že problém existuje, a někdo musí přijmout rozhodnutí. To jsem udělal. Když jsem ho přijal, zavolal jsem Ivanu Bartošovi, panu prezidentovi, koaličním partnerům, svému prvnímu místopředsedovi a pak jsem to oznámil veřejnosti. Nic by se na tom nezměnilo, kdybych o tom jednal další dva dny, jen by z toho byla větší agónie a hořkost. Připadá mi úsměvné, že jsem si měl pozvat vedení Pirátů a říci: „Chci odvolat vašeho předsedu.“ A oni by odpověděli: „To je výborný nápad, pojďme to udělat.“ To si někdo představuje?
Mrzí mě i interpretace, že jsem se Ivanu Bartošovi nepodíval do tváře. Mluvil jsem s ním dopoledne hodinu, pak jsem mu osobně zavolal a pak jsem s ním mluvil odpoledne na schůzce K5. Nešlo o nic, co by nebylo tváří v tvář. Nejde o něco, co sklidí potlesk od něj či jeho politické strany.
Co jste říkal na tiskovou konferenci Pirátů, která proběhla v úterý?
Po své tiskové konferenci jsem opakovaně volal šéfovi klubu Pirátů Jakubu Michálkovi. To bylo před tou jejich tiskovkou. Chtěl jsem se s ním dohodnout na dalším postupu a svůj krok mu třeba i vysvětlit osobně. Je to proto, že členy vedení Pirátů zase tak moc neznám, Jakuba Michálka ale ano, léta s ním spolupracuji ve sněmovně. On mi ani jednou nevzal telefon a dodneška mi nezavolal zpět. Místo toho udělal tiskovou konferenci, kde vykládal věci, které nejsou pravda. Ano, někdo může být uražený, cítit se dotčeně, ale myslím si, že i v těžkých chvílích se má udržet nějaká forma komunikace. Když chce někdo moralizovat, nemá lhát.
Pokud by se stalo, že Piráti z vlády neodejdou, je po tom všem, co zaznělo, možné lidsky spolupracovat?
Nebudu říkat, kdo mě lidsky zklamal, to není důležité. Spolupracovat ve prospěch naší země se dá a má. Jsem na to připraven. Skoro nejlépe z nich to nese Ivan Bartoš a toho si cením. U mě nemají zavřené dveře, uvědomuji si, že jsme spolupracovali. Naše spolupráce nebyla automatická. Piráti mají čtyři poslance. Respektoval jsem předvolební vývoj, dohodu, jejich snahu o změnu této země. Akceptovali jsme, že jsou ve vládě se STAN, a se čtyřmi poslanci měli tři ministry a místopředsedkyni sněmovny. Chovali jsme se s respektem a úctou. O to více mě mrzí reakce, které z jejich strany jsou. Odvolal jsem odstoupivšího předsedu poté, kdy i voliči řekli Pirátům, ale i celé vládě, že věci nejdou dobře. Toto není důvod odchodu z vlády.
Jak vidíte další angažmá ministra zahraničí Jana Lipavského?
Jsem s Janem Lipavským velice spokojen. Věděl jsem o něm něco po minulém období v poslanecké sněmovně, takže když jsem s Milošem Zemanem bojoval o to, aby mohl být členem vlády, bylo to s vědomím, že rozumí zahraniční politice a zvládne to. Ale ukázalo se, že tu práci dělá mimořádně profesionálně, sdílí hodnoty zahraniční politiky, které dlouhodobě zastávám i já. My si někdy ani nemusíme ty věci říkat, jeho reakce je stejná, jako by byla moje. To je strašně důležité pro to, aby zahraniční politika vyznívala jednotně. S Janem Lipavským jsem opravdu mimořádně spokojen a jeho vystupování ve vládě je naprosto korektní, věcné a profesionální.
Ale je tu i Michal Šalomoun, což je vynikající právník, který má věcný a racionální přístup k věcem. Ve vládě určitě přispíval k vylepšování kvality legislativních předloh. Mrzí mě, že Piráti odcházejí z vlády. Nejen kvůli kontextu, což je extrémní nebezpečí vlády populistů s extremisty, která by Českou republiku dovedla zpátky tam, kde jsme byli s tím příšerným Babišovým kabinetem, který nezvládl covid, zadlužil zemi, projedl konjunkturu… Teď hrozí ještě horší Babiš. Je mi líto, že za této situace Piráti odcházejí z vlády, není to rozumné. V příštích dnech se budu snažit, až opadnou emoce, nastavit nějakou rozumnou míru spolupráce.
Není nemožné si nevšimnout, že pan Lipavský řekl, že by poté, co Piráti odhlasují odchod z vlády, stranu opustil, i když by podal demisi. Tu by pak tedy nebylo třeba nutné přijmout.
Jsem s Janem Lipavským domluven, že se po jeho návratu sejdeme. Na dálku se věci řeší špatně. Úplně jiná situace by byla, kdyby Piráti z vlády neodešli. A pokud odejdou, budeme vládu muset doplnit na půdorysu čtyř politických stran místo pěti. To není jednoduchá situace. Také s Michalem Šalomounem se sejdeme a považuji za potřebné spolu mluvit osobně, ať už odcházejí, nebo ne.
Pokud by Piráti odešli z vlády, budete znovu žádat sněmovnu o důvěru?
