Při sledování dlouhodobých preferencí jednotlivých politických stran se zatím zdá být nejpravděpodobnější, že příští volby vyhraje hnutí ANO nebo koalice Pirátů a hnutí STAN. Koalice SPOLU složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 má o něco menší šanci na vítězství. Pořád ale pouze sčítáme výsledky jednotlivých uskupení a v průzkumech nefigurují samotné koalice, což může být zkreslující. Předseda občanských demokratů a budoucí lídr koalice SPOLU Petr Fiala předpokládá, že volby vyhrají. Aby se tento předpoklad Fialovi nevrátil jako bumerang a nepraštil ho do hlavy, musí pro něj udělat maximum možného.
Šéf ODS Petr Fiala minulý týden v rozhovoru pro deník Právo prohlásil několik důležitých věcí: „Nejsme slepí a hluší. Víme, jakým způsobem funguje přepočet hlasů na mandáty. A rovněž víme, kdo je na Pražském hradě. Z toho důvodu potřebujeme být co nejsilnější, a proto jsme se spojili před volbami se stranami, které jsou nám programově a názorově nejbližší. Jsme přesvědčeni, že tímto způsobem vyhrajeme a odstraníme obavy, které má středopravicový volič, a jeho hlas tedy nebude ztracený.“
Na jiném místě bývalý rektor Masarykovy univerzity a ministr školství zdůraznil: „Necítím tlak. Cítím společnou vůli, abychom vyhráli volby, stejně jako jsme měli společnou vůli, abychom změnili situaci v krajích. Byl jsem to já, kdo vyhlásil za ODS cíl, abychom měli konečně po dvanácti letech hejtmany. Hejtmany máme a pokračujeme v cestě návratu do vrcholné politiky. A další cíl je zkrátka jednoznačný.“
Klást si vysoké a ambiciózní cíle má svůj smysl. Upoutává to pozornost, působí to energicky a odvážně a v případě koalice SPOLU to mobilizuje spolustraníky napříč všemi třemi subjekty. Navíc u koalice, kterou Fiala povede do voleb, cíl v podobě volebního vítězství jistě není zcela nereálný a utopický. Stále ještě existuje určitá šance na jeho dosažení.
Je pravda, že Petr Fiala by se stejně tak mohl držet při zdi a o výhře ve volbách vůbec nehovořit. Na jedné straně by to sice bylo bezpečnější, protože v případě, kdy se mu tohoto cíle třeba nepodaří dosáhnout, by mu nikdo nemohl vyčítat, že sliboval něco, v čem nakonec selhal. Na straně druhé by byl pro změnu kritizován za to, že když už si prosadil předvolební koalici tří subjektů, má s ní mít ty nejvyšší ambice, jinak to celé postrádá logiku.
Politická budoucnost Petra Fialy
Cesta, kterou Fiala zvolil, má tedy své opodstatnění a zřejmě odráží i náladu, atmosféru a poptávku nejenom uvnitř ODS, nýbrž i jejích koaličních partnerů – když už máme kandidovat SPOLU, měli bychom usilovat o maximum a ne se spokojit s málem. K tomu všemu je ale potřeba říct ještě B. Pokud si Petr Fiala klade velké a ambiciózní cíle a pokud ho ve výsledku nemají politicky zničit, musí dělat všechno, co je v jeho silách a možnostech, pro jejich naplnění.
Protože pokud by se náhodou stalo, že by koalice SPOLU v čele s Fialou volby nevyhrála, může předsedu občanských demokratů politicky udržet nad vodou (a na postu stranického předsedy) jenom to, že úplně všichni i jeho soupeři a odpůrci uvnitř Občanské demokratické strany nebudou moci jednoduše poukázat na to, jak před volbami selhal, na jeho kiksy, přešlapy a nevýraznost a tak dále a tak podobně, protože jeho výkony, snaha, energie a lídrovství budou v tomto období naprosto bez jakýchkoli pochyb.
Něčeho takového samozřejmě není snadné dosáhnout, ale zdá se, že to je jediná Fialova šance, respektive: pravděpodobný lídr vznikající koalice SPOLU má v tuhle chvíli jen dvě možnosti: buď koalici skutečně dovést k volebnímu vítězství, nebo předvést takové výkony, které i v tom případě, že ve volbách nezvítězí, mu zajistí respekt a uznání a udrží ho v předsednické funkci a umožní mu vést povolební jednání o sestavení nové vlády.
Když předseda občanských demokratů Petr Fiala ve zmíněném rozhovoru říká: „Předpokládám, že vyhrajeme a budeme jednat se subjekty, které jsou nám bližší, nikoli s těmi, které chceme nahradit,“ je to velmi silné tvrzení, které je ale potřeba skutečně doprovodit patřičnou aktivitou.
Fiala tvrdí, že jeho úkol je vyhrát volby a že se mu věnuje z plných sil. V první řadě to ale musí být vidět navenek. Zatím to vypadá, že v tom má šéf ODS trochu rezervy a že bude muset ještě zabrat. Motivovat by ho mělo to, že nejde o nic menšího než o budoucnost České republiky a o to, kdo zasedne v příští vládě, a jestli se už konečně zbavíme hnutí ANO a Andreje Babiše.