NÁZOR / Premiér Petr Fiala se pokusil vysvětlit, co je to populismus, ze kterého ho příslušníci populistického útvaru Andreje Babiše obviňují. Šlo také o známou Fialovu poznámku o dosažení německých platů. Mimo jiné použil premiér možná poněkud sporné srovnání s Václavem Havlem, který třeba říkal, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, přičemž k tomu nikdy v dokonalosti nedojde. Směšné ale je, že výčitky hned vznesl výtvor Babišova marketingu Karel Havlíček.
Činitelé z Babišových řad jsou úplně ti poslední, kteří by měli někoho obviňovat z populismu. Sami jsou ukázkovým vtělením naprostého populismu, a to ještě velmi nebezpečného.
„Pane Petře Fialo, už to nerozmazávejte. Donedávna jste byl běžným politickým populistou, který šíří bludy třeba o nákupech ruského plynu. Od ‚německých platů‘ nemáte konkurenta. A přirovnání k Václavu Havlovi fakt nesedí. On v to věřil, ale vy jen papouškujete, co vám někdo nakuká,“ tvrdil na sociální síti X Havlíček.
Reagoval tak na Fialovo objasnění, co se pojmem populismus myslí a že tady kejhají potrefené husy z ANO.
„Stačí třeba, co řekla Alena Schillerová na jednání poslanecké sněmovny při neúspěšném odvolávání předsedkyně PS minulý čtvrtek (5. 12.): ‚Nebudu osobní, nebudu útočná, ale šlo mi hlavou a zvlášť, pane premiére, při vašem projevu, šlo mi hlavou ta nadřazenost, jaká z vás čiší. To moralizování, to povyšování se, co bychom měli a co bychom neměli. Vždycky si vzpomenu na Miloše Zemana, který říkal, a budu ho citovat, můžete si tady bučet, jak chcete. On to nazýval jedním krásným českým slovem lepšolidi. Tak se cítíte být vy, být lepšolidi. Ale my se cítíme být součástí obyčejných lidí, kteří nás sem poslali, a tady sloužíme…’“ napsal Fiala.
Schillerová řekla, že nebude útočná, načež útočná byla, a posloužila si jedním z urážlivých označení z úst Miloše Zemana, které rádi používají lidé podobně bídné úrovně. Ještě chyběli „libtardi“ a „pražská kavárna“ a taky že ti, kdo „nepostavili ani psí boudu“, mají sklapnout.
Fiala využil svou politologickou kvalifikaci a objasnil, že populistou je ten, kdo staví „lid“ (latinsky populus) proti „elitě“. „Lid“ má vždy pravdu, je čistý, idealizovaný a stojí proti zkažené, namyšlené nebo zkorumpované elitě. Populista tvrdí, že mluví jménem ‚lidu‘, je jeho součástí, bojuje za něj proti elitě (vládě, systému…), jež je od lidu odtržena, nerozumí mu a jde proti jeho zájmům.“
To je přesně styl, který Babišovy stoupence výstižně charakterizuje. Není to jenom populismus, ale ještě navíc populismus vůdcovského typu, kdy se za předvoj obyčejného lidu bojujícího proti zkaženým elitám vydává komunistický kádr, hbitá postavička privatizací 90. let, miliardář a někdejší ministr a premiér. Když se mu to hodí, což se mu hodí skoro vždycky, tak údajně neměl s komunistickým režimem, „Palermem“ 90. let ani vládnutím u nás nic společného, je to jenom takový obyčejný strejda se srdcem na dlani.
Svou (ne)schopnost vládnout už Babiš předvedl, stejně jako vytrvale předvádí dost pozoruhodný vztah k mizerně placeným zaměstnancům svých firem. Že by si ale zametl před svým vlastním prahem, to skutečně nehrozí. To by totiž musel rozdávat z vlastního, což by nepochybně bolelo, takže je lepší, když krev teče z cizího.
Protože Andrej Babiš není příslušníkem normální strany, ale organizace vůdcovského typu, kterou si sám založil a která s ním stojí a padá, protože je politikem podporujícím proruské kolaboranty na Slovensku a v Maďarsku a jeho schopnosti cokoli řídit jsou mizivé, stává se jeho populismus mimořádně nebezpečným do té míry, až je bezpečnostní hrozbou.
Pokud si část voličů myslí, že se Andrej Babiš po svém případném vítězství omezí na to, že se bude třeba převlékat za plyšového medvídka a skákat na nafukovacím hradě a Alena Schillerová bude jen předvádět taneční kreace a roztomile píchat prstíkem do vzduchu, mohl by být trpce zklamán. Přijde éra zaklekávání, dalšího vyprazdňování státní pokladny a v případě nějaké pohromy typu pandemie nebo války další ukázka osudové neschopnosti. Za krátkou paměť se prostě musí zaplatit nějaká cena.