Ne, nemyslím si, že je to nutné. V poslanecké sněmovně má vláda stále většinu, může tedy realizovat svůj program tak, jak jsme to slíbili voličům. Nepovažuji to za nutné. Pro voliče se nic nemění, i STAN chce nadále prosazovat svůj program, ten navíc připravili jako koalice spolu s Piráty.
Udělal jste razantní krok. Budete v tom pokračovat? Jsou tu další kritizovaní ministři, hodně se mluví třeba o Vlastimilu Válkovi. Můžeme čekat ještě nějaké otřesy?
Veřejnost vždy informuji až o tom, pro co jsem se opravdu rozhodl. Vláda funguje, pracuje, musí být akceschopnější a více a lépe schopná ukazovat voličům, že plníme program, co se povedlo a co jsme změnili. Je ta pravá chvíle dělat to ještě lépe než dřív, protože máme rok do voleb a protože řada věcí, která byla bolestivá a nepopulární, funguje. Kdybychom neudělali konsolidační balíček, máme deficit ke čtyřem stům miliard. My budeme mít dvě stě čtyřicet i s povodňovou pomocí. To je úspěch. Chci říci, že je čas pracovat efektivněji a akceschopněji, to musíme dělat. K tomu kolegy z vlády povedu.
I vám totiž voliči vyslali vzkaz, nejen Pirátům.
Ano. Já ho vnímám. Jeden z těch vzkazů nepochybně byl, že lidé nejsou spokojeni s tím, jak některé věci dlouho trvají, že je nedokážeme dotáhnout do konce a splnit slib, který jsme dali. Digitalizace stavebního řízení je opravdu věc, na které hodně záleží. Je to součást velké modernizace přístupu státu k občanům. Řada věcí se daří, podívejme se na to, jak to je v dopravě – registrace aut, fakt, že nepotřebujete řidičák nebo techničák. Mnohé se povedlo v rezortu práce a sociálních věcí. Ale pak jedna z klíčových věcí, která je problematická, na všechny tyto úspěchy vrhne stín. Vypadá to, že jsme nic neudělali. Vzkazu voličů rozumím. Říkají: „Teď už něco udělejte, nebo už naši důvěru mít nebudete.“ A to se týká celé vlády.
Uvědomuji si, že nespokojenost s vládní politikou sehrála roli, jen to není tak černobílé. Musíme se poučit a dělat kroky správně.
Do voleb zbývá rok a je tedy třeba voličům toto všechno ukázat. Chápu správně, že pro ten volební rok zůstanete premiérem, nebudete působit například v Bruselu, jak napsal novinář Jaroslav Kmenta? Nebudete nový eurokomisař?
Vůbec nechápu, kde tyto nápady vznikají. První nápad přišel už někdy na jaře, prý jsem se měl stát předsedou Evropské rady. Už tehdy jsem jasně řekl, že v žádném případě. Jsem předseda vlády, vyhrál jsem s koalicí SPOLU volby s tím, že tuto zemi změníme. Chci to dokončit. A nestačí na to čtyři roky, budu žádat voliče o důvěru na další čtyři roky, abychom to dotáhli do konce. Rekordně investujeme do dopravní infrastruktury, ale ještě musíme všechno uskutečnit. Stejně tak změny ve vzdělávacím systému, tendr na jádro, změna energetické bezpečnosti země, modernizace státu, snižování byrokracie. Nejsem zatím spokojen, ačkoli jsme snížili počet státních úředníků. Stále to není dost efektivní. Nejen že nikam nejdu, ale budu přesvědčovat voliče, aby nám dali mandát do dalšího období.
A cítíte k tomuto podporu v ODS?
Ano, cítím. Jistěže se bavíme o tom, co dělat lépe a jinak. Vidíte, že výsledky jsou velmi rozdílné. ODS vyhrála v jednom kraji, v jiném kraji hodně spojeném se mnou zase vyhrála koalice SPOLU. Ale pak jsou regiony, kde jsme opravdu neuspěli, a musíme přemýšlet nad tím, proč se to stalo. Byly to krajské volby. Nezpochybňuji, že Andrej Babiš zaznamenal veliké vítězství, podařila se mu mobilizace a zdá se, že naši voliči zůstali doma. Navíc se mu zase povedlo vysát část voličů kolem něj. Je silnější v krajích a bude silnější v senátu, což je velké nebezpečí, se kterým je potřeba něco udělat. Kampaň hnutí ANO byla celostátní bez ohledu na kraje, u nás tomu bylo naopak, neměli jsme celostátní linku. Začínám si myslet, že to je chyba a že se politika změnila natolik, že to, co dříve fungovalo, už nefunguje.
Ukázalo se ale, že tam, kde máme silné lídry a lidé je znají, tam jsme uspěli. Někde ne tak, jak bychom chtěli, například na Vysočině. Ale tam má Vítězslav Schrek skvělý nárůst. Také Martin Červíček. A samozřejmě Martin Kuba. V Jihomoravském kraji má famózní výsledek koalice SPOLU vedená Janem Grolichem, která měla výbornou kampaň. Záleží vždy na osobnostech, na tom, zda se to dobře poskládá, a pak to může fungovat. Nesdílím tu jednoduchou tezi, že za úspěch může vždy jen ten z toho kraje, ale za neúspěch vláda. Není to tak. Ale uvědomuji si, že nespokojenost s vládní politikou sehrála roli, jen to není tak černobílé. Musíme se poučit a dělat kroky správně.